Hudba pro císaře

Ernst Marischka byl mistr svého oboru. Myslím, že v 50. letech nebyl v Rakousku nikdo, kdo by tak velkolepě filmoval. Původní exteriéry, do detailu dotažené interiéry, drahé kostýmy, neošizené davové scény. Nad tímto vždycky žasnu a oceňuju. Německé rytíře mám rád. Myslím, že se jedná o velmi příjemné opětovné setkání matky s dcerou, Magdy s Romy Schneiderovou. Možná naivní příběh, ale proč 10 let po válce lidi obtěžovat s něčím náročným. Tento film byl natočen proto, aby bavil. A to myslím splnil velmi dobře. (17.01.2011)

Podle českého názvu by našinec čekal nějaké temné středověké drama. Leč to jen překladatel prokázal neznalost reálií. Jinak vcelku zábavná podívaná podle mustru Sissi. Jednomu na mysl přichází, že s barevným, nezávazným c. k. kýčkem chtěli Rakušáci zapomenout na svou nedávnou hnědou minulost. Ale Romy, jako "prostý kvítek z venkova", je opravdu půvabná, a císařpán je zde rozmrzelzý, že houstičky nejsou dnes obvzláště vypečené. Dodatek 1. 11. 2012 : Ale, co to vidím? Původně zde uvedený český název Němečtí rytíří ( na který odkazuji v své první větě) je zde změněm. Z hlediska děje filmu vhodně. (10.08.2010)

(3x) Půvabné druhé setkání matky a dcery Schneiderových a Ernsta Marischky. Po filmu Mládí královny Viktorie se královna a její komtesa mění v salzburgské děvče a její vídeňskou tetičku. Jejich vztah je více vyrovnaný, obě mají před sebou svá malá tajemství a užívají si svá dostaveníčka. Romy-Stanzi se setkává se svým německým rytířem Sigfriedem-Willym a Magda-Therese má konečně štěstí se svým Josefem-Hofratem anžto se stane dvorní dodavatelkou císařských banketek. K tomu všemu se stáváme svědky jednoho okouzlujícího nedorozumění skrze maškarní ples. Setkání dvou císařů Františka Josefa I. a Viléma II. může po té toto vídeňské dobrodružství výborně ukončit za doprovodu jednoho výjimečného pochodu. Tento film je dnes málo připomínaným prostředníkem mezi filmem o Viktorii a trilogií Sissi, což je škoda, neb je opravdu příjemný. P. S. Docela jsem se zakoukala i do Gretl Schörgové, inu hlavně Im Frühling im Mondschein im Prater in Wien v jejím podání bylo nanejvýš lahodné, podobně jako Im Prater blühn wieder die Bäume (což byl shodou okolností také titul rakouského filmu z roku 1929) :) (06.02.2009)

Prehnane presladené, je to ako z inej planéty. Je to germánske ako samotní nemeckí rytieri. Len muzikálom by som to nenazval. Páči sa mi, že sa nebáli rakúsku kultúru pekne ukázať, taktiež sa to začínalo pekne vidiekom a končilo v meste, ale popravde, tie reči boli nielen presladené, ale občas aj trápne. Zaujímavo pôsobí spojenie matky a dcéry Schneiderových, ale aj samotný film, ktorý je takou divnou romantickou zábavkou. Našťastie sa tu nejedná o žiadne uchichúňané bavorské porno, je to najmä kvôli pôvabnej Romy. Avšak nie je to podľa môjho gusta, nie je to môj štýl, je to troška nuda, našťastie pre rok vzniku, ešte ani nie je poznačené komerciou, ale od nejakého mrštného filmu to má ďaleko. (01.10.2012)

Táto muzikálová veselohra z doby c. a k. monarchie bola natočená v Rakúsku, ale svojim humorom sa od českých historických komédií pre pamätníkov nejak výrazne nelíši. Tipoval by som, že v nemecky hovoriacich krajinách (hlavne v Rakúsku) asi pôjde o kultový pamätnícky film. Veľmi pohodová atmosféra, plná úsmevných zápletiek na úrovni zámien, nedorozumení, tajností, zamilovanosti i napokon dokazovania svojich schopností a talentu. K tomu veľkolepá kostýmová výprava, milí herci a samozrejme množstvo pekných postáv od pána dvorného radu, mladej Stanzi a jej tety z pekárne až po celú tú spoločnosť veľmi neschopných holičov. Fajn zábava, 85% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (10.03.2018)