Pasťák

Ten trend (parazitovat na skutečném problému natočením zaujatého a nic neřešícího filmu) je poněkud otravný. Na druhou stranu od mistra v ohýbání politických i jiných názorů Hynka Bočana to absolutně nepřekvapí. Deziluze s prašivého prostředí okraje společnosti vyjadřuje film skrz partičku sígrů nejhorší kategorie (role pro Krampola se Sloupem na tělo) a jejich nezkušeného příchozího učitele. I jeho samotná motivace je pochybná, ale on coby nezaujatý pozorovatel pouze vychází vstříc neodvratitelnému konci, kterým Bočan prokázal neschopnost. Proč neukázal líheň těchto vyvrhelů? Proč nenavrhl nějakou skutečnou cestu? Proč udělal z okolního světa jen černobílou šablonu? Zůstalo mrazivé prostředí, dobrá hudební smyčka a pocit záměrné manipulace. Na novou vlnu dost málo. (12.04.2009)

Předčasně zesnulý autor K. Misař napsal knihu se stejnojmeného názvem, po němž byl pojmenován i film. Novela byla napsána v šedesátých letech 20. století. Je v ní evidentní snaha autora seznámit se s prostředím a pokusit se nějak hochy, chovance pasťáku vychovávat. Časem zjišťuje, že to není možné, ba že ho ta práce nebaví, a tak opoští svět lidských divochů, nevychovatelných osob, aby šel - neví kam. Kniha má zřetelné autobiografické rysy. Film je jeho měkoulinečkovou verzí. Ivan Vyskočil se ale na roli vychovatele - eléva - dobře hodil. ***(21.12.2001) (21.12.2010)

Lepšího Ivana Vyskočila a lepší "vězeňský" kérky v českém filmu určitě nikdy neuvidíte. Ansábl chovanců výchovného ústavu je naprosto přesný, dokonce i s tím přerostlým Krampolem (při natáčení mu bylo 30 let). Nad vším se tyčí výborná kamera Jiřího Šámala, kameramana, který na mistrovské dílo pozvedl i předchozí bočanův film ČEST A SLÁVA, ale též např. STUD. (11.10.2017)

Velmi reálné a silné drama o hledání a nalezení. Hned na začátek rád zdůrazním ojedinělou šedesátkovou atmosféru filmu. Příběh by se mohl odehrávat v jakékoli době, co se týká mentality chovanců či postupného vývoje vztahu chovanci - učitel, ale originální snímání dobové Prahy plus vynikající kamera Jiřího Šámala, dolaďují atmosféru zlatých let naprosto dokonale. Nekompromisní vhození mladého učitele do prostředí, které rozhodně není vhodné pro žádného nováčka, má několik fází. Počáteční šok a odmítání se změní v potřebu něco změnit. Vždyť jsou to vlastně kluci, jako je on. Snaha vzbudit v těch odepsaných, budoucích nebo již dnešních kriminálnících trochu citu a zájmu, se chvílemi dokonce i daří, každopádně realita prostředí a nekompromisní hierarchie ústavu, se kterou nás Bočan perfektně seznámí při vyhlašování večerky (Václav Sloup procházející potemnělý zámek) a kterou v podstatě nelze narušit, je silnější než jakékoli ostatní snažení. Ve finále si každý rád bouchne. Myšlení, které můžeme dnes vídat na fotbalových stadionech či na meetingu některých tzv "politických" stran. Ivan Vyskočil a jeho bloudění velkoměstem má stejný skvělý nádech jako v Perličkách. Obklopen na vše rezignujícími spolupracovníky - Kryzánek a jeho filozofie životního koloběhu - na nic se nevyptávajícím byrokratickým systémem "člověče...dostat se do Prahy, co by za to jinej dal...!", a hlavně nenávistnými pohledy, které se velmi snadno změní v činy. Snímek, který v sobě skrývá opravdu hodně. (10.04.2012)

Klass, Ondskan? .......čajíček. Bočanův Pasťák, v němž "vládne" drsňák Krampol, je to pravé peklo. V surovém příběhu "překvapí" Jindra Hojer rolí nechutně kluzké svině : ). A aby toho nebylo málo, stínadelskou partičku doplní Losna s Mažňákem. Stejně jako v hlavolamu, stojí na opačných stranách "barikády". (V souvislosti s právě probíhajícím festivalem otrlého diváka, mě napadá, že za Pasťák by se pořadatelé rozhodně nemuseli stydět). ► 85% (15.02.2009)