Válečná jeptiška

Je sice patrné, že rozpočet nebyl žádná sláva, ale herci jsou fajn, hlavní postava je otravná, ale oním sympatickým způsobem (i když by nemusela neustále utíkat před svým "osudem"), akce je méně, než bych si přál, ale když na ni dojde, tak je povedená a některá témata jsou zajímavá a vybízejí k zamyšlení. Občas je to trošku nekonzistentní a dějově zmatené, ale pobavil jsem se dobře, tedy až na ten až moc velký cliffhanger v závěru. (19.07.2020)

Není to vyloženě průser, jen je to strašně nedodělané. Evidentně pro mladší publikum, které u toho moc nepřemýšlí, což není rozhodně můj případ. Hlavní hrdinka sympatická, ale někdy se chová naprosto hloupě, což lze s jistou nadsázkou říct o celém seriálu. Počkám si na druhou řadu a s lepším scénářem a akcí si klidně dokážu představit do budoucna nějakou tu hvězdu navíc. (27.08.2020)

Hneď na úvod musím priznať, že som sa aj pri tomto infantilnom seriáliku celkom v pohode pobavil už pri 1. sérii. Seriály o magických (príp. zakliatych) predmetoch, čo ovplyvňujú životy postáv sa mi vždy veľmi páčili a hoci v tomto seriály je ich v porovnaní s takým Skladiskom 13, alebo Pokojom č.10 nepomerne menej, k mojej spokojnosti veľa netreba. Keď k tomu pridám mladú fešandu Albu, zmierim sa s tým, že cieľovou skupinou boli skôr mladé dievky ako chlap v stredných rokoch, tak mi vychádza z toho taký v pohode nadpriemer. Po pozretí 2. série, kde nám naservírovali digitálnych diablikov z inej galaxie, veľa akcie a samozrejme aj nejaké tie vsuvky pre pubertiačky, dávam silnejšie 3 (ale ďalšiu sériu už fakt netreba - považujem to týmto za dopozerané). (08.12.2022)

Říká se "drsný jako šmirglpapír". A tolik šmirglpapíru, kolik je v deváté epizodě před úvodní znělkou, jsem pohromadě asi ještě nikdy neviděl. Během prvních šesti dílů jsem si říkal, že to zkrátka vzdám a nedokoukám, jak moc to bylo o ničem. Počáteční paličatá, zdlouhavá a hlavně zcela zbytečná (je jasné, jak se to vyvine) nespolupráce hlavní hrdinky, stejně tak jako její nic neříkající vnitřní monology příliš natahují úvod příběhu, který kvůli tomu zasahuje až do druhé poloviny série. Kdyby se to celé zkrátilo na film, tak by to vůbec neuškodilo. Alba Baptista je samozřejmě překrásná, ale postava by za své chování zasloužila pár facek. Jinak chválím zajímavý pokus o spojení sci-fi a fantasy. (13.07.2020)

Zvláštní náhodou (pokud na náhody věříte) jsem nezávisle souběžně s premiérou Warrior Nun (poprvé konečně pořádně) rozkoukal Buffy. A i když se Buffy může zdát zastaralá svým poměrem stran, score a některými tropami, Warrior Nun hravě strčí do kapsy. Jedinou výjimku tvoří akční/bojové sekvence, kde jasně dominuje Warrior Nun - shoutout Ignaciovi Herráezovi, choreografovi soubojů. Dějově je to přesně to, co jsem od toho čekal z traileru, tj. čekal jsem "so bad it's good" oddychovou jízdu a to se přesně stalo. Hlavním průvodcem téhle jízdy byl hybrid (v dobrém smyslu toho slova) Elliota Page, Emilie Clarke, Millie Bobby Brown a jiných, který zdatně hraje hlavní roli. Na sedadle spolujezdce mi především na paměti vyvstanula dvojice Lillith a Mary, jejichž honba za prchající Avou v prvních pár dílech byla skvělá podívaná. Onen útěk před povinnostmi je plot point, který mi přijde zcela pochopitelný a dal mi vzpomenout na stařičké Dead Like Me, kde se Georgia pokusila o podobnou věc. Zbytek řádu a jeho jeptiškomando byl taky fajn (i když otec Vincent pro mě zůstává navždy ten ze Silent Hill 3), naopak zcela tuctová mi přišla zápletka s Jillian a jejím synem. Korunu tomu celému ovšem nasadil závěr první řady. Ne ani tak vývojem událostí v něm, ale nedostatkem rozřešení, kdy člověk má pocit, že by řadě prospěla 11. epizoda. Nebo rovnou i 12., abychom to měli jako s apoštoly. (26.07.2020)