Dáma v jezeře

K Dámě v jezeře jsem se dostal vyloženě jako k snímku s dobově unikátním nápadem snímámí (téměř) kompletního filmu subjektivní kamerou z pohledu hlavní postavy. To téměř doplňuji proto, že se tu víckrát v průběhu filmu objeví i prostřihy na scény s druhou možností filmového vyprávění v 1. osobě, když hlavní postava komentuje děj přímo divákovi do kamery – nicméně tyto prostřihy v odlišném stylu mě poněkud rušily. Montgomerymu se povedla celkem slušná atmosféra, která sice nevytváří výraznější temno, ale v nejedné scéně vyniká nezaměnitelnou stylovostí klasických noirů. I provedení zmíněného nápadu přináší své kouzlo... tedy pokud se zrovna na scéně nepohybuje Audrey Totter, která (bohužel) má ze všech před kamerou největší prostor, a nevystavuje do kamery vypoulené oční bulvy v takové kadenci, že rázem svýma okálema s pokusem o rázný projev mění film na frašku. Také se mi 105 minut párkrát vidělo utahaných a Robert Montgomery jako Marlowe si mě zrovna nepodmanil, ani hlasovým projevem (na němž jeho výkon stojí nejčastěji), ani v těch pár scénách před kamerou. Mezi tím ale došlo na řadu scén, kde film na mě skvěle fungoval: Do exteriérů se vydáme jen jednou, ale nápad snímání z pohledu postavy se tu atraktivně využije na jízdu autem s havárií na konci, na lezení po zranění k telefonu, jindy zase fackování do kamery nebo zajímavá vplížení či prohlížení si interiérového prostoru i častá zahlédnutí hlavní postavy v zrcadle. Scéna krátké návštěvy rodičů mrtvé ženy s pokusem o výslech je dokonce vyloženě silná. A cynicky suchého detektiva DeGarmota (Lloyd Nolan) jsem se skoro nemohl nabažit. Celkově tedy smíšené pocity, i když jako experiment s netradičním nápadem v dobové žánrovce se mi to docela líbilo. [65%] (04.04.2024)

Dost svojrazne natoceny Phil Marlow, ktoreho divak ani poriadne neuvidi, skor ide o zaznam z uhla pohladu hl. hrdinu Roberta Montgomeryho /Rozvedena/. Vyborna bola aj Audrey Totter /Postak vzdy zvoni dvakrat/. No nic, detektivka zaujme, film ma tempo a okrem slusnej rezie aj herecke vykony : 75 % (19.11.2016)

Chvíľku trvalo, kým som sa do filmu dostal. Ten POV systém nie je úplne divácky vďačný. Postupne ma to však začalo strhávať a poslednú tretinu som bol vyložene nadšený. V mnohom pomáhala perfektná hudba (niečo ako Ligetiho zbory v 2001 prípadne Shiningu). Automobilovú naháňačku to dostalo do úplne inej nálady. Možno to každý nerozdýcha, ale mňa to bavilo dosť veľmi a ako experimentálny noir určite viac ako "nemý" Zlodej. Ale je samozrejme jasné, prečo ide v rámci tejto formy o slepú uličku. 8/10 (17.10.2020)

Nie je ľahké sledovať celovečerný film z pohľadu hlavnej postavy a niet divu, že tento počin neznamenal prelom v kinematografii. Lenže vo viacerých momentoch práve POV Philipa Marlowea robí niektoré, v iných noiroch bežné situácie omnoho zaujímavejšími, akými sú. Napríklad dlhšie pohľady na ženy, bitka, odobratie zbrane. Príbeh je klasický komplikovaný noir hneď s viacerými femme fatalle. Montgomeryho preslovy do kamery mi prišli zbytočné, náhodné sa objavenie v zrkadle pôsobilo naopak veľmi chytro. (09.08.2015)

Tenhle film provází respekt za snahu o ozvláštnění a jinak taktní krčení rameny. Jenže jiné pozitivum než "snahu" tu nevidím - realizováno je to až příliš špatně na to, aby bylo prvenství omluvou. Těžko se vlastně věří, že první experiment s takovou formou v takovém rozsahu je tak málo nápaditý a promyšlený. Je to prakticky nekoukatelně nudné a jako by si to tvůrci neuvědomovali, tomu ještě přepálili stopáž na 105 minut, což byla tehdá už nálož. (20.04.2017)