Three Bugs
Obsahy(1)
Josef Dvořák, Bolek Polívka a Ota Jirák v půvabné klauniádě o třech nezbedných broučcích... Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se dřeli s opravdovým čtyřmetrovým teploměrem, pětimetrovou zápalkou a dva metry vysokým hrnkem na čaj. Boj se zdivočelou kukačkou, vyrážející ze své garáže v hodinách byl opravdový a Otův pobyt ve chladnoucím čaji v hostivařských ateliérech byl zdraví opravdu nebezpečný. Spor o dekorace měl tragikomickou dohru – rozzuřený výtvarník dal Roháče k soudu za plýtvání veřejnými prostředky. Pořad byl završením zlaté éry pofialkovské groteskní pantomimy a na dlouhou dobu jediným povyražením svého druhu. Jeho reprízy jsou přijímány s potěšením a obdivem a autoři by byli samozřejmě polichoceni, kdyby se Traja chrobáci stali naším vlastním Mrazíkem pro další a další generace českých a samozřejmě slovenských televizních diváků. (Česká televize)
(více)Recenze (84)
Československá unikátní komedie, v níž excelují tři skvělí mimové. Tito význační umělci představují 3 brouky, jež se nedopatřením ocitnou v lidském příbytku a objevují pro ně dosud neznámé předměty běžného užívání (za nejpovedenější považuji seznámení s umělou kukačkou v hodinách). Své mimické umění nám předvedli B. Polívka, J. Dvořák a O. Jirák, přičemž se domnívám, že posledně jmenovaný za prvními dvěma lehce zaostával. Naopak skvělý J. Dvořák mě opět přesvědčil o jeho neobyčejném komediálním talentu a orginálním herectví, o umění rodáka z Vizovic netřeba hovořit. Přiznám se však, že většina filmu mě nechávala poměrně chladným, a proto se přikláním k průměrnému hodnocení. ()
Tak na túto haluzinu by som takmer zabudol. Takže som rád, že mi to stv-éčka pripomenula. Veľmi pekná groteska, kupodivu zo slovenskej produkcie, no zahrať ju museli českí herci. A k dokonalosti chýbalo len málo. Času bolo akurát, mohlo sa tam však vystriedať viacero situácií. Taká jednohubka ku raňajkám. 75%. ()
Keď som bol malý, pri prvom pozretí som bol užasnutý, ako dokázali takto zmenšiť ľudí. Pri druhom zase, ako takto dokázali zväčšiť veci, ani to predsa nie je možné. Dnes vidím množstvo skvelých nápadov a výborné prevedenie týchto nápadov do filmu. Išlo to aj bez animácie a bez počítačov a deti sa bavili. ()
Moc fajn nápad a kulisy. Ale takhle to zeslonit a ještě v podání takových celebrit! Z takového námětu se mělo vytřískat daleko víc! Ukrutná veselice při sledování Chrobáků se tudíž koná jen v jeslích a v domově důchodců u našich nejletitějších spoluobčanů, odkud se ozývá bujarý, hurónský smích. A jestli neumřeli, tak se smějí dodnes. P.S. Kdo si na konci filmu připadal jak po výplachu mozku, ať dá like. ()
Nápadité a originálne, dobre zahrané a skvelo prevedené. Dobrá je tu mimo iné aj architektúra a stavba, či práca s mimikou. Akurát niektoré momenty mi prišli viac trápne než vtipné a nevidel som v tom nič hlbšie než príjemnú rozprávku na pobavenie. Je to milé a fajn, avšak nič geniálne a obdivuhodné. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (4)
- Bolek Polívka, Josef Dvořák a Ota Jirák sa dreli s naozajstným štvormetrovým teplomerom, päťmetrovou zápalkou a dva metre vysokým hrnčekom na čaj. Boj s kukučkou bol naozajstný a Otov pobyt v chladnúcom čaji v hostivarských ateliéroch bol zdraviu nebezpečný. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Raccoon.city)
- Nápad a jadro libreta vzniklo v roku 1975 v Dánsku, kde autori pracovali ako námezdní mímovia v kodaňskom pouličnom divadle. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Raccoon.city)
- Známy brnenský výtvarník navrhoval dekorácie maľované, ale režisér Ján Roháč chcel gigantické doslovné zväčšeniny. Výtvarnú verziu označil za "bábkové divadlo", čo bol z jeho úst ortieľ smrti. Spor o dekorácie mal tragikomickú dohru - rozzúrený výtvarník dal Roháča k súdu za plytvanie verejnými prostriedkami. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Raccoon.city)
Reklama