Amonit

A tohle mi sedlo. Příběh z doby, která podobným láskám nepřála a je tak víceméně předem jasné, jak to asi dopadne... Ale na to minimalistické herectví obou dam se koukalo krásně, to je tak, když pohledy a gesta řeknou mnohem víc než kupa zbytečných řečí. Kate i Saoirse skvělé, stejně jako výprava, kostýmy. A v neposlední řadě: o Mary Anning jsem nikdy neslyšel, tak jsem docela rád, že jsem zase o něco moudřejší. Zajímavá žena, žijící v pro ni nelehké době. (27.07.2022)

Za mně to bude ne. Na vyprázdněnou naraci se tam moc mluví a málo mlčky pracuje (plus nevhodný rádoby emocionální soundtrack?!), na filmovou romanci je to málo romantické, na syrovou ránu do žaludku málo syrové a mlátící. Výkon Saoirse mi přišel výjimečně velmi slabý a Kate jako by neměla/nevěděla, co dělat, takže nakonec na mě nejlepší dojem udělaly Fiona a také Gemma. A navíc je to další z kategorie filmů, které si vezmou skutečné historické předobrazy a potom o nich spekulují a fabulují, až se práší za kočárem. Budiž Amonitovi a jeho tvůrcům k dobru, že film neoznačují za životopisný a zobrazované události za opravdické, ale narazila jsem na spoustu recenzí, které se oprávněně rozčilují, že film uznávané vědkyně redukuje na ploché bytosti ovládané emocemi, a jejich životní odkaz definuje místo jejich práce jejich milostnými aférami. Režisér se vyjádřil, že chtěl Mary Anning dát vztah, který si zasloužila (protože neexistují žádné historické důkazy o jejím soukromém životě, kromě toho, že žila sama a nikdy se neprovdala), což možná zní jako dobrý úmysl, ale stejně neměl odvahu udělat Charlotte o jedenáct let starší než Mary jako ve skutečnosti, a vůbec, tu pohádku vynalezl sám pro sebe a pro nikoho jiného (jako Briony v Pokání, což mě taky rozčiluje, hehe). Stačilo by, aby jim dal jiná jména a tím to velmi slabé spojení s předobrazy přerušil, a všechno mohlo být o trochu víc v pořádku. (21.10.2022)

„Amonit” vznikol na dvojakom princípe, a to zrejme asi takto: »Totiž, najprv existovali v ozaj pradávnych časoch živočíchy, ktoré obývali šíre moria, keď po ich následnom vyhynutí, sa ich vápenatá schránka uchovala vďaka uviaznutiu v bahne, ktoré časom preniklo i do najmenších dutín škrupiny a premenilo sa po dlhých rokoch v kameň... Vznikla fosília amonita (živého tvora), z ktorej je dobre viditeľná i jeho stavba, ktorú môžete obdivovať v rezoch amonitov rôznych veľkostí od niekoľko málo až po desiatky centimetrov«. Toľko k samotnému názvu filmu, aby sme skrátka už dopredu trochu vedeli, o čom je reč, ale zároveň i dopĺňam, že nielen sa budem samými "šutrami" prehrabávať, ale aj láska asi kvitne v každom veku, keď na pohlaví extra nezáleží, alebo snáď predsa áno ? A práve takýmto skamenelinám sa taktiež venuje i samouk paleontologička, Mary Anning, ktorá v 40. rokoch, 19 storočia, na juhoanglickom pobreží Lyme Regis, vykopáva tieto amonity, ktoré potom predáva do britského múzea, alebo zazobaným zberateľom. Vedie naprosto rutinný spôsob života, do ktorého tiež zasvätila i svoju matku Molly. Všetko sa zmení až jedného dňa, keď turista-obdivovateľ, raz zaklope na dvere obchodu... Volá sa Roderick Murchison a nie je vôbec sám. Prišiel spolu s melancholickou manželkou Charlottou, ktorú tu na nejaké obdobie ponechá, aby sa po ňu neskôr, povedzme, vrátil... ? Ona si pravdepodobne prežila istú tragédiu, vďaka čomu stratila chuť do života ! Mária má dvojitú, domácu úlohu: „Hobby a starostlivosť o ňu” . Po istom časovom úseku, sa Charlotte konečne postaví na nohy a vzchopí sa, čo je začiatkom intenzívne vzrušujúceho a vášnivého, citového vzťahu medzi dvomi ženami... / Kate Winslet síce už dlhší čas považujem za akosi herecky nevyrovnanú, ale i napriek tomu svojej, reálne jestvujúcej postave Márii Anningovej, s absolútnym a majstrovským prehľadom, dokázala vtisnúť neuveriteľný punc silného a odvážneho h. výkonu rovnako, ako mladá a nádejná Saoirse Ronan. Obidve herečky stáli pred vskutku naozaj veľmi ťažkou výzvou, ktorú ale chytili za všetky pačesy, a s obsahom dosť šteklivých scén, ktoré sa automaticky vryjú do pamäte. V opačnom prípade, by som to asi sotva predýchal, to by som nikdy nezvládol. Svojím zovretím sa to podobá na francúzsky snímok " Portrét dievčaťa v plameňoch" , no ten ma tak zvlášť neinteresoval, ako Leeho počin, ktorý si asi svoj vlastný scenár upravil podľa svojho gusta, ale budiž. Vynikajúca, ručná kamera Stéphanea Fontainea robí samotný počin až doslova fyzicky (ne)prístupným, ako by ste sa priamo s postavami preniesli v čase, a tak výprava a zvuk, majú svoje právolplatné miesta vedľa „Muža s kinoaparátom” . Na záver, keď asi najviac so mnou lomcovala emocionálna hudba tandemu Bertelmann / O'Halloran, ktorá za doprovodu dvoch bravúrnych, hereckých výkonoch, vytvára naprosto ucelený obraz z danej doby, v priam ideálnom (filmovom) prevedení, kedy sa mi predstavuje jeden z úžasných príbehov, na aký sa nezabúda. (16.12.2020)

Příběhově nic nového, potisícíprvé tatáž ublížená písnička o tom, jak má woke hnutí základy už v pravěku, necitlivý, účelový a bláhový výklad dějin a společnosti, zkrátka jak to znáte z učebnic dějepisu vydaných za socíku, akorát tentokrát protěžující jiná témata. Jediný světlý bod tohoto předlouhého a k uzoufání nudného filmu je, klasiky, sexuální lesbická scéna. No, soft porn je něco, co ocení každý správný edukovaný filmový kritik s vytříbeným vkusem, my nižší filmové kasty si příště radši pustíme normální péčko, ušetříme si pár hodin času, obsazení bude jistě sympatičtější a i příběh bude mít určitě lepší dynamiku, než tady. odpad! (20.05.2022)

Z poklidného začátku se snímek postupně přeměňuje ve ždímačku emocí. Už od prvního okamžiku jsem si zamilovala nevšední postavu Mary, kterou ztvárnila Kate Winslet. A Kate nemohla podat lepší výkon. Do obrazovky posílala své pocity prostřednictvím pohledů. Až mi přijde neuvěřitelné, že bez jakékoliv mimiky dokázala komunikovat skrze kameru těmi nejhlubšími pocity. Samotný děj je velice originální, akorát domýšlet si konec nikdy nebylo mou silnou stránkou. Přesto si teď film ukládám do pokladnice a rozhodně se k němu chystám ještě několikrát vrátit. (04.05.2024)