Antebellum

Prvá polhodina sa nesie v otrokárskom stredovekom duchu, potom sa zrazu prehupneme do súčasnosti na ďalšiu polhodinu, z ktorej si pamätám akurát tú tučnú černošku a posledná polhodina sa vráti na začiatok, kde zažijeme trochu bu-bu-bu (jediný hororový prvok v celom filme je škrtenie v aute) a celé to plynie do neznáma a ku koncu som už vnímal všetko iné, len nie film. Zo začiatku to vyzeralo lepšie, ale ku koncu to začne nudiť dosť a mimo toho je to strašná blbosť. (21.09.2020)

„Antebellum” , ak povedzme teraz ešte prekrojíte na polovicu, trebárs "Ante" a "bellum" , čo v latinskom jazyku inak deklaruje « Pred vojnou » , ste práve v najlepšom obraze, keďže zrovna s » VOJNOU « nejako súvisí taktiež i scenáristické uchopenie scenáristov G. Busha a Ch. Renza, ktorí zároveň sedia i na režisérskych stoličkách, ale treba tiež podotknúť najmä to, že už akési úvodné motto filmu: „Minulosť nie je nikdy mŕtva. Ani nie je minulosťou” , a to z osobných myšlienok amerického básnika a prozaika - Williama Faulknera, kedy akurát začínam sledovať otváraciu sekvenciu, v (zo)pár minútovom, neprerušovanom zábere, vskutku naozaj veľmi precíznom a majstrovskom, pretože sa počas toho nielenže zoznamujem s naprosto celým prostredím, ale aj s jednotlivými charaktermi postáv, čiže v skratke asi takto: Louisiana - plantáž - otroci - otrokári, teda už podľa tejto zreteľnej informácie, by som mal byť kdesi v období občianskej vojny, čo už bolo naozaj dosť dávno, n-a-z-n-a-č-u-j-e, že čochvíľa spoznávam i hlavnú postavu, t. j. afroamerickú ženu Eden, konkrétne po extrémne vyhrotenej situácii, na aké si museli "šikanovaní" často zvykať, lebo nemali na žiadny iný výber. To je už citovaná minulosť, s ktorou sa strašne zvláštnym spôsobom p-r-e-l-í-n-a aj aktuálna prítomnosť, kedy stretávam PHD Veronicu Henley, veľkú autoritu medzi samými aktivistami, keďže významne bojuje za práva Afroameričanov. V jej prvej scéne sa našťastie včas prebúdza, akoby zo zlého sna, a tak to celé dianie predtým, v podstate znamená maximálne tak to, že si len (od)snívala nepríjemnú, nočnú moru, a potom už má vari po všetkých peripetiách, alebo sa s nami iba niekto (ne)pekne zahráva ? Na prvý pohľad to vyzerá byť poriadnou šľamastikou, no verte mi, že i napriek tomu, všetko do seba náramne dobre zapadá, ako ozubené koliesko do hodín, na čo prídete ináč úplne sami, akonáhle zistíte základnú pointu... Vyviera z toho zvrátená hra, a to je už samotný - strhujúci koniec. Janelle Monáe bola v dvoj/roli rovnako strhujúca ! (29.09.2020)

Horor určitě ne, vztahové drama říznuté thrillerem ano. Nevyvážený snímek se skládá ze dvou příběhových linií, z nichž jednoznačně lepší je ta odehrávající se na bavlníkové plantáži. Nebo obráceně, linie ve městě je nudná, užvaněná a jako spojnici pro scény v jiné realitě by jí stačilo pár minut. Monáeová hraje výborně, o tom žádná. Plantážová linie má také báječný vizuál a výbornou hudbu. Pár scén je drsnějších, posledních dvacet minut má spád. Původně jsem měl obavy, že půjde o čistě rasovou problematiku, ale i když ti špatní jsou vesměs bílí, není tomu tak. Možný spoiler: únos mi byl jasný, ale jak se Henleyová do plantážové linie dostávala před tím, to mi tedy jasné není.... Řemeslně i herecky zdařilé, ale kvůli prostřední části pro mne jen lepší průměr. (27.09.2020)

