Hodíme se k sobě, miláčku...?

Hodíme se k sobě, miláčku...? je komedií partnerských vztahů. Přívlastek satirický lze v intelektuálním opojení použít, i když je spíše využit jako ochranná známka. Zápletka je jednoduchá, herecká sounáležitost sází na souhru dokonalosti a doplňování a pozorovat ji je diváckou slastí. Díky vyvážené chemii jsou vymýcena hluchá místa a klokot bizarního sledu událostí a vystřelovaných slov není k zastavení, ani k utahání. Romantický idealismus je chvilkové zanícení ducha, ale omamný stav nedisponuje trvalým charakterem a každodenní všednost po kousíčku vnáší pochybnosti, pokušení i odvahu ke zvratům. Nevyzpytatelnost lidského srdce nedokáže zkrotit ani logická přesnost počítacího stroje. Soulad principů duší vytrhne ze stereotypů a laškovně si pohrává se směrováním cest. Konečné zúčtování ukazuje jasného vítěze, život. Rozverná hravost rozpaluje, ponouká a zakončuje. Hlavní postavou partnerských hrátek zlomyslného osudu je vedoucí železářství Viktor Tomáš (velmi dobrý Vlastimil Brodský), znuděný z bláhového romantického vydírání partnerky. Pragmatismus je účelný ve všednosti, zasnění dává vznešený pocit mámení. Tíhnutí pouze k jednomu způsobu nazírání ochuzuje vlastní vnímání života. Hlavní ženskou postavou je fotografka Marta (skvělá Jana Brejchová), Viktorova choť. Hlava, zasněná v oblacích nekompromisně vyžaduje pozornost a důkazy jedinečnosti vztahu skrze patetická gesta a slova. Souznění uchvacuje a dává vyniknout vlastní malosti. Postava s nejcyničtějším dopadem je lékařka Soňa Brčková (zajímavá Regina Rázlová). Náhoda, růžové brýle a náprava vlastního zadostiučinění berou průběh pevně do svých dlaní a s uspokojením škádlí. Důležitou postavou je hudební skladatel Petr Karát (dobrý Josef Bláha), ušlechtile vznešená osoba i spásná cesta vysvobození. Z dalších rolí: Martina kamarádka ve třetím vysněném manželství Alena Kučerová (velmi zajímavá Iva Janžurová), její spřízněný manžel Kája Kučera (dobrý František Peterka), dotěrný loudil a instalatér Franta Vencl (příjemný Vladimír Menšík), Viktorova zachraňující tetička Emilka (Stella Zázvorková), zmatená lékařka Marie Tuchlová (sympatická Eva Jiroušková), zvědavá zdravotní sestra (půvabná Stanislava Bartošová), či dobromyslný asistent u počítače budoucnosti (příjemný František Filipovský). Nejde o strhující komedii, přesto eskapády slov i událostí s rozvernou hravostí nahlíží do lidských srdcí a upřímnosti. Partnerské vztahy se časem opotřebovávají, panika je často na místě a tento film dokáže v bláznivém rytmu pobavit. (07.09.2017)

Řeknu to rovnou, tato komedie se pro mě pohybovala mezi dvěma a třemi hvězdami. Misky vah převážil výkon paní Janžurové a pana Peterky. Začnu tím, že si nemůžu pomoct, ale mě se nikdy herecký výkon paní Brejchové nelíbil. Pouze film Kráska v nesnázích byl výjimka. Podle mě prostě moc hereckého talentu nepobrala a klidně mě ukřižujte. A Vlastimil Brodský je velký Pan Herec, ale ve spojitosti s Janou Brejchovou, nabízeným dějem a scénářem je prostě nudný. Vlastně kromě zábavných hádek mezi I. Janžurovou a F. Peterkou a jejich: Zelenkavou, zelenkavou... film mnoho zábavy nenabídl. A to i přesto, že dle mého je téma docela zajímavé. Nabídka ideálního partnera je jistě lákavá. Ale stejně hlavní hrdinové na konci zjišťují, že vrána k vrána sedá a rovný rovného si hledá, ale protiklady se také přitahují. (22.10.2015)

Dlouho jsem zvažoval hodnocení. Pohybuje se přesně mezi silnými 3* a slabšími 4*. Je tam spousta gagů, které postupem času, a po několika reprízách v televizi, jistým způsobem zlidověly. Asi nejlepší je hádka o "zelinkavý" přehoz. Schulhoff byl specialista na vykreslení postav do krásně absurdních rozměrů. Zahrané perfektně. Například takový počítač ve výzkumném ústavu pro hledání dokonalého partnera, byl opravdu model k pohledání, ale psal se rok 1974, tak asi netřeba žehrat. Přesto tam byly takové proluky, kdy se nic moc nedělo, ale pak zase v krátkém intervalu přišly solidní "zápichy" (rozuměj povedené gagy). Komedii jsem viděl několikrát a vždycky se těším na pasáže rozhádaných partnerů, které dohromady svedl jeden nemoderně designovaný počítač. 60% (07.01.2012)

„Vy jste maniak!“ – „Snad.“ Menšík, Janžurová, Brodský či Zázvorková v podarenej situačnej komédii o tom, čo sa stane, ak sa ľudia začnú riadiť tým, akého partnera im poradí počítač. A čo sa stane, ak sa pomýli. Najmä streštené finále je úplne šialené - v jednej miestnosti sa stretne sedem postáv a je to smršť. Dodnes finále rozosmieva svojím švihom a väčšou či menšou genialitou hercov. Plus skvelé hlášky („Ale pani Martičko, tady jde o PRINCIP!“). (17.09.2009)

Jistě, pokud se kritici naváželi do úrovně či uměleckých hodnot Schulhoffových komedií, mají pravdu. Ale na druhé straně dobře vystihli divácký vkus a potřebu pobavit se spolu se známými herci a dobrými dialogy. A to jim Schulhoffova řada nabídla tak, že se na tyto filmy dá koukat i dnes (a poněkolikáté). Narozdíl od kritiky vysoce ceněných uměleckých děl oné doby - většina z nich dnes v podstatě nikoho nezajímá (02.10.2022)