Taxikář

Scorseseho filmy jsou pro mě vždy zážitkem a tahle jízda odvrácenou stranou New Yorku patří k těm nejlepším. De Nirovi jeho kreaci muže zhnuseného zlem, kterému je nucen přihlížet a jednoho dne se rozhodne, že už mu přihlížet nebude, nejen věříte, ale jste doslova nuceni jeho jednání schválit. A Iris Jodie Fosterové vám svou blazeovanou třináctiletou adaptací na špínu, ve které se pohybuje (a stejně tak Cibyll Shepherdová, u níž je to ale špína místní politiky), zacpe dech zpátky do plic a pomalu vám ho tam přidusí. (16.08.2007)

Jak pravil Hwaelos: "Impozantní a do detailu vypiplané dílo nám předkládá ponor do psychiky nezpůsobilého sociopata, který se cítí být westernovým hrdinou, v hávu neonnoirových dekorací. Taxikář je velmi zemitý film s pomalým tempem vyprávění a specifickou atmosférou. Není snadné do něho proniknout, ale odměnou je nevšední zážitek." *** Mráz po páteři, o to mrazivější, že si uvědomujete, jak je kupodivu příjemný(sic!!), pramení z toho těžko uchopitelného rozporu, že nefalšovaného, zkratovitého a nebezpečného sociaopata vám představuje nesmírně krásná, stoicky klidná a precizně všímavá kamera. A pak ten hořkosměšný fakt, že hrdinou americké společnosti se stal čistě náhodou - bylo jedno, koho postřílí, po které dějové linii se vydá ze dvou možných - jestli to odnesou politici, anebo pasáci. A poslední špendík do strnulé šíje vám zasadí, když si počtete v anotaci filmu a mnoha komentářích - kde se praví, že je to film o boji válečného veterána se zlem a špínou velkoměsta - kolik lidí nepozná omezeného ubožáka s bordelem v hlavě, zvlášť pokud vám ho tak elegantně a vznešeně nasnímají, a je ochotno ho na vlnách skandovaných chvalozpěvů vynést do nebe. Myslím, že právě takové fackovací zrcadlo toužil Scorsese vytvořit. *** Zajímavosti od dona corleoneho tentokrát taky stojí za pozornost. (03.12.2013)

Po zásluze kultovní portrét nekonečný samoty a vykořenění ve špíně, marnosti a anonymitě velkoměsta. Krom De Nira a ústřední melodie mám hlavně rád, jak je tu nasnímaný "pekelný" 70s New York - hypnotický kombo porna a neonů. Vnitřní progress hlavní postavy nad propast je děsivý, závěr groteskně násilný a jak je TAXI DRIVER zásadně produktem své doby (dekády třesků - JFK, Vietnam, Luther King, Watergate), tak zůstává vysoce relevantní a poutavý i pro dnes. Když už jste u tehdejších hříšných ulic, nenechte si ujít o dva roky starší DEATH WISH. (10.04.2018)

Většinu filmu působí Travis Bickle jako nesympatickej magor, co bere holky do pornokina. Začal jsem ho mít rád, až když se zajímal o mladou Iris. Špína ulic je tam vyobrazena skvěle, ale stejnak mi přijde, že abychom mohli přesně pochytit, co tím chtěl mistr říci a identifikovat se s tou atmoškou, museli bychom v New Yorku v 70. letech žít. Takhle to bude něco ve stylu, jako kdyby New Yorčan koukal na Dědictví aneb Kurvahošigutntag. (04.01.2015)

Po Zuřícím Býku a Mafiánech je Taxikář třetí nejlepší film, který vznikl ve spolupráci Scorsese a De Niro. Ze všech jmenovaných má ale bezkonkurenčně nejlepší hudbu - Hermannovo zakončení kariéry je božské. Jak lze pár tóny vystihnout nejen prostředí, ve kterém se film odehrává, ale i duševní rozervanost hlavního hrdiny.. To je úchvatné. Vidíte úvodní titulky (kterým mimochodem vzdává hold Richard Donner v Gibsonovce Výkupné) a máte jasno - tohle bude NĚCO. A je. (19.09.2007)