Tancuj Matyldo

Bravurní herci, atraktivní lokace, svižný děj a nejednotvárné postavy. Je to snímek, který až pojede v ČT nevypínejme a zamysleme se na chvíli nad tím, kdo je nám nejdražší a co komu dlužíme, i když tak úplně nemusíme. Altzheimer je i pro mě jedna z nejděsivějších věcí a je proto dobré vědět, že jsou místa, vzpomínky, lidi, jenž naši paměť dokáži nahodit. Dojemné. (14.09.2024)

V prvních dvou třetinách jsem opět škubal všemi končetinami, protože chování ústředních postav a jejich dialogy byly naprostá hrůza. Zpočátku mě to iritovalo jen u těch scén, kdy se autoři snažili nahlédnout do světa a myšlenkových pochodů "mladých" - a samozřejmě vykreslili nejvíc kýčové situace (jako je tuctuc hudba v klubu + dlužíš mi prachy vole, anebo škemrání o kapesné a způsobení dopravní nehody) - nicméně záhy mě sralo i mnoho dialogů mezi dospělými, takže zde jsem zkrátka potěšen nebyl. Poslední třetina naštěstí výsledný dojem z filmu vylepšuje, protože už se v ní nikdo nesnaží vymejšlet žádný vztahový kotrmelce či situace uměle vykonstruované asi jako procesy v letech 1949-1952. Film v této třetině už jen servíruje působivý a nevyhnutelný smutek a bol, jenž prostřednictvím Rodena prožijeme. Je to silné hlavně proto, že podobná trápení prožívá se svými rodiči či prarodiči mnoho z nás, a právě tento film nás trochu uklidňuje v tom, že se takto netrápí jen ta naše rodina, ale že je nás v tom víc. Rodenův výkon táhne celý film, Rázlová je spíše nekonzistentní. Vizuál supr, neboť Štrba klasa... P.S. Anežka Rusevová bude už asi navždy hrát sestřičky a Eva Leinweberová sociální pracovnice/úřednice :) aneb trochu "na první dobrou kást". (01.04.2024)

Snímek o tématu, o němž jsme toho viděli už hodně, ale natočeno je to s bravurou, navíc mají tvůrci s Alzheimerem vlastní (byť přenesenou) zkušenost. A ta Regina Rázlová! Čím starší, tím lepší role, v mládí poměrně dost přehrávala. Rodenovi a jí dost zdatně sekunduje Antonio Šoposki, mám rád, když filmy takhle dobře spojují herecké generace. Za mě spokojenost a lituju, že nevyšel nějaký ten Český lev. (22.04.2024)

Matka nasáčkovaná v bytě syna - nedá se nesrovnávat se stejným námětem u oceňované (WTF?) Přišla v noci (2023), a ten souboj má jednoznačnýho vítěze, teda vlastně vůbec nechápu, že podle udílených cen nemá., protože ten herecký koncert Roden Rázlová je o tři třídy výš. U mne ten film má smůlu, že asi nedokážu ocenit smutný filmy, ale i v emocích tenhle film válcuje ten druhý film, zatímco tady se při sledování člověk rozbrečí dojetím, tam leda přinasraností. (19.04.2024)

Film Karlík a zapomětlivá bába mi po včerejší ukrutné týmstavějící lobotomii opět částečně obnovil pocit naděje, že se u nás nemusí nutně točit jen pícniny pro retardovaná hovada s druhořadými ochrnutými kašpary, byť se jako takový rovněž týká mozkové degenerace. Fucktem sice je, že pokud jeden nevlastní matku, které ten zkurvený Němec schovává věci, přesouvá nábytek a občas jí v hlavě šťouchá brambory, nebude to pro něj dvakrát záživné téma, nicméně solidní děj, sysluplné dialogy a skvělé výkony jak Karlíka, tak tunelářské báby Rázlové, jsou skutečným balzámem na uši. A taky na oči a na cerebrální dysfunkce. Obzvláště, pokud se před tím masochisticky zbitchujete nějakým úplavičným análním výtěrem z komerčních žump, vesměs v podobě Alzheimerem napsaných a ukrutně třeskutých taškařic ze šimpanzího výběhu s bezpáteřními prostituty Langamejem, Prachařem, Hřebíčkovou nebo Kostkovou v hlavních rolích. Krásné tři strupy. (04.04.2024)