Reklama

Reklama

Návštěvníci

Trailer

Obsahy(1)

Mladá antropoložka Zdenka se se svým manželem a třemi syny přestěhuje na Špicberky v Norsku, aby pozorovala, jak se mění život v polárních oblastech. Získala prestižní dvouletý grant na rozsáhlý vědecký výzkum o dopadu globalizace na obyvatelstvo v nejsevernějším městě světa, Longyearbyenu. Poté, co se Zdenka zamiluje do svého nového domova, zjistí, že v Arktidě mizí daleko víc než jen ledovce a permafrost. Prostřednictvím rozhovorů s obyvateli si začíná uvědomovat, jak heterogenní malá místní komunita vlastně je, a postupně odhaluje napětí, které se skrývá pod povrchem. Zdenka se zároveň snaží přijít na to, do jaké míry se může zapojit do místní komunity, kterou původně zamýšlela jen pozorovat. (Cinémotif Films)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (27)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Všude je to stejné. Ani Norům se 100 let staré smlouvy nehodí. Špicberky sice na první pohled vypadají jako ideální působiště pro sociální antropoložku, ale film zdejší problémy jen lehce nahodil a hodně zjednodušil. Longyearbyen je opravdu místo jako z jiné planety, takže film za vidění určitě stojí. Jenže nejsilnější národnostní menšinu tu tvoří Rusové, o kterých v dokumentu nepadla ani zmínka. Takže opět politika, jen z druhé strany. Tak ať si filmaři nenamlouvají, že jsou lepší. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Norská vláda se vrací k staré osvojovací politice: kdo chce v té které zemi trvale žít a požívat všech občanských lidských práv, která zaručuje její ústava, musí o ní něco vědět a kromě toho ovládat její státní jazyk. Špicberky jsou z tohoto hlediska přechodné stádium, protože pojem stálosti je pro tamější sešlost obtížně použitelný. Z druhé strany je to nesporně norské území. Zůstává otázkou, proč mezi dotazovanými nebyl alespoň jeden ruský obyvatel Špicberků; chápu, že odpověď na tuto otázku je nesnadná. Dokument je velmi dobře natočen, ale postrádá obecnější závěry. Spíš ho cítím jako časosběrnou novinářskou reportáž. ()

Reklama

Boulderman 

všechny recenze uživatele

O čem to vlastně bylo? O zbytečně placeném člověku, který nekonstatuje nic nového? Nebo o tom, že si vykládám s lidmi o tom, co všichni vlastně ví? Právě takové profese a tito zaměstnanci navyšují ekologickou zátěž planety snad nejvíce... zbytečné a o zbytečnostech. Jediným pozitivem jsou krásné obrázky na devastovanou krajinu, kam si snad někdy zaletím podívat. Nechť je má uhlíková stopa nižší, než všech sociálních antropologů světa! ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Na jedné straně je to těžké žít poblíž ledovců, když se dlouhodobě mluví o tom, že tají a zmrzlá země mizí. Alespoň obyvatelé tamějšího místa jasně vidí, že nejde jen o hysterické výmysly nudících se vědců. Nakonec je to vidět na mnoha místech. Trochu mě překvapilo, jak Zdenka laxně přistupovala k bezpečnosti a zdraví svých dětí a nechala je hrát si tam, kde se led propadal a ti se tak klidně vyráchali v ledové vodě. Druhé téma byl přístup norské vlády k cizincům. Musím říct, že bych podobný dokument předložil naší vládě a všem jejím členům. Tady se pořád mluví o rasistické a xenofobní společnosti, mnozí se stejnými názory jsou odsuzování jako ruští švábové apod. a co by teda řekli o Norském přístupu? Je přeci celkem logické, že stát má zájem na tom, aby člověk, který v něm chce žít jen nesosal státní příspěvky, ale také se zapojil a pak i uměl jazyk. Je úžasné přijít na nějaké místo a říct si, že tu chci žít a tu budu, ať si kdo chce říká co chce. Ale přeci taky nemůžu přijít do Konga, rozhodnout se, že tu chci žít a že jsem vystudovaný astronom a pak se strašně divit, že pro mě nemají práci, což se přesně tomu muži z Etiopie stalo. Tak buď pak ignoruju své vzdělání a dělám i v supermarketu nebo musím jít o dům dál, ale sedět na jednom místě a bouchat se do kolen, že prostě chci dělat jen tu jedinou práci a když není, tak že počkám až bude, je asi nesmysl. Nakonec manžel Zdenky to řekl krásně. Buď chceme žít ekologicky, ale v tom případě se všichni připravme na to, že se zavřou fabriky, tisíce lidí přijdou o práci a ceny stovek zboží se zvednou ne o jednotky, ale desítky procent, nebo si musíme uvědomit, že jet čistě na zelenou je čirá utopie. Možná ve 22., 23. století nebude, ale nyní tomu tak je. A nelze chtít mít současný standart, pracovat jako dosud a na místech jako dosud, ale zároveň chrochtat nad tím, jak nám příroda krásně vzkvétá. Obojí dohromady zkrátka nelze. ()

toomm 

všechny recenze uživatele

Úvodní desetiminutovku nadšení záhy střídá fňukání představitelky, které nabírá na intenzitě až do samotného závěru. Některé rozhovory jsou zajímavé, ale neustálé nářky jsou téměř k nevydržení. Naprosto nerozumím tomu, kde hlavní představitelka přišla na myšlenku, že by měl každý automaticky mít právo žít, kde se mu zachce. 10 % ()

Galerie (9)

Související novinky

Cenu filmových fanoušků získal Bod obnovy

Cenu filmových fanoušků získal Bod obnovy

15.01.2024

V pondělí 15. ledna 2024 dopoledne byly na tiskové konferenci České filmové a televizní akademie (ČFTA) odhaleny nominace v rámci 31. ročníku předávání cen Český lev. Na začátku tohoto ceremoniálu… (více)

Ceny české filmové kritiky 2023 - nominace

Ceny české filmové kritiky 2023 - nominace

04.01.2024

Ve čtvrtek 4. ledna byly Sdružením české filmové kritiky oznámeny nominace pro 14. ročník výročního předávání Cen české filmové kritiky, které by tentokrát měly vyzdvihnout výrazná česká… (více)

Reklama

Reklama