Docela obyčejný příběh

Ako namet o obycajnom zivote obycajnych ludi fajn, ale chcelo by to ozvlastnit nejakymi tymi vyletmi do francuzskeho vidieka /alebo kam ...../. Samotne prechadzanie sa po bytoch a taranie hlavnych hercov po restauraciach rozhodne nestaci na kvalitny film. Plus prazdne tlachanie o medziludskych vztahoch ma rusilo. Romy Schneider /Tripple Cross s Gertom Frobem/ bola pre mna priemerna. 30 % (23.07.2013)

Nádherná záležitost, ve které se vše snoubí naprosto dokonale, příběh Marie mě zaujal, vtáhnul a nepustil, v posledním záběru na její krásnou tvář mi proběhla hlavou myšlenka - ještě ne, prosím, nechci, aby to skončilo... Romy Schneiderová nehraje, ona je Marií, přesně takhle si ji představuji, citlivou, vnímavou, křehkou osůbku, se srdcem na správném místě, ochotnou bít se za své nejbližší (ano, mám na mysli Jerôma). Bruno Cremer v roli bývalého manžela mi způsobil újmu, cítím se poněkud trapně, já si doposud nevšimla, jak sympatický a charismatický mužský to je, jak se umí podívat a usmát se.. Celkově spokojenost a plná palba bez rozmýšlení.. (24.10.2020)

Po Sissy a Starej puške je to môj tretí film s Romy Schneider. Herecky je veľmi výrazná, až dominantná a príbeh je presne ako hovorí názov, celkom obyčajný. Hlavne je takmer výlučne konverzačný, čo mnohých iste odradí. Jeho prednosti sú však v tom, že i to obyčajné dokáže zaujímavo predať. Úplne stačí silná a presvedčivá herecká zostava a dialógy ako zo života, ktorým môžete veriť. Zdá sa to jednoduché? No, to by sme potom nemali tisíce filmov s hodnotením odpad, že? 80%. (31.12.2012)

Film pro normální lidi o normálních lidech a všedním životě. Životě, který žije každý z nás. Životě, který v kapkách všednosti skrývá vzdušné výšky i hluboké pády. Životě, který přes to všechno stojí za to žít už proto, že jiný mít nebudeme. Vyzbrojeni touto jistotu, k níž jsme vychováváni všichni bez rozdílu od prvních krůčků na tomto světě, se můžeme naplno ponořit do hloubky, která není hluboká, a brodit se mělčinou, která postrádá mělkost.Jen na nás záleží, oč tento sirý výchozí scénář dokážeme rozvinout a obohatit tak svůj život o další rozměr. Rozměr, který je možná šedý, ale je opravdu, výhradně a neopakovatelně, náš. Taková je pestrobarevnost šedi, kterou nabízí PŘÍBĚH. Všednodenní život ženy středních let, jejích kamarádek i potenciálních a jsoucích či budoucích obdivovatelů a milenců, čtyřiadvacetihodinová štafeta lásek i pádů a čas od času i skutečných katastrof. Krásné Romy Schneidrové její Marii věříme; právě tak nás pžřesvědčuje relativní úspěšnost a lidská slušnost Cremerova Georgesovi; Bruno Cremer v této roli naznačuje skutečný rejstřík svého hereckého záběru a prokazuje, že dalekosáhle přesahuje poněkud rutinní a suše působící kreace detektivního žánru, z nichž jsem ho doposud znal především. Jména většiny herců, ani režiséra jsem neznal. O to příjemnějším je PŘÍBĚH překvapením. Záměr holdu životnímu stylu i příběhům slušných lidí středních vrstev se podařilo zaplnit až něžně a bohatě působícím obsahem; stylem i záměrem dílo připomíná někdejší čapkovské adorace tohoto životního stylu. V tomto smyslu a ohledu se jedná nesporně o film zdařilý a působivý. (14.06.2009)

"Docela obyčejný příběh" není až tak docela obyčejný jak název naznačuje, ale příběh, který nastiňuje obyčejné životní problémy Marie a jejich přátel. Takové, jaké má většina z nás. Všichni máme problémy, ale ne každý si umí poradit a rozumně je vyřešit. Někdo stále tápe, někdo hledá stále nové cesty, které ho neuspokojují a někdo rezignuje a řeší je tím nejhorším způsobem, který může zvolit. Jsme lidé, jsou nás miliony a řešení problémů nebývá vůbec lehké. Vzhledem romantická, zasněná a krásná Romy Schneider, jedna v té době z nejlepších a nejžádanějších hereček, ztvárnila roli opuštěné manželky opravdu vynikajícím způsobem. Ve spolupráci s neméně známým hercem a zpěvákem Claude Brasseurem a charismatickým Bruno Cremerem připravila divákovi nevšední zážitek. Tento film zcela jistě patří právem do pokladnice francouzské kinematografie minulého století. (22.11.2009)