Reklama

Reklama

Farářův konec

  • angličtina The End of a Priest (více)
TV spot 2

Půvabný príbeh kostolníka, ktorému sa zhodou okolností naskytne príležitosť vydávať sa v zapadnutej horskej dedinke za farára a ktorý so zaujatím a vzácnym pochopením pre ľudské slabosti prijatú úlohu plní k všeobecnej spokojnosti obce, dychtiacej po duchovnej úteche. Nepravý kňaz vdychuje akoby nový život farbistým figúrkam dedinčanov, rozžiaruje groteskný obrázok dedinskej idyly, prenikavý v charakterizácii a typizácii aktérov. V rušnom závere plnom intríg a situačných zvratov podlieha obkľúčeniu, ktoré sa okolo neho zovrie.

Film o tolerancii ako podmienke plnej, neskreslenej, neokliešťovanej ľudskej sebarealizácie a šťastia na tomto svete, o viere v poctivosť, slušnosť, spravodlivosť a lásku ako hodnoty, ktoré sú na dne všetkého, čo má mať zmysel, je závažnou úvahou o povahe a podstate mýtu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (101)

Matty 

všechny recenze uživatele

Jarmarečními písněmi podložený a proložený film představuje nesourodostí neseného sdělení a zvolené formy převrácenou verzí falešného faráře, jenž důstojným vzezřením a kultivovaným jazykem maskuje svou přízemní povahu. Schorm se naopak pokleslými prostředky dobírá závažné pravdy o zvulgarizované podobě venkova, násilně odstřihnutého od národních tradic. Podlézavost, prospěchářství a zbavování se zodpovědnosti pak pochopitelně nejsou výlučně vesnickými, ale celospolečenskými symptomy. Kostelníka vyčleňuje z indiferentní masy informace, která je nám (nikoli ostatním postavám) poskytnuta hned na začátku – najisto víme, že podvádí, čím bude nutně zatíženo posuzování všech jeho činů. Víme, že jím užívané fráze nesledují oblbující, nýbrž čistě egoistické cíle. Lidem nelže z vnitřního přesvědčení, pouze jim říká fráze, které mu s největší pravděpodobností pomohou udržet jeho výhodné postavení, což ho odlišuje od učitele, druhé postavy, která není jen komickou figurkou (pokud v záběrech na rozdíl od „vystupujícího“ Brodského také splývá s davem, pak kvůli své stádní povaze). Tito dva muži, zástupci dvou ideologických aparátů, spolu pak soupeří, kdo povede stádo. Zkázonosnost obou je srovnatelná. Farář-kostelník se ukáže být stejně nespolehlivým zprostředkovatelem informací jako debilizující rozhlas a televize a jeho úloha potlačovatele neřestí má dokonale kontraproduktivní efekt (podobně jako bezprostředně po představení nové stříkačky vypukne požár, začnou se krátce po kostelníkově příchodu dít nepřístojnosti). Mnohost příkladů nes(vé)právně uplatňované moci film motivicky zatěžuje a satiricky otupuje, ženy jsou zde za ovce (v lepším případě) a kritika důvěřivosti míří leckam, jenom ne do řad diváků, kteří se díky struktuře vyprávění mohou smát Brodského vychytralosti i neprozíravosti venkovanů, ale nejsou ponoukání k tomu, aby se smáli sami sobě, resp. systému, který uvažování v intencích „podřízený-nadřízený“ do jisté míry vyžaduje. Proto slabší 4. 75% Zajímavé komentáře: Radek99, Adam Bernau, LeoH ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Výjimečné zpracování Ježíšova příběhu velmi po lidsku. Příběh falešného kněze jako téma člověka, který na sebe bere úkol, na nějž nemá, ale po kterém hrozně touží. Scénář vycházející ze Škvoreckého frašky, inspirované notickou v novinách oznamující, že kdesi v Orlických horách skutečně tařka rok působil muž vydávající se za kněze, doznal pod Schormovým dohledem podstatných změn a jeho metaforičnost a alegoričnost je až zarážející. Vedle tohoto "vesnického" evangelia jde samozřejmě i o konflikt víry a "zdravého rozumu"; snímek, jehož poslední exteriéry byly nasnímány 20. srpna 1968, se tak stal labutí písní kulturního a politického uvolňování šedesátých let. Vlastimil Brodský ve své typicky nejisté roli je naprosto kouzelný, uznání si pak pochopitelně zaslouží i Jan Libíček, jehož latentně homosexuální postava vesnického "osvíceného" kantora tvoří Brodského kostelníkovi podařený protějšek. