Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Anja a Tomas představují pár, jakých známe mnoho. Oba jsou ve středním věku, v plné síle, pevně spojeni dětmi a rodinou. Z jejich romantické lásky už po letech soužití mnoho nezbylo, žijí spíše vedle sebe než spolu a většinu energie dávají do své práce. Tomasův přístup už dokonce hraničí s workoholismem. Anja jako divadelní režisérka právě zažívá triumf díky premiéře nejnovějšího představení, když jí lékaři oznámí, že má fatální neléčitelný nádor a před sebou pouhé tři měsíce života. Do Vánoc zbývá jeden den, dětem nic říct nechce a jediný, o koho se Anja může opřít je Tomas. Anja se rozhodne být silná a bojovat. Může smrtící diagnóza dát jejich rozbitý vztah znovu dohromady nebo už mezi nimi opravdu nic nezbylo? I ve chvíli, kdy jsou vaše šance minimální, naděje vždycky existuje. (Bontonfilm)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (33)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nič objavného nás síce nečaká, ale autentický civilizmus určite áno. Žiaden bucket list, pred smrťou riešite úplne iné veci a dokonca niekde v diaľke stále svieti svetielko nádeje, že ak motyka vystrelí, tak možno aj prežijete. Dôležitejšie sú ale vzťahy a to, ako ich prezentujú herci na plátne a tu niet čo vyčítať. Snáď len to, že so šiestich detí nedostane žiadne z nich dostatočný priestor, i keď to ani nebolo pri tomto koncepte potrebné, a možno že pani dotyčná berie všetko tak nejak s rozvahou, tu ale treba spomenúť aj lieky na utlmenie, ktoré berie a vďaka ktorým nemôže poriadne spávať. Takže ani tu niet nakoniec čo vyčítať, snáď len tú neoriginálnu tému... ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Když se děje "jedna" TMA. Její stinné paprsky zaterasí, roztříští nazdobené, sváteční terasy. Osvětlí, zpřítomní důležitost pravdy emocí. I přes všechnu tu popelavou viditelnost, "slavičího vetřelce," má se nad/e/chnout pro šafránový pel. Vytažený černý Petr za bílého dne. Najde pak lidský mrak lék? ()

Reklama

kolemjdouc 

všechny recenze uživatele

Hovigová jela celým příběhem jak rozžhavené lamborghini.I když některé scény spadly do amerického klišé.O nehynoucím chápání a pochopení.Samozřejmě téma je na depresi pro lidi v blízkém okolí.Tohle je snad už druhý film který spíš mi přijde jako osvěta,návod jak v takových situacích postupovat.A neustále se ptát.Naděje umírá poslední.Skarsgard mi přišel jakože přešlapuje na místě a neví co si s tou rolí počít.On je spíš akčňák a ne aby ho postavili někam bokem a jen se měl nějak tvářit ()

Vajonek 

všechny recenze uživatele

Už dlouho jsem si hned od prvních minut nebyla takhle jistá, že sleduji jasně pětihvězdičkový film. V prvé řadě to zřejmě způsobily neuvěřitelně civilní herecké výkony, nejen od ústřední dvojice. V té (logicky) vynikala Andrea Hovig, která mistrně zvládla předvést celou škálu emocí, které její postavě v návaznosti na vývoj situace i účinky léků skákaly nahoru dolů opravdu hodně rychle; SS to v mých očích ale také neměl vůbec lehké, protože dostal postavu už ze své podstaty zřejmě více introvertní, nepříliš dávající najevo své city, a zahrajte to tak, aby tam nějaké byly a dalo se tomu věřit, že? Uvěřitelné to ale bylo více než dost, oba hlavní herci byli opravdu naprosto skvělí, emoce mezi nimi byly často až hmatatelné, ať už to byl odstup až určitý chlad zejména na začátku, bolest z výčitek či náznaky znovusbližování. Dva lidé z masa a kostí, kteří nebyli a nebudou dokonalí, ani spolu ani každý zvlášť, a které vás baví sledovat, i když vlastně "jen" obyčejně jsou a žijí (ač aktuálně v ne tak obyčejné situaci). A představitelé potomků Anji a Tomase i představitelé dalších postav ústřednímu páru více než zdatně sekundovali. Měla jsem pocit, že jsem v tom jejich velkém bytě s vysokými stropy s nimi, že to celé s nimi prožívám, v duchu jsem po vyřčení diagnózy několikrát nadávala Tomasovi, že je tak odtažitý, že svou ženu neobejme, nechytne za ruku, že jí nepomáhá, abych postupně čím dál víc chápala, že to není tak jednoduché, že sdělením toho ortelu se jen tak nezmění přirozený chod jejich už hodně unaveného zanedbávaného vztahu, v němž si oba asi zažili své a nebylo to zdaleka vždy jen růžové. Líbilo se mi, jak krásně bylo ukázané, jak v mezních situacích reagují různí lidé různě (a nemluvím jen o ústřední dvojici), co je pro jednoho přirozené, je pro druhého jako třeba příliš kruté nebo sobecké naprosto nepochopitelné. Líbilo se mi, že konec byl přesně takový, jaký se do toho filmu hodil, ani moc šťastný, ani moc smutný, jednoduše akorát. A už končím, protože dojmy z tohohle snímku se stejně nedají přesně popsat slovy, to se prostě musí vidět a prožít. 90 %. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Nádej je film, ktorý vás necháva pozerať dve hodiny na príbeh ženy, aby ste nakoniec vy žiadnu nádej nedostali. Žiadnu nádej na rozuzlenie jej stavu. Nádej je film len o tej nádeji pre ňu, lenže či tá nádej bola alebo nebola márna sa nikdy nedozviete. Myšlienkou je len to, že je dobré tú nádej mať. Ale pre diváka by sa kľudne mohol volať aj Beznádej. Bolo by to výstižnejšie. ()

Galerie (39)

Reklama

Reklama