Ztraceno v překladu

Film, který si na nic nehraje a v tom je právě jeho krása. Murray s Johanssonovou jsou bazvadní, příběh sice není nijak neobyčejný, ale je pojat v tak zajímavě poetickém duchu, že si mě zkrátka získal. (01.02.2005)

Příjemný komorní film, který se odehrává v Tokiu a ve kterém exceluje Bill Murray a Scarlett Johansson. Celý film se velice pomalu posouval dál a dál a já se ani na vteřinu nenudil. A při závěrečných titulkách sem měl takový ten přiblblý spokojený úsměv a eště tak 5 minut po skončení sem nehnutě seděl a znova si v hlavě přehrával skvělý konec a to poslední rozloučení. (19.12.2007)

Bob Harris a jeho suchý, sarkastický humor mě dokonale okouzlil a ve spojení s mladou, krásnou ale šíleně znuděnou Charlottou je to až vražedná kombinace, kterou si ale hned zamilujete a na konci filmu stejně jako oni sami nebudete vědět, co k sobě doopravdy cítí... Zkrátka super film, o dvou lidech znuděných vlastním životem, který si nezaslouží nic jiného než 5*... (18.05.2008)

Lidé se čas od času někde ztratí. Někdo se ztratí v pařížském metru, někdo v lese, jiný zas ve vztazích, další sám v sobě. Bill Murray se společně se Scarlett Johansson ztratili v překladu. Díky mistrně tažené niti Sofie Coppoly jsem se ztratil také. Když se zpětně ohlédnu za tímto filmem, přijde mi, jako bych včerejší noc strávil společně s hlavními hrdiny v Tokiu a dnes jsem se probudil s kocovinou z výborné whisky Suntory opět doma. Půvabná Scarlett se svým lehce utrápeným, ale zároveň veselým kukučem a mimicky dokonalý Bill je naprosto dokonalý pár. Snímek tak melancholicky pozitivní plný otázek, které nám krouží kolem hlavy. I ten poslední detail ve filmu byl nenápadně a neotřele vštěpen do naší mysli. Kamera, hudba, scénář, herci, prostě toto všechno v jedné synergii, která dokáže zaplout do té nejzapadlejší komůrky duše. Někdy nemusí být vyřčeno všechno, někdy je lepší si věci domyslet nebo si je sám najít, někdy je lepší ztratit se v překladu. U tohoto filmu to platí dvojnásob. (07.07.2008)

Na některé snímky smysluplný komentář sepsat nelze, neb apeluje na tolik lidských emocí a pocity, jež všichni známe. Toto dílo zůstane na vrcholu mého žebříčku (snad) navždy. *scénář psán přímo pro Billa Murraye (07.12.2008)

Nevim. Nepamatuju se. A nemam chut to videt podruhe, takze tomu zbytecnost (odpad!) asi nedam. (15.01.2009)

Tragikomický příběh vyprávěný tak decentně, že k tomu lze jen těžko co více přidat... Jen ti Japonci z toho vyšli jako úplní cvoci:-) (23.06.2009)

Stretené v preklade je veľmi ťažko hodnotiteľný film. Neviem naňho povedať nič zlé, ale v podstate ani nič dobré (,čo sa deja týka). Scenár je skvelý vďaka tomu, že sa na míle vyhýba klišé, plus skvelé dialogy. No celkový dej sa skladá poväčšine z epizodiek. A to je asi moja najväčšia výčitka k filmu. Je pravda, že Bill Murray podáva vynikajúci výkon, a veľmi ma tiež prekvapila Anna Faris v malej roličke, ktorá jej sadla ako "r*ť na šerbeľ". Vynikajúci výkon predviedla tiež Sofia Coppola ako režisérka. Stratené v preklade je jednoducho výborný film, ktorému ale niečo chýba, a dokonca keby nebolo bravúrneho záveru, asi by som dal o 10% menej, čím by sa moje hodnotenie o hviezdičku znížilo...80% (03.07.2009)

Příjemný optimistický film v podstatě "ze života". Výborní herci v hlavních rolích (Murray dělá komedii, aniž by se musel nějak pitvořit - to už dneska moc herců nedovede), dokonale zvládnutá atmosféra živoucího Tokia a jemné vtipy postavené na odlišnosti kultur. A taky dvě narážky na Jamese Bonda... (07.08.2009)

Nepřesvědčilo... (17.01.2010)

