Purpurová barva

Vcelku zdařilé sociální drama z amerického Jihu v první polovině 20. století. Whoopi Goldbergové role hlavní hrdinky perfektně sedla a předvádí zde o dvě třídy lepší herecký výkon, než jak ji známe z komedií typu Sestra v akci. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že na to kolik to získalo Oscarových nominací se jedná o lehce přeceňovaný snímek. Přes rozsáhlou metráž je znatelné zestručnění příběhu oproti knižní předloze (kterou bych si ale po shlédnutí velice rád přečetl). Kromě toho mi dost vadil ten přeslazený závěr a místy jsem se neubránil nudě. I tak, ale určitě doporučuji shlédnout, zejména fanouškům žánru a příjemné režie Stevena Spielberga. (07.11.2011)

Takovej typicky oskarovej dojak. Pribeh sice sleduje osudy nekolika postav pres nekolik desetileti, ale v podstate se tu nic moc nedeje a neni tu zadnej vyraznejsi dej, vetsina postav tu je bud hodna nebo zla a samozrejme dojde na happy-end a kazda postava dostane, co zaslouzi. Nastesti ale Spielberg netlaci prilis na pilu, takze to zase neni nejaky ultimatni citovy vydirani a smutny nebo napinavy sceny se stridaj s tema odlehcenejsima, ve kterejch se vetsinou vyskytuje Danny Glover a spocivaj v tom, ze neco neumi. Navic je film paradne natocenej, takze ani nezacne nikdy nudit a je tu skvely herecky obsazeni. Vsemu samozrejme vevodi Whoopi, ktera podava asi zivotni vykon. Navic hlavni postavu hraje az v momente, kdy uz je se vsim tak nak smirena a bere to s nadhledem, precejen prvni pulhodinku je Celie jeste takova pitomoucka a hraje ji Desreta Jackson. Akorat teda nevim, ne ze by Whoopi byla nejak pekna, ale vsichni tu jsou hotovy z toho, jak je desne seredna, ale to bych zas nerek. Z dalsich postav samozrejme musim zminit Glovera, kterej taky podava jeden ze svejch nej vykonu. Pak uz me jen asi prekvapila ucast Fishburnea, kterej se tady jeste v titulcich jmenuje Larry a je skoda, ze nema vic prostoru. No a jelikoz se film odehrava na plose nakejch 40 let, bylo samozrejme nutny udelat starnuti postav, to se povedlo na vybornou, ale prislo mi, ze obcas starnou dost pomalu a obcas naopak dost rychle. Takze celkove skvele natoceny a zahrany drama, ale na 5* to nebude. (21.03.2009)

50% Príbeh incestu, zneužívania, domáceho násilia a rasizmu v podobe sentimentálnej rozprávky pre celú rodinu. Oukej, nie je to úplne tak, ale výsledná kombinácia intenzívneho materiálu a gýčovej mládeži prístupnej uhladenej oscarovky je úplne absurdná. Začínam chápať, čo časť ľudí neznáša na Spielbergovi. Zo všetkých spielbergoviek Purpurová farba zostarla asi najviac. (25.12.2019)

Purpurová barva je příběh o ošklivém káčátku, které i přes ty největší útrapy dokázalo přežít. S použitím lehce patetických vět se dá říci, že je to film o pošlapané lidské důstojnosti a jejím těžkém znovunalézání. Film je to klidný. Tuto mírnost naruší dvě scény, které jako by vypadly z nějakých žánrových filmů (rvačka v baru a zpívající průvod na konci). Dodávají příběhu pravý černošský nádech, směs doutníkového kouře, smutného blues a gospelů. Snad jen ten happyend mohl být méně rozesmátý. Tak už to má ale pan režisér rád. (26.10.2006)

A půl. Já nevím, ale zřejmě se mi Spielbergova "lidská" dramata vůbec nedokáží dostat pod kůži a zanechat ve mně silný dojem. Podobně jako Říše slunce, je i Purpurová barva vysoce hodnocená, avšak ani z jednoho z těchto snímků jsem nedokázala mít pocit jedinečného, nezapomenutelného a hluboce lidského příběhu. Jak se jedná o dobrodružné či sci-fi "komerční trháky," tak mě Spielberg dosud nezklamal. Ale jakmile se přenese do dramat, tak v tomto "odvětví" mě nedokázal zaujmout. V podstatě je to takový komerční Hollywoodský bohém. Ale jak si vezme pod taktovku drama, snaží se přenést do lidského příběhu s důrazem na charaktery, zároveň jakýsi velkolepý komerční patos a chladnost, a tam, kde má ve velkofilmu speciální efekty či akci, se pokouší příliš hrát na city. Chybí mi jistá přirozenost. Je v nich příliš cítit snaha o "dojemný příběh." Jakoby pro to neměl potřebný cit. Zatím myslím, že toto rozhodně není Spielbergova doména. Tam, kde je mistrem ve svých milionových spektáklech, zaostává v malých příbězích, které se snaží hodit do stejného hábitu. Není to režií, snad ani scénářem. Ale pro mě jakousi, jakoby uzavřenou chladností. V případě této "barvy" na mě nezapůsobilo celistvé zpracování. To je sice režijně skvělé, ale často jsem měla rozlišné pocity v jeho vedení. Místy mi totiž připadalo, jakoby se Steven pokoušel o lehkou komediální vložku a chvíli na to se zase vše přehouplo v čisté drama. Toto prolínání, především z počátku, mi přišlo lehce roztěkané a jaksi i nemístné. Chyběla mi hloubka, ponoření do postav, soucítění s nimi. Postrádala jsem emoce, nedokázala jsem děj prožít. Závěr filmu je ukázkově hollywoodský a až křečovitě hrál na city. Ač si ho hlavní hrdinka v podání Whoopi Goldberg po těch dlouhých, útrpných letech jistě zasloužila. A český dabing mi ve spoustě pasáží přišel docela slabý. (29.07.2011)