Služka

Solčanská je velmi talentovaná režisérka, zejména má obliba jejích dvou skvělých pohádek (Láska na vlásku i Zakletá jeskyně) mě nalákala Služku zhlédnout v kině, a přestože jde tematicky tentokrát celkem mimo mě (hlavně pro feminismus a práva sexuální menšiny), návštěvy nelituji - je to totiž dobře odvedená práce. Služka je tedy drama spíš pro ženy, které velmi dobře a objektivně srovnává dobu tehdejší a současnou... 75 % (24.03.2023)

Na zdejší poměry solidní historické drama, které jde trochu jinou cestou, což je třeba ocenit i přes veškeré neduhy. Marianě Čengel Solčanské se podařilo vystihnout dobovou atmosféru, která funguje po celou dobu a dokreslují ji nenápadná, ale zcela přesná výprava a slušné kostýmy, které sice nejsou nijak velkolepé, ale povětšinou výrazné. Taktéž některé záběry jsou opravdu krásné, za což ale můžou i efektně zvolené pražské lokace. Největší devízou autorky ale je precizní zachycení běžného života své doby, v níž se na pozadí velkých dějin odehrávalo spousty osobních příběhů, na které ale dějinné události měly mnohdy drtivý dopad, sympatické je, že se nebojí otevírat ani netradiční témata v podobě nechtěného těhotenství, těžkého údělu žen a existující homosexuality. Pozitivem budiž i obsazení klíčových rolí ne tak známými tvářemi, protože Dana Droppová a Radka Caldová jsou výborné, i zbytek odvádí velmi dobrou práci a k nikomu z nich nelze mít větších výtek. O to větší je škoda, že po příběhové stránce snímek tolik nefunguje, protože zejména vztah dvou hlavních postav vznikne z ničeho nic a u některých zásadních momentů (jako třeba právě lesbický vztah) jde jen těžko věřit tomu, že by je všichni jen tak přešli, vůbec neřešili a pro žádnou z účastnic z něj nic neplynulo. Taktéž osud některých postav je nedořečený a nechává diváka v nejistotě. Služka nicméně rozhodně není špatný film a je dost sympatickým pokusem o poctivé drama, selhává ale po příběhové stránce a absencí jakýchkoli výrazných scén. 60 % (16.03.2023)

"Čo by ženy robily bez chlapov…Veď vy byste si bez nás poradili“ Lesbická linka mi příběhově přišla trošku uměle naroubovaná, ale poradil jsem si s tím, a celkově se si tento film dost líbil. Užíval jsem si hlavně vizuál s velmi zajímavou a nápaditou kameru (viz třeba záběry točené skrz škvíru ve dveřích nebo skrz okno, po které stékají kapky deště). Díky výborným lokacím jsem si užil atmosféru staré doby (zvláště Prahy). A nemohl jsem se nabažit libozvučné hudby. V neposlední řadě bych pak zmínil scenáristicky zajímavý nápad zarámovat příběh drobnými reáliemi ze života Milana Rastislava Štefánika. (15.10.2023)

Text Hany Lasicové nabídl zajímavé téma a jsem velmi ráda, že se dočkal i filmového přepisu. Zdá se, že změna Vídně za Prahu byla nevyhnutelná, protože dnes nedokážeme kolektivně vstřebat tu skutečnost, že jsme mívali jiné hlavní město a toužíme po staropražském heritage žánru. Výsledný film je krásná historická práce, s půvabným jazykovým babylónem. Kromě hlavní lesbické romance je tu klasický "román pro služky", rozpad Rakousko-Uherska a vnitřní život rodiny, se kterou bychom dnes už měnit nechtěli. Herecky svítí nad hlavní dvojicí především Kerekes, Mauréry, Geislerová a Dobrý. (23.07.2023)

Autentické okénko do života panstva a služebnictva za dob císaře pána. Kdyby šlo o němý film, jen o záběry pro zachycení atmosféry jiné doby, byla by to tutovka. I přes to, že se děj odehrává více méně jen v domě a před domem mě vizuál hodně bavil. Krásné zdobené pokoje vs. šedé chodby služebnictva, přepychový jídelní stůl plný mimochodem neuvěřitelně vypadajícího jídla vs. služebnictvo sotva stíhající dát si dvě lžíce bramboračky jen tak za pochodu v temné kuchyni, o které ani paní domu neví, že jí mají, zdobené ložnice pánů vs. temné špeluňky služek, a to vše v jednom pražském domě. Kamera toho ukázala tolik, že mi prostě, jakkoliv divně to zní, stačila k předání celé pointy filmu a dialogy mi nedaly skoro nic navíc. Asi to přisuzuju ne tak zajímavému a předvídatelnému příběhu. Vztah k postavám jsem si během sledování nevytvořila a bylo na nich jen maličko zajímavého. Služky sloužily všem, dcery matkám a matky mužům, hierarchie je jasná... nakonec byli všichni jen loutky hrající podle různých scénářů. Myslím, že bezduchost postav nebyla záměrem, a proto mi to tak nesedlo. Jako sonda historického období se zaměřením na ženy a jejich těžkosti napříč společenským spektrem je to paráda. Jako romantické drama, co ti má pohnout emocema už moc ne. Co musím vypíchnout je Dana Droppová, která se mi na plátně moc líbila. (18.04.2023)