Půlnoční kovboj

Cestou z kina duševní kocovina... (13.12.2009)

Působivý film zcela jistě velmi dobře odráží Ameriku konce 60. let. Dnes jsem ovšem nebyl v takovém rozpoložení, aby mě film výrazněji nadchnul. Výborné výkony obou hrdinů jsou nepochybné. Při 70% zůstávám tentokrát u 3*. 2.1.11. (02.01.2011)

Super film! Viděn v rámci promítání filmové klasiky. Jon Voight sice není zrovna můj favorit, ale Dustin Hoffman to plně vynahrazuje. Nicméně tento film nebyl jen o hercích. Jistě, oba zahráli skvěle, ale to hlavní na tomto filmu je atmosféra a celkové vyznění. Ztráta iluzí snad ještě nikdy nebyla vylíčena lépe. Na druhou stranu je vidět, že i když se všechno zdánlivě obrátí proti vám, vždy se najde někdo, kdo vás podrží. Vždyť dali by se dohromady Joe a Ratso, kdyby Joe uspěl ve svém plánu obšťastňovat paničky?! Asi těžko. Vylíčení vztahů ve společnosti je tak věrné a uvěřitelné, jak jen může. Přesto si nejsem jist, zda bych se na film podíval vícekrát. Mám strach, že bych si zkazil dojem. (21.01.2011)

Príbeh o čistom priateľstve, u ktorého ukápne slzička aj najotrlejším. (21.04.2011)

V pražských kinech se promítal od 10.1.1974 (U Hradeb) (20.02.2013)

Tohle je přesně ten film, který nekončí se závěrečnými titulkami. Zůstane ve vás ještě dlouhou dobu a přinutí vás zamyslet se nad sílou opravdového přátelství a všeho toho, co ho vytváří, buduje, upevňuje. (10.11.2013)

Skvele dilko, mistrovsky zobrazujici dohnivajici NYC, mesto pred bankrotem roku 77 a trpejici nasledky doznivajich 60. let (NYC se zacalo cistit az za Rudy Giulianiho od roku 94), uprimne, ve veskerem hnusu a patosu te doby. Jak je NYC v mnoha filmech krasne mesto, tak tady je to super hnusne mesto. Film take krasne vykresluje stred naivity trochu naivniho chlapka a zhyrale spolecnosti velkeho mesta (krasna scenka, jak Joe Buck si mysli, ze ulovil sve prvni cislo jako Gigolo a pritom se nachytal sam prostitutce, ktera chce prachy od nej) a svym zpusobem coming of age hlavniho hdriny. Tak vim, ze coming of age je dozravani teenageru, ale nemohu si pomoci, tady mne prislo ze Joe dospel, a ze cesta na Floridu, kde film v Miami nahle konci je takovym jeho dozranim a dovoluji si vytusit, ze Joe se opravdu v Miami zacne zivit jinak a zivot chytne poradne za pacesy. A to hlavne diky Ratsovi (Dustin), ktery mu dle mne vazne pomohl nasmerovat se jinam, ackoliv to zni naprosto bizarne. Film dle mne take neni pripocary, a myslim, ze zapletka se fakt da vysvetlit vselijak. Nemyslim si, ze by se dalo z filmu 100% vycist, jestli Ratso a Joe maji homosexualni vztah ci ne, a to hlavne diky flashbackum Joa, ktere nechavaji hodne nezodpovezeno a nejsou primocare jasne. Prave to se mne libi, ze film se da vylozit ruzne a diky tomu se na nej da koukat nekolikrat a vzdy je zajimavy. Necim mne to fakt pripominalo Catcher in the Rye (knihu) a celkove je to na tom hodne nalepka doby, a osobne to radim do katergorie tak kvalitnich filmu jako Absolvent a Taxi Driver. Uprimne si ani nedokazu predstavit, ze by dneska nekdo mel takovou odvahu takovy film natocit a ze treba takovy Tom Cruise by chtel hrat Joea. Prijde mne, ze dneska i herci chteji byt na platne nutne vytuneni, vyhlazeni, desne cool atd., ale ze se nekam ztratilo takovehle opravdove cire herectvi. Nemluve o Dustinovi, ktery vetsinu filmu kulha, poti se, a vselijak proste pusobi neaktraktivne. Jo, asi jsem proste zamrzla nekde ve starych casech filmove. Jo a take je to jeden z mala filmu, kde sex nepusobi nucene, do scenare nasilne vepsane a trapne. (23.12.2013)

