Vojna a mír II
Vojna i mir II: Nataša Rostova
War and Peace: Part II
Vojna a mier: Nataša Rostovová
Obsahy(1)
Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
Vojna a mír je jistě mimořádné, avšak možná v očích někoho přeceněná, exteriérově téměř orgiální podívaná z období Napoleonských válek očima ruské vrchnosti. Na úvod bych chtěl podotknout, že jsem do tohoto megafilmu šel s s jistou skepsí, kterou už od narození trpím ke všemu ruskému, což se mi částečně i potvrdilo. Rozhodně zde nebudu popírat význam a zásadnost Vojny a míru, uznávám, že jde o jedno z nejzásadnějších děl šedesátých let, také je to zřejmě dle četnosti komparzu a exteriérových lokací ten nejvelkolepější film, jaký kdy byl natočen, avšak ne pro mou cílovou skupinu. Projekt to byl vskutku monstrózní, desítky krásných lokací, úžasná výprava, perfektní bitevní scény a nejkomplexnější výpověď Napoleonských válek, avšak z úst Rusů. Nezmiňoval bych to jen tak, ale ten neskutečně proruský komentář byl jednou z největších mínusů celého díla, protože Francouze vykresloval jako zkažené lidi a Rusové byli jen nevinnými obětmi. Mezi další zápory patří kolísavá úroveň jednotlivých částí, které sice mají tvořit pevný celek, ale to se však občas příliš nevede. Nemluvím o akčních scénách, které jsou skvělé a nadčasové, ale o většině těch interiérových, jenž často nudí a v celkové délce se ztrácí význam jednotlivých činů. Ačkoliv je Tolstého kniha silně národně zaměřená, tak si myslím, že přes ty všechny náklady a úsilí mohl výsledný efekt dopadnout ještě o chlup lépe, ale to už asi bude jen moje rejpalství spojené s tím, že jsem možná čekal něco krapet jiného........... Druhý díl, Natasha Rostova, je jednoznačně nehorší částí celé Vojny a míru. Tato část mě zklamala především svou nezáživností a utahaností, která je trochu paradoxně ještě větší než u první části, která je však o dobré tři čtvrtě hodiny delší. Duševní zpověď mladé ohyzdné Rusky, která jako pravá zlatokopka míří za těmi nejvyššími cíli mě nebavila, otravovala a místy i štvala. Ljudmila Saveljeva jako Natasha Rostova je typická Ruska, tedy mě vrcholně nesympatická. Na rozdíl od akčnější první části zde hraje daleko větší roli kamera a režie, která se markantně projevuje při bálu, který byl natočen opravdu pěkně, to se musí uznat, jinak je to však přeceněná nuda. ()
Na to že sa v tejto časti prakticky nič nestalo a deň by sa dal zhrnúť do možno 40 minút je to dosť roztahane. Nataša Roztopašnaja by si zaslúžila nejednu výchovnú, ale namiesto toho sa jej všetci hádžu k nohám. Jedine Andrej bol natoľko chlap že jej dal hneď kopačky. A čo ten vlčí koniec poľovačky? Prežil? Či? ()
Velkolepé zpracování. Ruská duše je zde podaná na tácu se všemi svými zákoutími. Druhý díl pokračuje ve stejném duchu jako první, ale zaměřuje se spíše na postavení žen v carském Rusku. Díky milostnému příběhu už není tak nudný. Závěr slibuje velkolepé finále... ()
Velmi ruské, rozmáchlé, pomalé a zadumané a Tolstojovi velmi věrné. Nádherné a výstižné lokace, skvělý čeký dabing. Úžasný film. Hvězda navíc za scénu tančící Nataši. ()
První díl nasadil laťku dost vysoko, ale tohle bylo trochu zklamání. Oceňuju krásné scény z plesu a opery, a zajímavou práci s kamerou. Ale večné monology jsou otravné a dost kazily dojem z filmu. Natašino trápení mě tady zanechalo chladnou . Na druhou stranu, délka druhého dílu je snesitelná. Slabé čtyři hvězdy. ()
Für mich - 80%, - /zase jako u 1. dílu promluvy, rozmluvy hlavní hrdinky, naštěstí od 1. dílu už méně, city - tohle je citečkovej díl, 1. díl - muž - válka, 2. díl - žena - city, ale není to až tak velké mínus, jednak díky roku natočení se hrany už obrousily a jednak díky tomuhle je tenhle díl takový velkolepější, pozitivnější než 1./, + /kamera - ty nájezdy a otočky na plesech/honech potěšily, umocnilo to atmosféru filmu a plesů, výrazně kratší než 1. díl = méně místa na úvahy a ruský les = jedině dobře, pozitivnější, sladší, jásavější než 1 .díl, dokonce před koncem i napětí a spád děje s dramatickou hudbou, kdo by to byl řekl po 1. díle, Ljudmila - konečně mladá hraběnka a ne děcko/, hodnocení - lepší než 1. díl, takové jako sem si představoval 1. díl, ale dočkal jsem se až zde, poznámky - v 1. díle mě hrozně štvala Ljudmila, z americké verze sem si zvykl na Audrey alias hezká číča hned od začátku, ale tady to bylo fakt děcko, nicméně ve 2. dílu se situace zlepšila, konečně sem se dočkal toho, co je v USA verzi - mladé slečny, konečně v pořádnej hadrech a s pořádným účesem, Audrey to sice pořád není, ale nejhorší už to taky není a aspoň už to není pěkná číča amerického typu, ale autentický ruský typ, což není k zahození ()