Starý trouba Bob Harris, který už od života nic nečeká, dostává od života jednu z posledních příležitostí. Při návštěvě Tokya potkává Charlottu (Scarlett Johansson). On starý, ona mladá, on všechno za sebou, ona všechno před sebou. Krize středního věku, prázdnota, stereotypy. Do toho vpluje tahle labuť...a rozseká mu to všechno na kusy. A přitom se nic nestane, jen si spolu povídají. Přesto, nebo právě proto je Bob zcela zmaten. Stačilo by jen natáhnout ruku.... Skvěle natočený "duchovní" snímek je tragikomedií v obou pólech extrémní. Jako muž jsem se nádherně vžil do Bobovy situace a prožil s ním celý příběh troufám si říct až do dna. Hodně jsem se nasmál, napřemýšlel a na konci otřesen zlomeně odjížděl z Tokya. Ani já ani Bob na Charlottu asi nikdy nezapomeneme... (02.03.2011)

Skvostné herecké výkony všech zúčastněných. Božská Scarlett Johansson a skvělý Bill Murray, pak teprve příběh. (07.05.2012)

Opravdu prijemne filmove pohlazeni pro vsechny melancholiky se slabosti pro dobrou hudbu... (14.09.2012)

Dva zdánlivě zcela odlišní lidé – stárnoucí filmová star a čerstvá doktorka filozofie – se potkají v tokijském hotelu. Ani jeden neumí japonsky, ani jeden nemůže spát. A jak se ukáže, nemají společnou jen osamělost uprostřed pulsujícího asijského laserlandu, ale jsou ztraceni i ve svých životech. Jejich cesty se protnou a zase rozejdou a svět se otáčí dál. „Už sem asi nikdy nepojedeme, že? Nebylo by to tak fajn.“ Hořkosladký film s hezkou kamerou a nenucenými hereckými výkony, od kterého jsem ale čekala trochu víc. Bill Murray jako filmová legenda v takovém stupni melancholie, že by vzal fleka i v reklamě na fusekle, je ovšem dokonalý (zvl. když napodobuje „Lodžija Můra“ :), a po smyslu života a manželství pátrající Scarlett Johansson není žádná puťkoidní intelektuálka, ale sympaticky obyčejná holka (zvl. vedle nesnesitelně americké hvězdičky Kelly působí jako blesk z výšin zdravého rozumu). Přesto mi ale cosi chybělo, zvlášť na konci. Nevadí mi, když některé příběhy nechají tvůrci vyšumět do ztracena, zde ale v závěru čichám čichám alibismus. (08.07.2013)

Výroná atmosféra Tokia. Prázdnota, osamelosť. Do toho skvelo hláškujúci a hrajúci Bill Murray a pôvabná Scarlett. Film ktorý stojí za to vidieť. (19.12.2013)

Realistický, možná až impresionistický snímek pojednávající o osamělém životě vyhořelého herce Billa Murrayho a šedé myšce Scarlett Johansson. Nevím, jestli je to tím, že režisérem filmu je vlastně režisérka, ale 98 minut filmu, ve kterém chybí prakticky jakýkoliv climax, mě tedy nijak zvlášť nezaujalo. Murray sice sedl filmu jako ulitý, stejně tak 20 letá Johansson. Ale kromě dokonalého castingu a skvěle zahraných rolí jsem se tedy nijak zvlášť nebavil. Tenhle styl šel opravdu mimo mě. 55% (02.01.2014)

Lost in Translation není film, který by mi vzal dech, ale má v sobě nějaké těžko identifikovatelné kouzlo. Možná především v tom, že je zcela odlišný od klasických romantických komediích. Tak nějak mám pocit, že mnoho lidí se v některé z pasáží sám najde a přepadnou ho podobné pocity jako hrdiny, přestože se s nimi úplně neztotožní. Jo, na mě to zapůsobilo. A mimochodem Bill Murray byl naprosto skvělý!! (02.01.2015)

Toto je jeden z filmů, který nevím co dělá v nejoblíbenějších filmech, někoho to zaujmout může, ale mě to jedině párkrát rozemsálo, ale ne natolik abych se z toho smíchy popadal. ( 7.4.15/PC ) (11.04.2015)

Tímhle se Sofia Coppola u mě pochlapila, protože to všechno tak přirozeně ubíhalo, že mě to ani nestihlo zanudit. Přitom nám to poskytlo zážitky ve formě nenásilnejch nenápadnejch fórků, přiblížení japonské kultury (lidi, chování, karaoke a to, že si pletou R a L, zajímavé) a pak v největší míře mě dostalo to, že to vlastně byla taková neobvyklá romance (a tím nemyslím věkovej rozdíl). Není třeba velkejch gest, srdceryvnejch vět a postelovejch scén, aby to byla romance... a to je na tomhle filmu asi to úplně nejlepší. A pak přijde to tiché zakončení, kdy šeptané větě, té nejdůležitější z celýho filmu, není rozumnět... ale mě jako divákovi to vůbec nevadí, protože je to tak nějak krásné... Pak chválím povedenej soundtrack, kde kromě Chemical Brothers najdeme třeba i pecku od Peaches - Fuck The Pain Away, která se mi sem dost dobře hodila. (17.03.2019)

4.5*. za hudbu poskytnuto 5*. (26.05.2021)