The Reluctant Grandfather
Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan StallichHudba:
Roman BlahníkHrají:
Oldřich Nový, Raoul Schránil, Ferenc Futurista, František Paul, Antonie Nedošinská, Věra Ferbasová, František Krištof-Veselý, Běla Tringlerová (více)Obsahy(1)
Továrník Richard Osten (O. Nový), který se ke svému postavení vypracoval od píky díky své pracovitosti a podnikavosti, si zásadně odmítá přiznat, že už přichází do let. Nejhorší chvíle prožívá, když pomyslí na to, že jeho syn Jiří (R. Schránil) z něj jednou udělá dědečka. A tak se Jiřímu snaží bránit v jeho milostných dobrodružstvích, a hlavně v navazování vážných známostí. Stejně tak odmítá přenechat Jiřímu vládu nad svými továrnami; sám si své bohatství totiž musel tvrdě zasloužit. Aby Jiří dokázal, že je stejně schopný jako tatínek, nechá se pod změněným jménem zaměstnat v konkurenční továrně jako obyčejný dělník. Díky pracovitosti a organizačnímu talentu to časem dotáhne až na jednoho z ředitelů. A dokonce pozná sympatickou švadlenku Toničku (V. Ferbasová), která se ve volném čase vzdělává, protože má taktéž své ambice… (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Slabší Slavínského dílo. Na první pohled rozvláčnost dialogů ukázala, že jde o adaptaci divadelní hry. Bylo to alespoň do dvou třetin nudné a táhlo se to jako lepidlo... A i pak dál ovšem průhledné, přitom s několika nelogičnostmi v ději. Idea filmu jasná: Kterak se vlastní pílí člověk může dopracovat k vysokým cílům. Ale ve skutečnosti zas jeden bohatý a jedná chudá, klasická červená knihovna. A pak ovšem i druhé motto - stáří se nikdo nevyhneme, pokud do té doby nezemřeme - a je marné ze sebe dělat mladíky. Ani jeden herec nevybočil nadprůměr, ani Nový či Nedošinská neměli prostor k nějakému osobnímu hereckému vyjádření. Dvě hvězdičky postačují. ()
Oldřich Nový si tentokrát nezahrál velkého milovníka, ale spíše pomalu stárnoucího bohatého playboye, jehož syn mu chce dokázat, že i bez peněz a jeho jména se dokáže vypracovat na stejnou úroveň jako jeho otec. Vše se ale také točí kolem šikovných slečen a paniček, mezi nimiž hraje prim Věra Ferbasová v roli synovi milé. Film bohužel postrádá onen švih jiných velkých děl a především Raoul Schránil je sladký až běda. Celkově jde o příjemnou podívanou, která však klasikám typu Kristián nesahá ani po kotníky. ()
Natočeno již po okupaci Německem (ale ještě před zavřením vysokých škol na podzim 1939), a proto vpraven do červenoknihovní mírně humorné romance silný národní podtext - oslava českého průmyslu a šikovných rukou (nejen v téměř monologu Nového k Schránilovi, ale i vzáběrech do továrny a kariéře právě Schránila od píky). I když podle námětu fašizuícího autora, myslím, že diváctvo vidělo film jako nefašistický - v onom povzbudivém českém duchu. Přesto je film dosti toporný. ()
Nový a Slavínský na sebe moc štěstí neměli. Ve filmu je sice troška nadsázky a humoru (hlavně spojený Paulem a Kryštofem-Veselým), ale celkově se film spíše vleče a někdy i štve (velice směšna kariéra Raula Schránila, aneb jak být rychle ředitelem z dělníka pomocí pouze své píle a talentu). Zbylé postavy jsou tipické postavičky, jaké se tehdy psali jak na běžícím pásu (Ferbasová se mě zde vůbec nelíbila a ani se na tu postavu nehodila). Celkově se jedná o zcela průměrnou, ale profesionálně odvedenou tehdejší komedii. ()
Báječná veselohra s kouzelným hereckým obsazením, především Oldřich Nový válí, která bohužel trochu doplácí na hodně průměrný a lehce čitelný scénář, takže během ůvodních dvaceti minut přesně víte jak film dopadne, zkrátka ničím nepřekvapí. Nadruhou stranu viděl jsem "dědečka" poprvé a prakticky jsem se ani vteřinu nenudil a celý snímek mi rychle utekl. Mám však podezření, že při opakovaných projekcích bych se už tak nebavil. I přes tuto skutečnost "přitvrdím" a dám solidní čtyři hvězdy. ()
Reklama