Nebe a dudy
Nebe a dudy
Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrají:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (více)Obsahy(1)
Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)
(více)Recenze (325)
Tenhle film patří k mé topce nejkrásnějších filmů pro pamětníky. A no a co, že to může působit jako sentimentální nesmysl, co hraje divákovi na city. Je to herecký koncert mých oblíbenců Plachty a Marvana, které dojemně doplňují dva mrňousci. Příběh z nuzné chaloupky, kdy chudák se srdcem na dlani pomohl arogantnímu boháči v nouzi. "strejdo, už to prasklo ... vem si naše čepice, bude sekecmazec" ()
Tady klidně mohli Amíci hledat inspiraci k reality show Utajený šéf. Scénku s malými roztomilými chlapci zpívající si písničku Nám je to jedno, my peníze nemáme už jsem znal dříve, a stojí za to i celý film. Vrcholové dílo to sice není, ale zabaví milým naivním příběhem s dvěma dobrými herci a zmíněnými kluky. ()
No, bylo to hodně naivní. Asi tak. Jinak to ale byla fajn komedie, která byla překvapivě i docela vtipná. Akorát jsem celou dobu nemohl přestat myslet na to, že v době, kdy se to točilo, umírali všude kolem tisíce lidí. Jak asi bylo hercům, kteří to nepochybně museli vědět? Přiznám se, že tenhle fakt zážitek trochu zkazil. 75% ()
Vysoké hodnocení tohohle snímečku souvisí s tím, že dobře propočtený kalkul působí spolehlivě a kýč, který pracuje se sentimentem a očekáváním diváků je nesmrtelný... Slavínského tvorba byla mimochodem ztělesněním kýče už za první republiky. Filmu nelze upřít profesionální zpracování a kvalitní herecké obsazení. Ale ten scénář, bože ta historka je neskutečně hloupoučká... Celkový dojem 35 %. ()
Jeden z mála českých starých filmů, které si zaslouží monimálně tu jednu pozornost. Zde je dobrý příběh a především skvělé herecké výkony. To opravdu musím uznat. Divák se zde dost zasměje. K dokonalosti toho přeci dost chybí. Nejsem fanoušek starých českých filmů, ale přeci je tohle nadprůměrný snímek. Mé hodnocení je 73% = **** ()
Galerie (4)
Zajímavosti (18)
- Herci na natáčení v exteriérech trpěli velkým horkem. Chlapci Blahníkovi si například při natáčení v lomu popálili chodidla, protože na place chodili bosi a země byla značně rozpálená. Snad i jako bolestné po natáčení dostali darem boty a kožený míč, které jim ve filmu přinesl továrník Bartoš v podání Jaroslava Marvana. Ten se pak dokonce jednou z velkého horka zhroutil. Maminka Blahníková mu nato pro povzbuzení nabídla svačinu pro své dva syny: několik rajských jablek. (Komiks)
- Když továrník Bartoš (Jaroslav Marvan) předává dary, konkrétně boty Fáberově dceři, je zcela jasně vidět, že první pár je podstatně menší velikosti, než pár druhý. Odhadem rozdíl 5 velikostí. (pjotri)
Reklama