Dvě hvězdičky v hodnocení jsou za tu několikaminutovou scénu bohémského uměleckého večírku. Jinak postavy obou hlavních (anti)hrdinů mě po všech stránkách odpuzují, stejně jako jejich chování a situace, do kterých se dostávají. Ratso ještě alespoň budí soucit, ale Joe Buck je naprosto nesnesitelný vidlák a buran. Ve své době byl film možná přelomový, protože nebylo zvykem otevřeně ukazovat odvrácenou stránku společnosti. Podobné filmy začaly bořit iluzi, že všichni žijí svůj krásný americký sen. Dnes se naopak takových filmů točí mraky a mě už zkrátka nebaví neustále sledovat depresivní zmar a bídu člověka. (29.07.2014)

Jeden z najlepsich dokazov toho ake progresivne obdobie boli 60. roky v dnes uz za kazdu cenku politicky korektnom Hollywoode. Ani v najdivokejsich snoch si nedokazem predstavit, zeby podobne depresivny a doziva tnuci film dostal dnes Oscara. (11.02.2016)

Jeden z mála filmů, které nemám ráda, i když v nich hraje skvěle jako vždy moje celoživotní láska Dustin Hoffman. (21.10.2019)

Moc se mi líbila atmosféra New Yorku, ta mne vtáhla do děje, jako první. Dustin Hoffman, naprosto přesvědčivej.. Navíc jeho jedna z prvních rolí a už takový výkon. Voight byl dobrej ale vedle Hoffmana, zkrátka ten o něco menší, ač hlavní by měl bejt Voight. Což vlastně není důležitý. Líbil se mi i konec, protože je nejpravděpodobnější. Z filmu cítím syrovost, realitu, uvěřitelnost, marnost. Ale přijde scéna kdy Buck kupuje košile pro "Ratsa", nebo mu vypráví v buse co bude dělat, a já to najednou neviděl tak černě. Tenhle film si budu pamatovat.. (22.10.2019)

Skvělé opravdové bez klišé reálné nekomerční lidské nelidské asociální tvrdé psychologické pravdivé houmlesácké pacifistické … (14.01.2020)

Špinavý film o špinavom New Yorku so špinavou témou. Jon Voight na nespoznanie, no zato výborný, mrzák Hoffman ešte lepší. Kto by to bol povedal, že ten film po celom tom nie príliš sympatickom a vlažnom deji bude mať taký emocionálny záver. Výborná réžia a nápadité prestrihy, ktorých tam však občas už bolo trochu viac, než bolo únosné. (03.01.2021)

Smutně krásný film. Voight a především Hoffman naprosto úžasní - ty Oscary měly být 4! (01.01.2024)

„Neexistuje iné také mesto ako New York. Ak ste krásavec a vyjdete na ulicu, do hodinu stretnete minimálne desať  podstatne krajších ľudí ako ste vy. Ak si myslíte, že ste najškaredší človek na svete, stretnete v New Yorku do hodiny minimálne 10 ľudí škaredších ako ste vy. Podobne je to s mudrákmi, hlupákmi, slabochmi, silákmi,   atď. atp.“ napísal môj obľúbený americký spisovateľ John Steinbeck (myslím, že to boli Toulky s Charliem, ktoré som čítal vo vynikajúcom českom preklade). Dobrácka paródia  cowboya John Buck zrejme Johna Steinbecka nečítal, ak vôbec niekedy v živote niečo čítal, preto sa domnieva, že so svojím výzorom urobí vo Veľkom Jablku dieru do sveta ako gigolo (pôvodne platený spoločník, tanečník, neskôr viac mužský prostitút).  V tom sa však tragicky mýli. Na životnom úspechu mu nepridá ani stretnutie s ďalším životným skrachovancom Enrico Salvatore Ricco Ratsom vo vynikajúcom stvárnení Dustina Hoffmana (asi dva- tri roky po  prvom vzhliadnutí tohto filmu som filmy s Dustinom Hoffmanom vôbec nemohol pozerať, natoľko bola jeho úloha výdrbka spoločnosti uveriteľná).   Joe Buck sa v tomto delikátnom odbore podnikania príliš  nechytá, ženy  skôr využívajú jeho bezbrehú naivitu. Nakoniec skončí tak,  že mu robí orálny sex ďalší muž (častý osud gigolov, keď nie je naporúdzi dostatok platenia chtivých žien). Ale aj to je neúspech. Nemá cenu ďalej rozpisovať zápletku diela, venovali sa tomu už pomerne zasvätene moji kolegovia. Dobrácka tvár hlavného predstaviteľa mi na cowboya pri prvom vzhliadnutí  príliš nesedela (Texasania bývajú hranatejší), až neskôr som sa dozvedel, že Jon Voight má po   otcovi slovenský pôvod (Jano Vojtka). Mimochodom na tú úlohu vidieckeho (venkovského) balíka sa fakt hodil. Kto by lepšie mohol stvárniť cowboya (a dobráckeho drbka)   ako Slovák pôvodom? Na záver by som len dodal, že v roku vzniku filmu (1969) a nedlho po tom začínali v Amerike mnohí Čechoslováci, z emigračnej vlny 1968-69. Mnohí práve v New Yorku. Nefňukali, neplakali, „makali“ ako „šróby“ na nákladnom aute (slovenské robotnícko/šoférske prirovnanie na tvrdo pracujúceho človeka). Pritom mnohí sa učili reč a získavali kvalifikáciu za chodu. Vypracovali sa, lebo chceli. Je o tom aj dosť spomienkových videí na Youtube.  Že človeka zdravého a schopného pracovať (to Joe Buck hádam bol) má každý na háku je vecou výchovy a protestantskej pracovnej etiky. WASP (bieli anglosaskí protestanti) túto životnú  filozofiu prosto vnútili všetkým prisťahovalcom a preto boli Štáty minimálne do konca osemdesiatych rokov tým, čím boli.  Dnes je to podľa vyjadrenia samotných Američanov dosť iné.  Za herecké výkony a hlavne vynikajúcu pesničku Harryho Nilssona (Everybody´s Talkin´) 4 hviezdy. (31.01.2024)

