Pasťák

Ano, jak už zde několik uživatelů napsalo, výrazy jako syrovost, opravdovost, smutek a deprese velice dobře vystihnují tento snímek, po jehož zhlédnutí bych doporučil ihned pustit nějakou komedii. Vyskočil mi na mladého naivního učitele sednul velice dobře, ale hlavně mě svým hereckým výkonem zaujal Jiří Krampol. Ty "děti" ve mně nejdříve vyvolávaly opravdovou lítost, ale na konci film už jen hněv, nenávist a opovržení (již zmiňovaná závěrečná scéna je opravdu působivá a jen tak na ni nezapomenete). Je to kus kvalitní filmařiny, to každopádně, ale pocit marnosti ze života a dolehávající deprese byl už dost silný i na mě, takže to budou jen 4*. (16.02.2009)

Z tohoto filmu mám poněkud neucelené dojmy. Místy je silně působivý a podmanivý, ale na druhou stranu na mne působí jako průměrné dílo. Nemůžu si z něj vytvořit ucelený názor. Nejvíce na mě zapůsobila asi hudba a kamera, která mi chvílemi připomínala geniální kameramanskou zručnost Stanislava Miloty ze Spalovače mrtvol. Dále jsem zde zaznamenala známé tváře v podobě Václava Sloupa a Miloše Vogniče, kterého mám stále v mysli coby "chlapce, který rozhodně nejde dál než k mostu" z již výše zmiňovaného Spalovače. Ostatní herecké osazenstvo hrálo velmi slušně. Pro mě film, který mi stačilo vidět jednou. (15.02.2009)

Na svou dobu dozajista kontroverzní snímek. Jeho vyjímečnost leží v depresivní, syrové atmosféře a Ivanovi Vyskočilovi, který zvládl svou roli dokonale. Ještě mladý Krampol stojí za zmínku. Hynek Bočan se zkrátka vytáhl a já se pánům soudruhům nedivím, že film zavřeli do trezoru... ve své době mohl totiž udělat pěkný průvan... (30.04.2008)

Bezpochyby zajímavý příspěvek Hynka Bočana do zlatých šedesátých, který v kontextu naší kinematografie nemá obdoby. Na takovou depresi u nás jen tak nenarazíte. Kromě sugestivní atmosféry musím vyzdvihnout kameru, která zabíráním detailů či pohledů z první osoby zajímavě dotváří dojem. A nikdy by mě nenapadlo, že mladý Jiří Krampol může vypadat tak zlověstně :). Jediné co mi trochu nesedělo je fakt, že na celý ústav byl jediný vychovatel, což snad nebylo možné ani v tehdejší době... (14.02.2009)

Depresivní sonda do systému tzv. detenčních ústavů pro mládež  nastavující zrcadlo celé tehdejší  lhostejné společnosti.   Mladý učitel a  vlastně bezdomovec přechází z vcelku poklidného místa na venkově do Prahy, kde je však umístěn místo normální školy jako učitel do detenčního ústavu. Jeho předchůdce tam sice chovanci zramovali, ředitel mu nebude nic zastírat, ale na výběr stejně nemá.  Má dělat to či ono a hlídat si záda. Všem je de facto u prdele,  ostatně jako všechno ostatní, včetně toho, že nemá v Praze kde bydlet.  Z původního strachu se přese všechno postupně otrká  a rád by něco změnil. Ale jak se říká, svatá prostoto...   Krutý závěr vlastně nepřekvapil, byť se jiskřička naděje na chvíli i zatřpytila a naznačila cestu k nápravě, šance na ni ale nebyla.  Celkový dojem pak trochu kazili třicátníci v  roli adolescentů  hlavně  Václav Sloup, jemuž prostě ten přerostlý puberťák  šel ze všech nejhůř  a já si chvíli myslel, že spíš patří  i k zaměstnancům ústavu.   To samé platí i pro Krampola, byť jeho kápo ústavu byl přece jen o fous lepší.  Ale na celkovém obrazu jsou to jen ignorovatelné šmouhy. (03.11.2023)