Tancuj Matyldo

Opravdu výtečný film, který jsem měl  však vzhledem k osobním vzpomínkám na mou babičku asi třikrát chuť vypnout. Karel Roden, po zásluze exportní herec  z našeho rybníčku do světa zde opět předvedl, proč se mu takhle přezdívá. Ne jinak tomu bylo v Matyldě, kde svou metamorfózu z nenažraného úředníčka k citlivému synovi stvárnil znamenitě. Samozřejmě i hlavní postava, Regina Rázlová tady potí duši a společně se svým filmovým synem vytvářejí duet s mrazivou atmosférou lidské tragédie, která však v mnohých domácnostem je dnes smutnou realitou. Filmu opravdu není co vytknout, naprostý skvost, avšak jednou a dost. (02.04.2024)

Silný film, který bych s klidným srdcem zařadil po bok ještě o něco silnějšího Otce s Anthonym Hopkinsem. Alzheimer je svinstvo a tady je ten rozklad osobnosti podaný dost sugestivně. Velký podíl na tom mají tradičně velmi dobrý Karel Roden a hlavně Regina Rázlová. Tu sice nemám zrovna moc rád, ale tady sem jí věřil každé gesto a prázdný pohled…80% (30.03.2024)

„Tady zadáš adresu a ono tě to pak dovede, kam potřebuješ. Kdyby ses náhodou zase ztratila. Dáváš pozor?!“ - „Proč bych se měla zase ztrácet?! Ty se mnou mluvíš jako s malým děckem. Kájo, já jsem stará, ne blbá!“ Přestože Slavík není začátečník, po pár televizních filmech si troufl debutovat na celovečerním poli s dost těžkým tématem. Nutno dodat, že se ctí. Jednodušší to měl v tom, že se mohl plně opřít o ústřední hereckou dvojku. Právě Rázlová a Roden celý film táhnou do nadprůměru (a zvlášť v případě první jmenované se jen potvrdilo, jak moc záleží, čemu se herec upíše aneb pachuť z nedávných Žab bez jazyka přetrvává). Samotné téma mi přišlo zpracované solidně, ačkoliv největší kaňkou filmu (krom toho, že Kanócz musela kdoví proč mluvit česky) je závěr vyznívající asi hezky, ale na můj vkus až příliš idealisticky. Dávám slušné 4*. „Ona už za chvíli nebude ona. To, co jsi na ní měl rád i to, co tě štvalo, zmizí. Nebude nic vědět, nebude tě poznávat, nebude rozumět tomu, co říkáš!“ - „Ty seš zdravá a taky mi nerozumíš.“ (12.04.2024)

Špindl, Špindl 2, Špindl 3 (zaplať pánbůh ještě ne), Muzzikanti, Jak přežít svého muže, Casting na lásku, Cirkus Maximum, Jak se moří revizoři, Decibely lásky, Muzikál aneb Cesty ke štěstí, LOVEní, Chlap na střídačku, Tři tygři ve filmu, Celebrity s.r.o., Ženská na vrcholu, Andílek na nervy, Šťastný nový rok, Ženská pomsta, dvojka „Dědictví, Román pro pokročilé, Věčně tvá nevěrná, pokračování Babovřesk, Cool Girl!, Zoufalé ženy dělají zoufalé věci…..mám pokračovat?  Tyhle „skvosty“ a spousta dalších byly  natočeny v naší republice za posledních dejme tomu deset let. V tomhle kontextu je nové komediální drama scénáristy a režiséra Petra Slavíka něčím, jako po osmi rozvodech narazit na ženu, s kterou strávíte zbytek života. Netančící Matylda vás ve světě, kde nikdo není jenom černý nebo bílý, chytne za srdce, položí vám otázky, donutí vás zamyslet se i přijmout nepříjemné pravdy. Navíc Roden s Rázlovou (i Šoposki nezklamal)  hrají první housle a na to, že jde o celovečerní režisérský debut, tak ani Slavík nezůstal zavřený v kleci. Možná by někdo mohl namítnout, že se v pointě jednalo o prvoplánové citové vydírání, ale znova zopakuji: „Špindl, Špindl 2…………… (04.04.2024)

Je znát, že režisér a scenárista Slavík čerpal při psaní scénáře z vlastních zkušeností, protože dialogy i postavy působí velmi realisticky a příjemně civilně. Největším kladem jsou určitě trefně vybraní herci, o kvalitách dvojice Rázlová + Roden nelze pochybovat, osobně mě ale snad ještě více potěšil výkon Antonia Soposkiho. Všichni tři jmenovaní jsou aktuálně nominováni na České lvy a budu moc ráda, když to v letošním silném ročníku vyjde alespoň jednomu z nich. Snímek má ale bezmála dvě hodiny a jsem přesvědčená, že se mohlo alespoň 20 minut krátit a zapracovat na údernějším vyvrcholení. Nic to ale nemění na faktu, že se jedná o další důkaz, že loni se české kinematografii nadmíru dařilo. P. S. A jako korektorka mám pořád trochu problém s názvem filmu bez čárky před oslovením :). (18.01.2024)