Meky

Vždycky se divím, kolik znám písniček. Když to srovnám s Karlem, tak je to podstatně slabší dokument, ALE přesto byl Meky taky charakter! Ještě větší šok je, když se vrátíte z kina z Karla a první zpráva co na vás doma vyskočí, že Meky podlehl zápalu plic, je to smutné je to život a nikdo tu nebudeme věčně. Klobouk před tvou tvorbou!!! Meky ať ti to zpívá v tom hudebním nebi tak jako tady! (11.11.2021)

Postava Miroslava "Mekyho" Žbirky je pro mne jedna z těch podstatných, pokud jde o vývoj hudebního vkusu. Když se vyšvihl na nejvyšší příčky slovenské i československé populární hudby, bylo mi 11-12 let, a to se člověk začíná zásadně formovat. Žbirka je tak jedním z několika málo lidí, které sleduji prakticky neustále, a to aniž se nutně považuji za jeho fandu, spíš za angažovaného pozorovatele, a jeho písně se mi líbí jen výběrově (např. "22 dní" nicméně považuji za jednu z nejlepších písní v historii slovenské pop music). Fanouškovství máme ale s MŽ společné, protože stejně jako on mám ve velké úctě Beatles. Z předchozího plyne asi vcelku pochopitelně, že jsem se na dokument o zpěvákovi a autorovi dost těšil. A bohužel, nebyl jsem uspokojen. O Žbirkově životě a díle by bylo lépe natočit spíš sérii dokumentů, protože je živou historii (česko-)slovenské populární hudby, a každá z jednotlivých etap (konec 60. a začátek 70. let, působení u Broma a Offermanna, éra Modusu, založení Limitu a cesta na výsluní, ...atd.) by si zasloužila samostatný portrét. Takhle dokument těká od jednoho tématu k jinému, přičemž si nejsem jistý, nakolik je pro neznalého vůbec srozumitelné, o co v některých fázích vlastně šlo. A pro znalejšího je naopak zřejmé, že leccos bylo zjednodušeno a nevyčerpáno; takřka cokoliv, na co dokument narazí, je jen tak nahozeno a přejde se to spíše rozpačitými tvářemi a výjevy. Přitom zajímavých lidí sehnal režisér dost a dost, ostatně sám "objekt" vládne mluveným projevem dosti dovedně. Když se to p. Šafránkovi nepovedlo využít, nejspíš bude chyba na jeho straně. Pokud přesto dávám 4, není to kvalitou filmu jako takového (ten by si zasloužil maximálně 3), ale osobou protagonisty, silou témat a nestárnoucím půvabem písní, které v něm zaznějí. (02.01.2021)

Ehm... nutno uznat, že laťka nastavená King Skate byla hodně, hodně vysoko, takže se není co divit, že zůstala nepřekonána. Ale že to bude takový rozdíl, to je poněkud zklamání, to si řekněme upřímně. Písně Mekyho Žbirky mám velmi rád, a online koncert z jeho obýváku během jarní vlny Covidu, který jsme s manželkou ne viděli, ale zažili, v našem obýváku (a s námi skoro dvacet tisíc lidí;)), řadím mezi jedny z nejpozitivnějších zážitků nejen tohoto roku:) To ovšem nemůže nic změnit na tom, že hype, který uvedení Mekyho předcházel, byl řekněme značně nadsazený. Nepochybuji o tom, že ŠŠ skutečně žil vedle Mira Žbirky, a že ten tak ze svého života ukázal leccos, co bychom jinak neviděli. Ale i tak pokud jde o hlavního protagonistu, jede film docela po povrchu. Ty proklamované hluboce osobní momenty jako turné po narození dcery a s tím spojené vnitřní výčitky, nebo nehoda Mariky Gombitové, to jsou skutečně jen okamžiky, a nic z nich nevyplývá, režisér po nich nejde, neptá se. A když přijde řeč na smrt bratra Jasona, je to sice silné, ale "krapet" mi na tom vadí, že z ničeho ani náznakem neplyne, že má Žbirka ještě jednoho bratra (Tonyho). Nejzajímavější tak jsou hodnocení týchž věcí Mekyho někdejšími souputníky, zejména Laco Lučeničem. Tam je napětí, tam je konflikt - ale také určité vyrovnání. Ale aby to nevyznělo zbytečně negativně - Meky je dobře natočený dokument, a nejdůležitější je jeho vzkaz světu - zpráva o životě chlapíka, pro kterého je hudba naprosto neoddělitelnou součástí jeho existence, a který se nechystá usnout na vavřínech za žádných okolností. A který v životě všechno neudělal dobře, ale přesto z něj máte pocit, že dosáhl svého štěstí, že je za něj vděčný, a že se chce o něj podělit i s vámi. Tím způsobem, kterému nejlíp rozumí - hudbou a písněmi. Dobrá nálada zaručena, 80 minut uteče jako nic. Ale není to žádná dokumentární bomba. 70% pro film, když si odmyslím jeho objekt. (31.10.2020)

Slaboučký dokument, který k Mekymu přistupuje s přílišnou úctou. Chybí prakticky jakékoliv oponentůry. Na dokumentu je zkrátka znát, že jeho průvodcem je sám Miro Žbirka. K věcem ke kterým se nechce vyjádřit, se zkrátka nevyjádří nebo jde hned od nich a je to vyřešeno. Druhá půlka je už spíše slabá záležitost. První polovina nabídne Mekyho zrod. Notnou část už tak krátké stopáže zaujímají zpěvákovy největší hity. Zkrátka ono by asi bylo o čem vyprávět, ale rozumím tomu, že rodina si to přála přesně takhle. 50% (15.11.2021)

Všetko na svete môže byť vždy trochu lepšie,ale niekedy treba nájsť priestor aj pre slabšie chvíľky v určitých momentoch a tie je tu možné spozorovať. Pán Miro Žbirka je však na správnom mieste vo svojom povolaní a je to poznať za tie roky vo všetkých krokoch mal správny smer na svoj úspech. A pre doplnenie už stačí pripojiť len textík s jeho jednej pesničky... "Nechcem spáliť most, most za láskou v nás. Vždy sa dá späť ísť, vždy keď príde čas. Tak skús: Nespáľme to krásne v nás" ....   Veľká škoda ,že už ten pán tu už nie je a obrovská škoda pre tento svet ... (02.01.2021)