Meky

Na Žbirkovi jsem nikdy neujížděla, ale pamatuju, že v době mé první velké lásky hráli v rádiu pořád dokola Biely kvet. Dokument pokládám za vydařený, jeho historické pasáže vypovídají mnohé o tehdejších poměrech. Víc než distinguovaný hlavní protagonista se mi líbil rovný a věcný Laco Lučenič. Hlavně jeho hláška, že Lehotský je jednotkou egoismu. (12.01.2021)

Jednoducho legenda. A dobrý dokument s ohromným množstvom archívnych záberov, či už súkromných, klipov alebo rôzneho zákulisia. Naviac bola so Žbirkom pri dokumente práca asi o niečo ľahšia, pretože ani nepotrebuje otázky a dokáže rozprávať aj hodiny vkuse. Vidno to vo filme, pretože na konci rozhovoru v záhrade sa zotmelo. –––– Bude vám to fakt na niečo? Nehovorím blbosti? Ja totižto vôbec neviem, či som inteligentný alebo nie som. (27.12.2020)

" Máte dnes večer čas? Mám nové nahrávky." Žbirka ve svém mercedesu ze stáhnutého okénka na kolemjdoucí ženu. " Já myslela nové auto," odpověděla žena, což byla jeho vlastní žena. Tahle hravá scénka tak nějak u mne definuje sympaťáka jehož kariéra se tak nějak shrne ve standardním dokumentu, který má pár unikátních záběrů ze začátku kariéry a rozhovory s jeho spolupracovníky. (09.11.2020)

Jak příhodné, že někdo zemře a Netflix mu hned na hlavní stránku hodí dokument o něm. Mekyho jsem si pustila do pozadí, nakonec jsem ale koukala jak na film a pro mě jako člověka, který sice zná jeho písničky, ale už ne tak moc jeho život to bylo přínosné. Nutno říct, že celé je to velmi milé. Člověk pořád tak nějak kouká na ty písničky a nedochází mu, že už mu není 35, ani 45, ale že všichni stárnou, stejně jako my... stará generace kvalitních herců a hudebníků odchází a s nimi i kus našeho dětství a mládí, proto je nám to tak líto. Tenhle pohled na Mekyho ale nevnucuje žádné názory, spíš si tak hezky pomalu plyne. (15.11.2021)

Zklamání jako sviňa a tu hodně slabou třetí hvězdu dávám jen za hudbu, které tu naštěstí není málo. Díky Bohu že tomu tak je, jinak je to totiž naprosto průměrně natočený a celkem nudný dokument. A to říkám jako někdo, kdo má Miro Žbirku fakt rád a považuje ho za jednoho z nejlepších zpěváků vůbec (viz. mých top 10 oblíbených skladatelů). Sice nemá bůhvíjak hluboké texty, ale mě osobně jde v hudbě hlavně o atmosféru a Miro Žbirka ji ve většině písniček tvoří skvělou a přesně takovou, jaká má být. Obecně můj hudební vkus je strašně divný, ale nebudu tím zbytečně zaplňovat komentář, každopádně na tenhle dokument jsem se dost těšil a plánoval jsem i, že na něj zajdu do kina. No, teď jsem rád, že jsem to neudělal, protože bych byl zklamaný ještě víc. Ono je to totiž strašně mdlé, nepůsobí to uceleně a vlastně to na přítomnost Žbriky sází natolik, že se to ani ničím jiným nesnaží zaujmout. Popravdě mi ten dokument přijde, jako by byl narychlo spíchnutý, bez nějakých emocí, bez nějaké snahy. Nejde do hloubky, jen zmíní pár věcí a tím končí (vlastně ani nemá pořádné zakončení). Přitom někdo takový Žbirka by si zasloužil pořádný dokument a ne tuhle nudu. Asi se moc opakuju, ale mě to fakt dost zklamalo. Vlastně nebýt samotného Žbirky, který zde působí velmi sympaticky a pohotově, nebýt nemalého množství skvělých písniček a zmínky o skladbě Do člna (akorát nechápu, proč tu nezazněla Prvá - zvlášť, když se tu o ní mluví... a 22 dní bych tu taky rád slyšel) a nebýt pár zajímavých informací a záběrů, tak je to katastrofa. Bohužel. Objektivně bych asi dal o hvězdu míň, protože to není dobrý dokument ani náhodou, spíš neskutečně průměrný, ale subjektivně hodně slabé 3* dám, z důvodů mnou již asi dvakrát uvedených. (14.02.2021)