Tommy

Geniální film natočený podle ještě geniálnější desky. Roger Daltrey dokazuje, že je nejenom výborný zpěvák a hráč na harmoniku, ale i skvělý herec (což dokazuje i ve snímku McVicar). Pro fanoušky The Who a rocku vůbec povinnost, pro ostatní příjemný film... A můj favorit strýček Ernie v podání bubeníka skupiny Keitha Moona je k sežřání:) (03.08.2007)

V roce 1969 vyšly v Evropě dvě pozoruhodné desky. Já jsem dával přednost "Arthur (Or the Decline and Fall of the British Empire)" od Kinks, ta však byla zastíněna a téměř vytlačena z obecné pozornosti tou druhou. Tommy byla navíc zfilmována divým mužem, Kenem Russellem. Deska spadá do doby prvních syntezátorových výzkumů kytaristy a moogisty Peta Townshenda a konce hudebních (a některých jiných) psychedelií. Film, který po šesti letech následoval si tenhle konec ještě o něco prodloužil. Ve srovnání s albem je přístupnější svojí divokostí, rozmanitostí a dalšími rusellovinami. Vrcholy desky ,„The Acid Queen“ a „Pinball Wizard“, zpívají ve filmu/opeře Tina Turner a Elton John, a v něm mají ještě větší grády. Sympatické na filmu je také, že v něm všichni herci také zpívají, jak Oliver Reed, tak i Jack Nicholson. Uráživý není ani děj, ani jeho symbolika - kříž s mikrofonem by mohla klidně převzít jistá organizace, a na rogalu přietěl bílovický farář Pavel Lazárek ke svým ovečkám. (09.09.2019)

Poprvé viděno asi někdy kolem roku 1980 na ORF. No, tehdy (v té bigbítové poušti) to byl zážitek. Moc jsem tomu nerozumněl, ale části filmu fungovaly vlastně jako klipy. Přinejmenším u songů I´m Free a Listening To You mnou emoce cloumaly monumentálně. Pak jsem to viděl víckrát a trochu jsem ochladnul. Taky tam režisér nemusel vrážet kdejakou celebritu. Eric Clapton je tady mdlý a Eltona Johna jsem nikdy nemusel a tady je mimo mísu. Jen ta Týna je celkem v pořádku. Ale jen za tu tehdejší nálož energie si tento opus aspoň 4 * zaslouží. (27.02.2011)

Tommy je bezpochyby jedna z nejdůležitějších desek rockové historie. The Who s ní v ´69 posunuli a rozšířili hranice žánru, nemluvě o její nestárnoucí a nadčasové kráse. Tedy naprosto vybroušených 5 hvězd. Verze pro filmové plátno z roku ´75, kterou znovu nahráli za přispění mnoha význačných hostů, muzikantů a zpěváků, již tak přelomová nebyla. Chyběl jí pel něčeho nového a překvapivého, chyběla ji sevřenost a ve většině písní scházel i Daltreyho expresivní pěvecký projev, který byl alepsoň pro mě dost zásadní a určující. Přenést Tommyho na plátno chtělo pořádný kus odvahy a obrovskou invenci. To všechno Ken Russell měl, ale možná, že až v míře příliš vrchovaté. Jeho klipovitý, chvílemi psychedelický, důsledně stylizovaný a výrazně výtvarný film nabízí skvělé momenty, kdy člověka až mrazí, ale zároveň taky občas nabídne patos a kýč, na který já jsem přecitlivělý. A tak, ačkoliv mě to mrzí, nemůžu dát víc než tři hvězdičky, ačkoliv by si to Tommy od The Who (jako nahrávka) skutečně zasloužil! (11.04.2010)

Musel bych se na to znovu podívat, ale pamatuji si, že jsem to viděl, asi když mi bylo tak cca 10-11. Nemohl jsem kvůli tomu usnout a celej další den jsem na to musel myslet (podobně jako u Fanny a Alexandr, když mi bylo asi kolem osmi, tenkrát jsem u toho chtěl usnout a Twin peaks film - to mě bylo zas kolem dvanácti a celej další den sem film nemohl vykopat z palice....) Zatím 4* po dalším shlédnutí možná přehodnotím. Po shlédnutí musím konstatovat, že přidávám bepochyby hvězdu, protože se jedná o geniální muzikál (výborná hudba The Who) se skvělou myšlenkou tématiky idolů, model, mesiášů a kráčejícím stádem lidí za těmito jejich vzory. Skvělé obsazení a milovníci klasického rocku 70 let a la The Who, Clapton atd. si budou v průběhu sledování neustále klepat do rytmu. Jedna z nejlepších rockvoých oper + dobrá režisoréská práce + plus to obsazení = 95% (25.09.2008)