Režie:
Ladislav SmoljakHrají:
Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Robert BártaObsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Sice to má vročení 1998, ale určitě to muselo být natočeno dřív. Vždyť na CD-ROMu Truhla Járy Cimrmana jsou obsaženy videoukázky právě z Blaníku s tímto obsazením. A já pak toto představení viděl koncem roku 2000 v Českých Budějovicích, obsazení skoro stejné, ovšem Veverka: Svěrák a Chvojka: Čepelka. Ve loutkohře Nevěřící Vlasák vodí loutky představitelé Hynka a Šlupky, ale mluví to představitel učitele Chvojky (Vlasák) a představitel Veverky mluví Stráž (zajímavé: stráží má být přestrojený učitel Chvojka!). Nevěřící Vlasák se též nevešel na audiozáznam (18.4.1993), tak je místo toho na albu "Posel světla a další cimrmanovské texty, na něž se nedostalo" záznam z brněnského Divadla Bolka Polívky z 20.5.1996 (též Svěrák+Čepelka) ()
Další z her Divadla Járy Cimrmana, která se zařadila k mým oblíbeným. Obecně mám pocit, že jim nejlépe jdou hry, které se nějakým způsobem váží k naší historii. Díky tomu je poté ve hrách více úrovní a nestojí jen na hrátkách s významy slov apod. Ladislav Smoljak je ve formě blanického rytíře a rebela opravdu skvělý a jeho stěžování si na blanické vedení je úžasně výstižné. Nám nezbude nic jiného než se tomu opět zasmát a to měrou vrchovatou, což bylo hlavním záměrem a proto nelze jinak, než znovu po čase dát maximální hodnocení. ()
Jedno z mých nejoblíbenějších představení Divadla Járy Cimrmana. Hra o blanických rytířích byla zábavná - ať již šlo o souboj na meče, jeskyňku či mučení, bavil jsem se a musím uznat, že i konec měl dobrou a vtipnou pointu. Seminář nebyl dlouhý, ale patřil k těm podařenějším. Zásluhu na tom má hlavně ukázka loutkové hry, která je tím nejlepším, co může DJC nabídnout. ()
"Sbohem děti že to bylo hezké? Kam se hrabou Lojzovy Staré pověsti české… " Hezká a vtipná ta satirická hra vzniklá těsně před listopadem 1989 (uvedena ale až po sametové revoluci) určitě je. Dobu svého původu přitom vskutku nezapře (viz třeba hláška "Čekáme na zprávy zvenčí a pokyny zhora…"). A seminář o Járu Cimrmanovi historikovi se mi snad líbil ještě víc (viz zejména pasáž o tom, že všechna důležitá historická data mají jednu společnou vlastnost a to sice nezapamatovatelnost.). A co si z této hry odnáším o naší mýtické hoře Blaník především? Nu přeci, že to byla noclehárna...:😃 ()
Galerie (6)
Zajímavosti (8)
- Jedná se o jedinou hru Járy Cimrmana, která měla premiéru v Divadle Solidarita. (mnaucz)
- Při psaní hry autoři již mysleli na Jana Kašpara a napsali pro něj roli Smila, který sedí za svým kamenem a nebylo přes něj vidět, že je Jan Kašpar na vozíku. Postava Smila však sama o sobě na vozíku není a jeho alternant Petr Brukner na vozíku být nemusel. Ani v semináři představitel Smila nevystoupí. (mnaucz)
- Červen 1989 - Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák čtou členům souboru text nové hry Blaník, kolegové nevěří, že to schvalovací komise „pustí“, tuto otázku nakonec nemusí díky sametové revoluci řešit. (POMO)
Reklama