Reklama

Reklama

Rok 1969 byl plný zlomů. Člověk poprvé stanul na Měsíci. Proti všemu očekávání New York Mets vyhráli Světovou sérii a ve městě Bethel, ve státě New York, prožilo půl milionu lidí z různých vrstev společnosti tři neobyčejné dny, které změnily jednu generaci. Obrovský koncert měl jediný cíl: Mír a Hudbu. Lidé mu začali říkat Woodstock. (Magic Box)

(více)

Recenze (147)

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Woodstock = legenda mezi hudebními festivaly. Myšlenka festivalu byla o vytvoření velké společnosti lidí, kteří budou alespoň chvíli žít v míru. Nikdo už nechtěl válku. Okamžik kulturní rozmařilosti a volnosti, ale také přehnané užívání drog a hledání smyslu života. Jediný, kdo snad nebyl v záběru ovlivněn hudbou a drogami, byl sám kameraman a to je škoda, protože jinak bych se dočkal zábavnějšího dokumentu. Dokument zachraňují rozhovory s návštěvníky festivalu i domácími obyvateli městečka. Hudebně pestré skupiny, ale většina se utopila ve svých drogových sólech, které už s hudbou neměli co dělat. Chvílemi zvuková křeč, zbytečně dlouhé. Opravdoví Hippies byli ti, kteří po koncertu pomáhali uklízet. Viděna režisérská verze = 228 min. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Director's cut... Aj Kryl to vravel, keď videl všetkých tých ľudí pod pódiom, ako začal veriť, že pesníčkou sa dá snáď niečo zmeniť. Asi najhromadnejšia podobná snaha v histórií sa sústredila na tomto najlegendárnejšom festivale, ktorý symbolizoval mier. Zatiaľ čo niekde ďaleko paralelne prebiehala vojna vo Vietname. Pre mňa bol tento improvizovane pôsobiaci dokument jeden z najľudskejších filmov, aké som videl. A napriek tomu, že sa odohrával v čase ďaleko pred mojím narodením (a viem, že je to klišé), mal som pocit ako keby som tam bol tiež. Určite pomohol aj fakt, že mám už pár festivalov za sebou a to je pocit, ktorý spozná človek len keď je na mieste uprostred tej nekonečnej atmosféry. Na druhej strane, zažiť Woodstock je pre mňa rovnako nedosiahnuteľné, ako vedieť si predstaviť akýkoľvek festival človeku, ktorý nikdy nebol ani len na koncerte. Janis Joplin pýtajúca sa divákov, či nie sú moc sfajčení a či majú dostatok tekutín, Hendrixove prevedenie americkej hymny,... To sú veci, ktoré zažila len jedna generácia. Je jasné, že nepoznala len dobro a krásu, akú vidíme tu, ale zažila toho veľa a nič podobné sa už nezopakuje. ()

Reklama

Gothar 

všechny recenze uživatele

Videl som Director's cut, ktorý je podľa niektorých ohlasov horší. Mne vadila hlavne stopáž, pretože tá bola predĺžená hlavne vďaka hudobným vystúpeniam a mne táto hudba veľa nehovorí. Omnoho zaujímavejšie boli rozhovory s účastníkmi a miestnymi obyvateľmi. Bol to taký malý výlet späť v čase. Z dokumentárneho hľadiska mi chýbali hlavne informácie o vystúpeniach, pretože väčšinou som netušil o koho ide. 60 % ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Originální film, který udržel mojí pozornost celou dobu trvání. Plejáda nejlepších tehdejších světových hvězd rockové hudby včetně legend Jimi Hendrix, Janis Joplin, Ten Years After a jiní, ukázala světu, jak to od poloviny šedesátých let v Americe vřelo. V tomto směru nebyl nikdy tento festival překonán, ale ukázal, jak skvělá muzika bourala tradiční hodnoty a ideály amerického konzumního způsobu života. Takže sluchátka na uši a jdu poslouchat. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Why can't we have eternal life, And never die ... Never die?“ Někde mezi nebem a peklem se octli účastníci třídenní oslavy hodnot, které tehdy pobuřovaly a dnes přijdou mnohým k smíchu. Vytvořili si autonomní město uvnitř města, s vlastními pravidly, s vlastním pohledem na svět. Všichni na krátký čas všechny milovali a všem ochotně pomáhali. Nicotné hygienické podmínky nikoho netrápily. Všudypřítomné drogy také ne. Hnutí hippies mne odjakživa fascinuje a ačkoliv jej z nám jen z třetí (ale spíš ze čtvrté nebo páté) ruky, během sledování Woodstocku jsem měl velmi intenzivní pocit, že nic víc „hippie“ v životě neuvidím, neprožiju. Přítomní filmaři (mimo jiné také Martin Scorsese, Thelma Schoonmaker, George Lucas) odvedli skvělou práci. Z úsilí o co největší množství různých úhlů pohledu – ve smyslu názorovém i vizuálním – vznikl dokument dlouhý, ale přitom tak zábavný, že si přejete, aby byl ještě delší (viděl jsem DC). Aktérům monstrakce je vždy nadržováno v zájmu více ohromujícího zážitku. Vím, že to vyzní stejně naivně jako hesla tehdejší mládeže, ale po ty skoro čtyři hodiny jsem tam vážně BYL. Seděl na rozbahněné zemi, vdechoval marihuanový kouř, celým tělem vstřebával úžasnou, neskutečně procítěnou hudbu z pódia. Proč už dneska nikdo nehraje s podobným zápalem? Doba se změnila a já konečně vím, do které dekády bych cestoval, mít tu možnost. 90% Zajímavé komentáře: Karlos80, Morien, tangerine1 ()

Galerie (44)

Zajímavosti (17)

  • Organizátoři festivalu původně odhadovali počet účastníků na 60 000, ale v předprodeji se prodalo přes neskutečných 180 000 vstupenek. Na místo konání festivalu tehdy vyrazilo kolem 1 milionu lidí. Na festival se podle oficiálních zdrojů nakonec dostalo přes 400 000 lidí. Odhady se různí od 150 000 až do 700 000 lidí. [Zdroj: individualita.com] (Duoscop)
  • Píseň "Svoboda" Richieho Havense byla totálně improvizovaná. Diváci si na něm tolikrát vytleskali přídavek, že mu došly písničky, tak prostě vzal kytaru a začal zpívat "svoboda". (Morien)
  • Kvůli nedostatku času po náhlé změně místa konání se tři dny před zahájením rozhodovalo o vybudování lepšího oplocení, což mohlo znamenat ohromný finanční úspěch. Obrovský zájem přijíždějících davů a strach z násilí ale rozhodl - plot byl stržen noc před zahájením. (thecentre)

Reklama

Reklama