Jo tak tohle si nechám líbit =) Melancholický film o přátelství, ztrátě iluzí,odcizení a osamocení ve velkym, špinavym a smutnym New Yorku mě pořádně usadil. Je dobře, že tento snímek získal oscara, protože si ho zasloužil!Tenkrát amíci asi ještě věděli co je dobrej film =) Vskutku geniální je hudba od Johna Barryho.Opravdu!Herci?Nádhera!Schlesinger tu moc americkou společnost nešetří.Děkuju za tenhle snímek.. (15.07.2008)

Výborný obraz do americkej spoločnosti začiatkom 70 rokov. Exteriéry neskutočné tak ako aj Hoffman...Mám rád New York a toto bola pre mňa skutočná lahôdka aj z ľudskej stránky...scéna na moste uffff... (27.12.2008)

Dojímavý príbeh priateľov v novom svete v podaní skvelých hereckých výkonov. Tento film môžete pozerať snáď každý polrok odznova a odznova a nikdy vás nebude nudiť, čím to asi bude?? Dej je dynamický, odvážny, scenár bez medzierky a zahratý protagonistami ako by sa pre tento scenár a role iba oba oni dvaja narodili! Charizma hercov je pôsobivá a zosilnená jednoduchým príbehom zasadeným v správnej dobe, mieste a čase so zvratmi v životných príbehoch a morálke súdobých ľudí v ich rozličnosti v spoločnosti plnej možností, ale aj tragédií. Práve tragika dáva paradoxne zmysel tomuto príbehu, preto je plátno tak pôsobivé ako osudy samotných ľudí na periférii spoločnosti. New York, to sú všetky možnosti na jedinom mieste, New York to je mesto úchvatných mrakodrapov, hyperaktivít, bohatstva, hektickej atmosféry, jednoducho mesto, ktoré nikdy nespí. No chudoba a beznádej je tiež jeho súčasťou...90% (13.08.2011)

Tak jsem dostal facku. Nachytán na sladkobolnou melodii soundtracku a remake kteréhosi tuzemského interpreta jsem čekal mix westernu komedie a dostal jsem společenské drama. Pěkný film a doporučuji pokud jste ho ještě neviděli. (18.05.2013)

Pro mě osobně až moc psycho,J.Voight přijede do New Yorku za účelem vydělat si prachy jako gigolo ale pak potká bezdomovce D.Hoffmana který ho obere o zbytek peněz.J.Voight se tak ocitne na dně a nezbývá mu než najít D.Hoffmana a nakonec se z nich stanou přátelé.Příběh nebyl špatný,pohled na život ve starém New Yorku byl zajímavý vadily mi časté psycho scény a halucinace J.Voighta. (28.07.2014)