Hořký podzim s vůní manga

Tenhle film je obtížné hodnotit. Aby se filmaři dostali tenkrát do zahraničí, museli mít vhodnou záminku, a tou byly koprodukční snímky. Tenhle snímek ukazuje pro nás kousek Indie (Himálaje, Ágra) a pro Indy zase Prahu. K tomu je třeba nasadit děj, a to už je obtížnější. A politicko-výchovný cíl. Takže Džavahárlál Nehrú a jeho postoj k čs. krizi 1938 - co s tím? Budeme točit dokument. Jenže, páni kolegové, je to takové nemastné, neslané, to nám diváci nespolkou. Kousek české současnosti - manželka si jezdí po světě a manžel žádá o rozvod. Je to jednoznačně prevít, což se ukáže na konci. Ale ještě to není ono, tak necháme hlavní hrdinku zmrzačit v Alpách a pak ukážeme na vyspělé socialistické zdravotnictví. Ne, v tom filmu to občas zaskřípe naivitou, ale herci tyhle chvíle mistrně zastřou. Šulcová, Haničinec, Matyáš, to je ovšem herecká klasa. Své zahrál Josef Langmiller, kdežto Konvalinková byla taková bezradná. Ovšem pak tu byl Vašut a ty kočky kolem něho. Film asi stál hodně peněz, a tak byl hodně propagován. Pro mě má význam ten, že jsem se u něho poprvé setkal s tím mangem, který jsem o pár let později i ochutnal ve Vietnamu. (07.10.2014)

Herci ani filmaři to při natáčení v Indii asi neměli moc jednoduché, třeba to natáčení v horách muselo být docela těžké pro všechny. Ale přesto od filmu čekám také nějaký příběh. Sice ta životopisná - a často vcelku nezajímavá - data o Nehrúovi jsou občas podána ne až tak obvyklým způsobem, ale nějak z toho za celou dobu není jasné, čím je ten Nehrú vlastně tak zajímavý. Navíc workoholička v podání Šulcové (sexy symbol?ale no tak!) mi ani nebyla nějak sympatická, přišla mi taková bezkrevná, zapálená jen pro práci (až si člověk říká, kdy stihla porodit a vychovat holčičku?), docela se dá pochopit, že její manžel si našel někoho jiného, když manželku neměl celé týdny a měsíce doma. A od toho "zvratu" v 50. minutě to jde, co se týče postav, zcela do kopru, nějaké charaktery? Jen plakáty. Pak i ty filozofické citáty s rádoby přesahem mají na mne zcela opačný účinek.A ani se do toho nepovedlo dostat nějakou indickou mystiku... Je zřejmé, že komunisti se přísně vyvarovali i jakékoliv zmínky o náboženství. Což je asi tak samé jako natočit životopis papeže, aniž by ho aspoň jednou bylo vidět v kostele nebo se modlit. --- Mimochodem, co se z filmu dozvíte o Nehrúovi? Žil a psal básně mezi škorpiony, rád cestoval a jendou zachránil bratrance při pádu v horách, byl ve vězení (neřekne se proč), měl manželku, cestoval po Evropě - po Švýcarsku, ve Španělsku zažil nástup Francovy vlády, nějak byl zapojen do Mnichovské dohody... (12.07.2011)

Další z koprodukčnních snímků, který měl přinést vůni exotiky, ale vyvolává spíš rozpaky. Spolupráce s Indií narušuje atmosféru, na kterou byl český divák zvyklý a nepřinesl dostatek ozvláštění, aby byl snímek divácky zajímavý. Přitom má své klady. Určitě je to snaha přiblížit zajímavou osobnost indického státníka, kterým Džaváharlál Néhrú bezpochyby je. Paralela točeného dokumentu se současností není k zahození, ale herecké obsazení a hlavně herecké výkony hlavní dvojice byli příliš strnulé než aby to celé načichlo tou správnou člověčinou a příběh byl uvěřitelný. Neporušenost šablony byla zachována od začátku až do konce. Želbohu koza byla sice sežrána, ale vlk utřel mordu. (10.12.2015)

Tohle musel být na svoji dobu dost drahý film přičemž mi lehce uniká ten zvláštní záměr tehdejšího režimu točit koprodukční film o Nehrúovi (o němž někteří možná uslyší v tomto filmu poprvé) a osobní drama člověka, který náhle přestal chodit. Už jen ty lokace! Indie, Švícarsko, Paříž... Herci se tenkrát podívali tam kam noha smrtelníka běžně nevkročila. Já jsem v tom cítil takovou podivnou rozpolcenost. Ty dvě dějové liniie spolu moc nehrály a zlepšilo se to až ke konci, kdy se hrdinka začala dávat dohromady i psychicky a to právě i díky moudrým úvahám Nehrúa. Na mně z filmu trocha té exotiky dýchla.. Začátek osmdesátek, dálkové lety Il-62 ČSA... Ruzyň, kde s dalo z ochozu koukat na runwaye a letadla... A možná tomu napomohla i přítomnost Amrita Pala, který když už byla ve filmu často řeč o válce mi neustále připomínal našeho legendárního stíhače Františka Fajtla :-§) ! Záleží jen na vás zda si film pustíte více k tělu, nebo jej šmahem odhodíte jako normalizační blábol. Já dávám za tři manga. * * * (01.05.2018)

Slabší trojka. Na svou dobu to muselo mít neskutečný rozpočet, protože se děj odehrává v Indii (Dillí, Bombay, Himaláje, Taj-Mahal), ve Švýcarsku, v Paříži, v Tatrách i v Praze, ale přesto mě to nějak nechalo chladným. Pátrání po evropské stopě D.Nehrúa je dost nezáživné. Jediné z čeho nelze spustit oči je krása Jany Šulcové, tehdejšího sexsymbolu socialistického Československa počátku osmdesátých let. Ještě že v podstatě "nesleze z obrazovky". Taky indický Sandokan Rádž mluvící hlasem Edy Cupáka!!!! vypadá, že by se ji rád dostal pod sukni. Avšak ožralej "švéd" Marek Vašut a Janino dementní pobíhání po silnici a focení rogalisty??? mu v tom zabrání a tak mu nezbývá nic jiného než už jen mlsně po ní koukat, stejně jako nám divákům... (29.06.2010)