Bílý pes

Velmi originální a výmluvný film o rasismu, jak ho možná neznáme. Ti, kteří zde čekají horor ve stylu Psa Baskervillského, by měli hledat jinde. Tohle je spíš drama, které je hodně kruté, chvílemi až do krve. Ze začátku snímek trochu postrádá směr, ale po příchodu skvělého Paula Winfielda (v jedné z jeho nejlepších rolí) se z filmu stává napínavé a dojemné drama. Hudba ani zdaleka nepatří k Morriconeho špičce, ale k ději se hodí a naladí nás na onu ponurou a napínavou atmosféru. Smutný, ale realistický thriller, který bych nechal sežrat všem, kteří někdy na psu provedli podobné zvěrstvo. (03.08.2011)

Moc krásný film. Na jedné straně tu je tradiční motiv ze 70. a 80. let: zvíře - bestie. Pes však funguje i jako metafora rasismu a nutno podotknout, že s tématem se nepracuje nijak banálně či zploštěle. To dokazuje i závěrečná scéna v kleci se psem, která ve své jednoduchosti vystihuje tolik rozměrů, motivů a pocitů, které se pojí s tématem rasismu, že mi to až sebralo dech. Prostě geniální. Fuller se opět se nijak neštítí násilí, krve a hrůzných scén. Rychlé pohyby kamery, násilné střihy a fascinující podoba toho hrůzného zvířete vše jenom podtrhují. Psí útoky samozřejmě jsou brány dost do důsledku - to jak Fuller nechá psa vraždit asi leckoho překvapí. Vedle toho je film i dost sentimentální. Tato stránka filmu je zas zesilovaná různými dlouhými jízdy kamery a hudbou Ennia Morriconeho. Navzdory tomu, že celý film je nechutně postižený osmdesátými léty, tak vyniká především svojí filmovostí. (21.07.2011)

Celý film si pro sebe ukradl R2D2, o jehož plakát jedna z postav věčně tupí šipky. V prvním plánu naráží Fuller na téma rasismus, které se stalo jakýmsi leitmotivem jeho snímků a nutno podotknout, že ačkoliv bylo promítáno z velice špatné kopie, pohled na bílou bestii cenící tesáky pořád dokáže mrazit a vzbuzovat patřičný respekt. (07.07.2011)

Překvapivě silné.. Dost mi to připomíná pologeniální můvíčko Orca (killer whale, 1977), jehož kvalit White dog sice nedosahuje, ale ta tragika šílenství zvířete (podkreslená Morriconeho melancholiemi) se pod kůži zaryje podobně působivě.. Problém je snad jen v tom, že jakkoliv krásnej pes prostě není kosatka, aby utáhnul sám celý film. Winfield sice parádně sekunduje, ale ani v černobílém tandemu se nedá úspěšně "zlomit" příběh který je sice zcela prostý, ale aby opravdu působil, musí být odvyprávěn pomalu, monotónně, po kapkách... (14.11.2019)

Mrazivé, smutné a drsné zároveň, místy až nervy drásající psychologické drama...možná thriler, za horor bych to nepovažovala, ale to mi povídanou a dojmy rozhodně nezkazilo. Krásný film, nádherný pes...bohužel to ale nebyla pohádka takže konec nebyl dobrý nýbrž smutný a dojemný....No jo no, starého psa novým kouskům nenaučíš, obzvlášť ne když je psychicky labilní a vycvičený zabíjet....Zase trochu nostalgie....už od mala mi říkali že je mi víc líto zvířat než lidí... 95% (15.05.2012)