Filmoví debutanti Gerald Nash a Christopher Renz dle svého scénáře zrežírovali jeden těžce uchopitelný hororový thriller, který si na paškál bere čím dál tím ožehavé téma rasismu. Antebellum je příběhem afroamerické ženy žijící v současnosti, která se objeví v době, kdy Americe vládli plantáže plné afroamerických otroků. V Antebellumu se tak protínají dva zcela odlišné světy, které jsou ale nadále ovlivněny rasovou nenávistí a dá se tak lze nalézt i komentář o tom, že i když od té doby díky Abrahamu Lincolnovi nebo Martinu Lutheru Kingovi došlo k razantním změnám, ideální to nadále není, což dokazuje například i letošní hnutí Black Lives Matter. Samotný koncept Antebellumu je tak velmi zajímavý a aktuální, o to více zamrzí jak tuctově nakonec film dopadne a jak se z toho tématu nedaří vyškrábat tolik jak by to šlo. Samotný koncept je ve finále vytěžen ve finální produkt, který je ve finále tak trochu bezduchý, emocionálně prázdný a víceméně též málo odvážný. Jde přesně o ten typ filmu, který si vybral strašně obtížné a těžce uchopitelné téma a ve finále z toho nedokázal vydolovat téměř nic. Antebellumu se nedá upřít povedený vizuál, slušně budovanou atmosféru a především povedené obsazení. Janelle Monáe je v hlavní roli velmi dobrá a doufám, že bude dostávat čím dál tím více zajímavějších rolí, Jena Malone si svou roli neskutečně užívá, Jack Huston je též povedeně typově obsazen a role parchanta mu neskutečně sedí a i zbytek castingu se povedl. Film zároveň dost dobře utíká a dramaturgicky vyloženě hluchá místa nemá. Závěrečný zvrat se navíc povedl a předvádí, že scenáristé přece jen v rukávu měli jedno eso. Jenomže ta pachuť z nevyužitého potenciálu zůstává i po tom závěru a především si cestu k tomu závěru musíte tak napůl protrpět tím neurážejícím, ale zároveň tak trochu toporným zbytkem. Bush a Renz se svým celovečerním debutem vyloženě neponížili a předvedli, že v nich možná něco je, Antebellum si ale ukousl příliš velké sousto a nedokázal přijít s dostatečně zajímavým kreativním výsledkem. Je to vyloženě tak trochu promarněná šance......... (22.11.2020)

Překvapující pointa mě pobavila a zároveň i zaujala. Jedná se totiž o skvostný nápad, jak převychovávat drzé křiklouny z tzv. Black Lives Matter. Bohužel k tomu dnes není vhodná konstelace, protože obecný lid je tupý a zblbý propagandou, kterou mu do hlav denně vtloukají vládnoucí levičácké sluníčkářské kreatury a jim poplatná média. A ty se neštítí (snad ze škodolibosti) vyrábět třeba i podobně zhovadilé filmy, které ještě podpoří řvoucí a rabující negerskou lůzu. Mimochodem od zrušení otroctví už uplynul nějaký ten pátek, takže fakt, že nějaký váš praprapředek kdysi česal bavlnu jenom za bydlení a stravu vás ještě, milí Afroameričani, neopravňuje k tomu, abyste teď šli, rozflákali šutrákem výlohu a odnesli si domů 4K bedýnku, víte? A film samotný? Opravdu pořádný horror, musel jsem ho proklikávat, abych se několikrát hnusem nepozvracel. Nevím které pasáže byly nejnechutnější, jestli infantilně tendenční a černobílé záběry z otrokářského Jihu, debilizující homevidea ze života šťastné černé rodinky, scény s jakousi vrcholně nechutnou obézní prasnicí, nebo celý závěr o spravedlivé pomstě hrdé černé ženy, plný spousty symbolů a obrazů tak vznešeně patetických, silných a vemlouvavých, že jsem se až do morku kostí styděl za to, že se na tak dementní svinstvo vůbec dívám. (08.10.2020)