Sněženky a machři

Zajímavý je, že mezi mým lyžákem a tímhle filmem je skoro 20 let a v podstatě vůbec nic se za tu dobu nezměnilo. "Pašování" a ukrývání alkoholu, ignorování večerky, šílení učitelé na výletech na běžkách, vybavení pokojů na chatě... Prostě skvělá komedie ze života, Snowboarďáci se můžou jít zahrabat, tohle je realita! (31.12.2009)

Ked' som to videl prvý krát, zhruba tak pred 40timi rokmi, váľal som sa od smiechu, ale i mal ťažkú depku z toho záveru. Dnes, s odstupom času, ponechávam hodnotenie kvôli nostalgii  k detstvu, v ktorom som vyrastal a kvôli dobe, kedy leto bolo letom a zima naozajstnou zimou. Pohodová coming -of - age dramédia z môjho pohľadu. (03.07.2022)

Svěží komedie s hláškami, které zlidověly nejen na horách, ale i dole v údolích. Dá se shlédnout při sklence svařáku či grogu, ale i za střízliva a ani v tom případě nenudí. A myslím, že to není jen díky nostalgii, že je i po letech stále koukatelná a zábavná. A dodnes je i k vážnému zamyšlení. Čeho jsme se i my sami na sobě ve svém životě dopustili... (05.01.2013)

Sněženky a machři vsázejí na to, že pády na lyžích, předbíhání ve frontě na lanovku nebo třeba kalení po večerce na pokoji je vtipné. A vtipné to vskutku je. Kdo by neznal ten pocit...po večerce u holek na pokoji (no, třeba já ho neznám, ale myslím, že většina kluků to zažila), profesor zaklepe a je z toho průšvih. To je přesně typ situací, které tvoří Sněženky a machry. Bohužel, jsou to spíš situace, než plynulý děj. Je tu sice určitá snaha o jeho celistvost, ale množství postav, a snaha autorů dát prostor hned několika hlavním hrdinům se utápí v mírném zmatku. Taky se mi zdálo, že některé nepříliš významné postavy často promlouvají jazykem, za který by se nemuseli stydět ani děti z výcvikového kurzu ve Vlčí boudě od Chytilové. Právě tento film, jako by SAM určitým způsobem zesměšňoval a parodoval. Ve výsledku však svůj předobraz (o jejich spojitosti nic nevím, je to jen má spekulace) překonává. (17.11.2004)

Film, z něhož mnohé hlášky již dávno zlidověly a sám se již dá považovat za klasický snímek. Já jej však poprvé viděl až nyní a bavil mě. Brzobohatý s Freimanovou byli skvělí a pobavilo i obsazení dalších rolí. V lecčem je sice příbeh šablonovitý a není prost klišé, ale ve výsledku to nevadí. Zejména závěr, jenž nelze považovat za obligátní happyend, jenž ke komediím obdobného ražení patří, činí tento počin zajímavějším. Na pokračování po letech jsem se chtěl původně vrhnout záhy, avšak po přečtení komentářů ztrácím odhodlání tak učinit. (30.12.2019)