Váha vody

Nejprve tři. S osdstupem času ale dávám čtyři a konstatuji, že Váha vody je originální thriller s mysteriózními prvky, ověnčený záhadou dávné vraždy, která nemá rozřešení. Zajimavé zpracování v podobě prolínaní minulosti s reálným příběhem. Charismatický Penn a L. Hurley, která je pro mne postavou č.1. Její osobní kouzlo a sex-appeal sedne filmu jak zadek na hrnec. Vygradovaný závěr a exteriéry ostrovu Shoals jsou tak už jen pomyslnou filmovou třešní. Škoda zabijácké stopáže a některých, naprosto odzívaných pasáží, kterých je až příliš mnoho. (31.05.2011)

Sakra, sakra, víc "ledových" scén Elizabeth Hurley! No... zpátky na zem. Pravdou zůstává, že ony dvě dějové linky k sobě moc nejdou a závěrečný pokus o prolnutí prostě a jednoduše nefunguje. Příběh z minulosti se mi k tomu současnému nezdál přímo rušivý, i když je pravda, že hra pohledů a náznaků v podání čtveřice na lodi byla rozhodně atraktivnější. Možná snad kdyby se jednotlivé linie nějak více ne snad přímo podobaly, ale alespoň nějakými náznaky výrazněji prolínaly, divák by nepociťoval tak výrazné skoky mezi jednotlivými příběhy a k tomu "tenhle se mi líbil o dost víc" by vůbec nemuselo dojít. Každopádně to, co film táhne dopředu je rozhodně atmosféra, a ta je tu (především zajímavými záběry) navozena slušně. Přidáme-li nějaký ten palec nahoru za Seana Penna v roli, která pro něj není zrovna obvyklá, v kombinaci se sympatickou Catherine McCormack a naopak něco málo strhneme za snad až příliš rozvláčněnou koncovku příběhu z minulosti (je pravda, že až příliš zjevné odhalení totožnosti pravého vraha kdesi v půlce celkové stopáže tomu příliš nepřidalo, jak se zde už mnozí zmiňovali), nebyl to vůbec špatný snímek. Alespoň tedy pro mě. (02.09.2010)

O spojenie nespojiteľného sa pokúsila vo Váhe vody väčšinou spoľahlivá Kathryn Bigelow. Sledujeme paralelne dva príbehy, ktoré sa zdajú byť celkom zaujímavé, minimálne sa režisérke darí budovať dojem, že zaujímavé postupom času budú. Bohužiaľ sa tak nestane a film narazí poriadne na skaly v závere, keď sa má všetko prepojiť. Namiesto myšlienky však sledujeme iba patetické režisérske cvičenie, ktoré málokoho presvedčí o svojej opodstatnenosti. Ale podľa hodnotení to niektorých užívateľov oslovilo, takže možno som nebol iba správne naladený a nedokázal čítať tie "myšlienky v obraze". (11.03.2014)

Přestože z počátku jsem ve filmu neviděla nic speciálního - posledních 30 minut mě tak ohromilo a poodkrylo plno toho, co bylo před více jak 100 lety a i v reálných scénách. Nemám ráda zpomalené záběry - zde jich bylo zbytečně moc, nesnáším jakože erotickou hudbu v podobě saxofonu a fléten - teď si říkám, že to bylo to, co mě od začátku filmu vadilo :) Ale jinak je ten film neskutečně silný a je pro mě zároveň i neskutečně těžký a prostě druhá polovina filmu mi otevřela oči i pro začátek snímku. Sarah Polley byla bravurní - hlavně při onom osudovém večeru....Mentalita tehdejší doby a "láska", která v tehdejší době byla zakázaná, přikázaná i neopětovaná - to máme sice i v dnešní době, ale již né tak intenzivně. To, že se mnoho scén ve filmu objevuje černobíle - to je super důraz na kontrast situace. Ráda se k filmu za pár let vrátím, jelikož se mi hodně vryl do mysli a poodkryje mi tak i další věci, kterých jsem si teď nevšimla :) Jo a Hurley? - ta prostě umí hrát hlavně kokety a scéna s ledem byla hodně laciná... (27.07.2015)

Dva do sebe prostříhané příběhy mi pro tentokrát příliš nesedly, a to i přesto, že jsou mordy někdy z druhé poloviny devatenáctého století založeny na skutečných událostech. Víc bych uvítal dusné konverzační drama čtyřčlenné posádky ze současnosti, které bylo i tak dostatečně zajímavé, jiskřivé a vztahově dobře rozehrané. Každá z postav má co říct, tudíž je kterýkoliv střih do tragédie jedné rodiny rušivý. Prostě jen pohupující se jachta, nevyjasněné vztahy, leccos prozrazující pohledy i bolesti minulosti. A tragédie klepající na dveře. Kathryn Bigelow, která se stala první oscarovou režisérkou historie, má sice v rukávu tvůrčí kontrolu nad materiálem, ale pro tentokrát ji na holičkách nechal scénárista. Bigelow vede výborně herce a stejně skvěle buduje atmosféru, ve které ji brilantně vypomáhá kameraman. Jen se příběhu z minulosti naneštěstí věnuje až příliš. PS: Jen pro neznalé, Sean Penn byl toho roku nominovaný na Oscara za úplně jiný film (Sladký ničema). (09.03.2010)