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Farářův konec jsem měl zafixovaný jako jeden z nejpůsobivějších snímků československé kinematografie 60. let. Opakované zhlédnutí po letech ale výjimečný zážitek nepotvrdilo. Ze Schormova snímku se vyklubal "jen" solidní, naprůměrný kousek, který pozvedává přítomnost dvou velkých herců - Vlastimila Brodského a Jana Libíčka. Libíček exceluje v roli venkovského učitele a starosty obce v jedné osobě. Je to jedna z nejvděčnějších postav jeho předčasně ukončené, nicméně intenzivní a úspěšné herecké dráhy. Jeho kariérista, manipulátor a intrikán představuje tvář státní moci, kterou herec systematicky paroduje, ironizuje, vysmívá se ideologickým klišé, frázím a pokrytectví. Jeho protipól představuje sympatický kostelník, který spíš z nedorozumění než ze zlého úmyslu přijme post faráře v obci, kterou projíždí. Nová role, po které konec konců tajně toužil, ho postupně pohltí a falešný kněz se stává morální autoritou a protiváhou světské moci. Tohle východisko je hodně zajímavé, jenže vzhledem k potenciálu nevytěžené ani zdaleka tak, jak by si zasloužilo. Film je hodně nekonzistentní - na jednu stranu směřuje k pohodové komedii z českého venkova ve stylu kultivovanějšího Trošky, pro kterou jsou typické postavy typu hypochondrické svéhlavé babky. Na druhé straně se objevují ve scénách s kramářským divadlem a podivnými dohlížiteli-poradci alegorické motivy, které by se mnohem spíš hodily do nějaké intelektuální reflexe pro náročného diváka. K tomu připočtěte tragický konec, který se tluče s komickou příjemnou atmosférou, a ve výsledku máte snímek, který neví, čím chce být. Celkový dojem: 65 %. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Takový rozkošný morytátek s poněkud otupeným satirickým ostřím a ne úplně konzistentní metaforikou. Místy je to hodně zábavné, ale souběžný portrét modlářství a "stranickosti" jde tak nějak do ztracena a nakonec zůstává jen velice přívětivá vesnická atmosféra a opravdu výborná "šedesátková" sestava herců. Jinak v porovnání s dobovými vrcholy opravdu krotké a nekonfliktní. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Farářův konec, jeden z mých subjektivních vrcholů tzv. České nové vlny, je pro potřeby komentáře až příliš mnohovrstevnatým a širokovýznamovým snímkem, tedy jen několik postřehů. Evald Schorm zfilmoval dle scénáře Josefa Škvoreckého dobově velmi příznačnou alegorii reflektující jednak evangelia, neb Brodského pan farář je sofistikovanou alegorií života Ježíše Krista, jednak i alegorií dobového totalitního systému, který v obrazu vesnice s falešným farářem vcházejícím do opozice k uvědomělému soudruhu učiteli (jenž to celé myslel dobře, a chtěl dotyčného ideového nepřítele svým udáním státní bezpečnosti jen ,,postrašit"), který dobře reprezentuje selhání intelektuálů, stejně jako střet státní moci a obyčejného člověka. Schorm zasadil Škvoreckého příběh do kontextu kramářské písně (suplující pásmo vypravěče), která odkazuje jak k pokleslému umění spjatému s venkovským prostředím, tak i k žánru morytátů a nadsazených historek zaujímajících davy (příběh je prý inspirován skutečnou událostí, kdy se nějaký muž kdesi v pohraničí skutečně úspěšně asi rok vydával za kněze, a je vlastně předzvěstí dnešního bulváru). Celé usazení do kontextu české vesnice 50. let ovšem výše nastíněný model derivuje do dobově silného podobenství o absurditě totalitního zřízení - jen systém násilně odstranivší kněží integrálně jsoucí součástí onoho vesnického prostředí umožňuje příchod falešného bohuslužebníka a navíc přivádí ve finále filmu na scénu groteskní postavy státní moci - tajnou státní bezpečnost, která chce falešného faráře odhalit před lidmi a využít zatčení k propagandistickým účelům. Všechno je ale jinak a do příběhu vstupuje nejen agenda církevní hierarchie, tedy biskupská inspekce, ale i osobnost hlavního hrdiny a jeho svědomí, pozitivní kolektivní zkušenost s rolí duchovního ve struktuře obce, reflexe víry a jejího selhání i plno dalších závažných věcí, včetně těch, jež nás svým významem přesahují... Zcela nový komentář by si pak zasloužilo dokonalé herecké obsazení nebo vynikající kamera Jaromíra Šofra. Dokonalá satira, novodobé biblické podobenství, dobová crazy komedie, alegorie totalitního systému, velmi chytře vystavěné poukázání na vytváření mýtů, skutečně hořká komedie...tím vším je Farářův konec, labutí píseň jednoho z největších československých režisérů... Podobné filmy: Bílá paní ()

Galerie (9)

Zajímavosti (18)

  • Vtedajší farár pustil filmárov aj do kostola v mieste natáčania, ale potom ho museli znova vysvätiť, lebo pomocní robotníci totiž jedli zavináče na oltárnych schodoch a nevhodne sa bavili o krátkych sukniach Jany Brejchovej (Majka). (Raccoon.city)
  • Většina filmu byla natočena v Počepicích na Sedlčansku, pro interiér fary našli tvůrci ideální lokaci na faře v Křečovicích. Záběry, které se odehrávají ve městě, pocházejí z pražského Karlína. (yurasch)
  • Ve filmu zpíval Kühnův dětský sbor. (M.B)

Reklama

Reklama