Neznámá bitva

Sovětské vnímání věcí je passé. 1) Snímek je na hony vzdálen sovětskému ideologickému vidění války i dobových poměrů v armádě. Vojáci jsou běžní lidé, jeden z nich je kriminálník. Hloupý propagandou zblblý politruk i fanatický dozorující orgán z NKVD jsou stateční lidé, kteří prostě nemohou jednat jinak, než jednají. Ani na velitelství, kde dobře vědí, jaká je situace, nemohou vydat jiné rozkazy, než které vydávají. Ostatní jsou normální poctiví chlapi. Bojují za přežití proti smrti, kterou zde výtečně představují anonymní němečtí vojáci._____ 2) Ve filmu převládá výrazná stylizace s lehkým nádechem jakési falešnosti. Ale konec je dojemný._____ 3) Zajímavé je, že tu nevystupuje ani jedna žena._____ 4) Výstižný koment: Inozuka*****._____ 5) 2.2.2021 - Zaujal mě přitažlivý 26letý Grigorij Někrasov (ppor. Rykov z NKVD)._____ 6) Po opakovaném zhlédnutí přidávám jednu hvězdičku. (01.12.2020)

Myslím si, že pri natáčaní vojnových filmov, najmä filmov o druhej svetovej vojne, je ruský filmový priemysel úplne najlepší. Režisér Igor Kopylov vytvoril dobrý film o jednej z mnohých kľúčových bitiek, ktoré pomohli formovať konečné víťazstvo Ruska nad Nemcami vedúce k bitke pri Stalingrade. Samotný film je len malým pohľadom na množstvo stratených životov, ktoré sa snažia ubrániť a zabezpečiť túto malú dedinu. Film sa nevyhýba brutálnej a sadistickej povahe Nemcov, aby si zabezpečil víťazstvo (masakrovanie civilistov) a následné systematické ničenie nepriateľských síl. Režisér skvelo zachytáva bojisko a dáva najavo, že niektoré z najväčších prekážok, ktorým ruská armáda čelila vo vojne, boli od sovietskeho vedenia! Byrokracia a hlúposť Sovietov stála život mnohých statočných mužov. Aj to je dôvod, prečo toľko Rusov zomrelo počas druhej svetovej vojny. Pokiaľ ide o štruktúru príbehu, film sa väčšinou sústreďuje iba na mužov umiestnených v dedinke Ovsyannikovo, pričom niekoľko útržkov snímku sa odklonia k veliacemu dôstojníkovi, ktorý sa snaží ospravedlniť svoju logiku neposlať posily a ani nepomáhať svojim vojakom. Film pôsobí o to viac autenticky. Režisér Kopylov zachycuje bojisko veľmi realisticky, napríklad niektorí vojaci trpia šokom z granátov, záchvatmi paniky či delirium z výbuchov presne ako by ste za takýchto podmienok očakávali. Film je pútavý a napínavý. Doporučujem!!! 7,5/10 (23.12.2023)

Nikterak horentně hysterickou historií propíraná bitva u Rževu ve válečném roku 1942 se v rukou idealistického režiséra Igora Kopylova proměnila na snůšku zkreslených fakt a heroických charakterů. Technicky to také není dokonalé, ta mírná zaostalost ruských produkcí bude zřejmě věčná, ovšem několik decilitrů krevních šplíchanců a přítomnost drastických scén se rozhodně počítá. Dvě hodiny celkem plní nároky sugestivního diváka, který touží být ušpiněn a zmrzat v zákopech. Vojáci jsou příkladně oddaní samopalu i kořalce, na přetřes se dostanou německé letáky, rozházené ze vzdušného prostoru, jejichž vlastnictví se rovnou trestá smrtí. Nejvýraznější postavou je neoblomný a spravedlností posedlý podporučík ruské kontrarozvědky, který u jednoho postaršího vojáka takový leták nalezne. Ovšem následně dojde k nevěrohodné přeměně jeho charakteru. Němci jsou podáni pochopitelně velmi stroze. Stěžejní střet s nimi probíhá za tmy, což mě zrovna neuchvátilo. A závěr filmu byl absolutně nevyhovující. Snímek nemá proporce výsostně zajímavého válečného filmu. Rusové jsou líčeni coby absolutní hrdinské typy, až to bylo k smíchu. Nebyl jsem ale nikterak extrémně znuděn. Plynulo to celkem příjemně, jsou ale určitě věrohodněji podané filmy z 2. světové války. Tohle maniakální hrdinství už do moderního válečného filmu snad ani nepatří. Zmapování tehdejších válečných událostí zřejmě nezachutná historikům, divák, co na přesnou historii nehledí, nebude mít větších námitek. 6/10 (27.02.2022)

Kto má rád čistokrvné vojnové filmy s hektolitrami krvi a tonami použitej munície, tak prosím, máte možnosť.... je tu Ržev. Napríklad tá prvá scéna bola úplne brutálna, šokujúca. Škoda, že sa to vojnové šialenstvo nedokázalo dostatočne napojiť na dramatickú rovinu v ponímaní nejakého vojaka, či vojakov. Vlastne ku nikomu si tu nezískate nijak zvlášť vrelý vzťah. To je ale asi tak všetko to menej pozitívne. A páčil sa mi aj záverečný doslov pána titulkára, bolo to presne tak... S krajcom chleba v ranci, otepom slamy na spanie, zbraňou, s politrukami a odchytávacími oddielmi NKVD za chrbtom a predsa ruský vojak dokázal oslobodiť polovicu Európy. A to si zasluhuje hlbokú úctu a rešpekt nehladiac na dnešnú politiku. Stálo to nemalé obete. Slušný nadpriemer. 80/100 (23.07.2020)

Trošku to vybočuje z běžného vykreslení sovětských hrdinů, přinejmenším tedy sovětskými filmaři, že? A ano, Rusák je jen Sovět jinak. Co jsem to....jo. Hodnocení čtyřmima hvězdičkamami jasně ukazuje, že se mi dílko líbilo velmi. Jen - a to bude asi patřit k mým věčným steskům - zde zase řada mužiků pronáší během běžných hovorů ultimátní nesmysly, pitvoří se více, než japka v mangách a některé charaktery psal Dostojevského nevlastní prapravnuk po lobotomii rýčem. Ovšem, jak jsem již sdělil národu výše - jinak pecička. (05.10.2020)