Poslední bohatýr: Kořen zla

Tohle celé byl omyl. Mělo jít o další simply escort mission, tedy koukání na fimeček s omladinou. Úvodní Disney logo se zámkem byť s pobíhající chaloupkou na muří noze (což jsem vyhodnotil jako hodně podivnou americkou anomálii:-) ) také nenaznačovalo, že se bude jednat o ruSSáckou záležitost. Dal jsem si totiž embargo nesledovat filmy natočené v Mordoru, protože nelibě nesu útrpení Ukrajiny. Už jen kvůli té rodině, co bydlí u mne doma a nemůže být ve své zemi, protoži jim ruSSácké rakety lítají na barák a zahrádku. Ať je Ukrajina jaká chce, ať je tam korupce či není, RuSSák tam nemá co dělat, natož krást záchody a nutelu, znásilňovat, vraždit, unášet děti a týrat obyčejné lidi ničením infrastruktury atd... No ale stalo se a když to začalo, nechtěl jsem to dětem vypnout, protože zlý Putler. Vědět to předem ani to nezařazuji do nabídky ke sledování a já fakt u všeho nečtu obsahy a nekoukám na zemi vzniku. Jak jsem záhy pochopil, bylo zjevné, že sledujeme cosi, co navazuje na nějaký předchozí díl. Ale celkem rychle jsme pochopili, že Ivan se v Bělohoří zemi ocitl kouzlem a patří do našeho světa. Ehm..tedy do Mordoru. Do našeho civilizovaného světa RuSSko fakt nepatří. Výprava filmu celkem ušla a docela se na to dalo dívat, byť to bylo celé typicky afektované a ruSSácky uřvané. Staré ruské pohádky někdo sesbíral do jednoho pytle, zamíchal jimi a vypadla jakási nesourodá hmota plná pohádkových postav s moderním prvkem v podobě Ivana, který v boji nepoužívá luk a meč, ale elektrický paralyzér a když má slabou chvilku, odletí si do Mockby pro kapučíno, tehdy asi ještě do Starbucku, dnes už by by musel do Star Coffee :-) (jo to je ta náhrada s tím ukradeným logem).   A film je bohužel plný těch jejich typických obličejů.  Krom tedy opravdu fešné ženušky Ivana. Ty východní obličeje jsou prostě k poznání i po tmě a já mám na ně teď fakt sorry, ale hoooodně těžkou alergii. A nemíval jsem, dokonce jsem měl známou v Moskvě, ale zavinili si to sami. Podporou toho vraha v Kremlu.  Dávám tedy za dvě zatočení nabitým mečem. * * (22.02.2023)

Velice povedená fantasy pohádka. Trochu jsem se obával, že neznalost předchozího díla bude na obtíž, ale i když je provedení dosti suverénní a nic se příliš nevysvětluje, tak nakonec nebyl s ničím problém a divák se do toho hned dostane. Toto dílo se může honosit zejména skvělými nápady a to především co se týče bestiáře a propojení obou světů. Dále jsou zde velice zajímavé hlavní postavy, v provedení charismatických ruských herců. Možná i proto je dílo tak vtipné a na pohled líbivé. Propracovane akční scény choreorgrafií také rozhodně neurazí a vlastně mne jen mrzí, že je cílovka mnohem mladší a tak se vše odehrává v umírněnějším duchu než bych rád a na co jsem zvyklý. Velkou výhodou je, že si můžete dílo pustit prakticky s kýmkoli (nejlépe však s rodinou). 70% PS: Děkuji Judas2 za skvělý slovenský překlad. (23.09.2021)

Pokračování Ruské Fantasy Posledního Bohatýra dostalo sequel a je to víceméně na podobné vlně jako jednička, která fanoušky Fantasy pohádek vyloženě neurazí.První díl zaujal nápadem, kdy se do pohádkového světa mýtických stvoření dostal hrdina ze současného světa, což je výborný nápad a nyní díky magickému meči má schopnost střídat světy neomezeně, dokud však na meč nedostane zálusk mocná čarodějka.Trochu mě mrzí, že Bohatýr je cílen spíše na mladší diváky ( Ruské pampušíky), ale výprava i vizuál je solidní, akce je slušná a Fantasy stvoření jsou opět zajímavé. Rozhodně bych uvítal něco temnějšího a brutálnějšího, ale vzhledem k umírajícímu Fantasy žánru si vážím každého pokusu, který je alespoň zábavný a hezky natočen.Pár nápadů je však velmi slušných ( chaloupky!). Bod navíc za výborný slovenský překlad, kdy jsem jsem s místy válel smíchy na zemi ( Překladatel má vskutku výborný slang a hlášky ). 7/10. (23.05.2021)

Stejný případ jako jednička a já nemůžu hodnotit níž. Bavil jsem se parádně od začátku do konce. Bogatyr si dělá prdel z naprosto všeho, ať už slovanských pohádek a nebo novodobého světa, přičemž to dělá opravdu vtipnou a koukatelnou formou. Opravdu bych nečekal, že 2 hodinová nálož ruské produkce dokáže celou dobu udržet vysokou laťku, přijít se spoustou originálních nápadů, přivést k původní výborné partě další zajímavé postavy a klasickou zápletku obléct do originálního zábavného hávu. Skvělá ukázka moderní vtipné pohádky. (03.08.2022)

Klasické ruské byliny podrobené brutální moderní debylinizaci. Výsledkem je nádherně udělaná těžká debylinta, která zapůsobí zhruba stejně, jako byste si přečetli Cézarovy Zápisky o válce galské a poté se mrkli na Asterix a Obelix: Mise náctiletý retardér. Debylinta, která však v müsli seriózního kritika a erudovaného filmového teoretika vyvolá laicky řečeno „akutní ambivalentní percepční incident“, odbornou terminologií formulovaný jako „mrdník“. Ono to ve své podstatě naprosto idiotizuje a dehonestuje všechny ty temné ruské filmové pohádky 60. až 80. let od Finista přes Varvaru a Kostěje, až po nesežratelnou Koblihu, přičemž humor to má na úrovni oligofrenního vtipkování mentálně postižených dětí a hlavním hrdinou je ve 21. století potracený syn Ilji Muromce, Ivan Pitomec, hledající v ruské mykologii vlastní koule, obutý v timbrlendech, s pseudonaftovým generátorem a automatickým kávovarem. Nasraně druhé tam však ten kokot naštěstí neměl signál, tudíž se na Gerojgram nepřipojil, je to velkolepě natočené, takové hravé a plné dekadentní fantazie. Kdyby velký Deleuze ještě Gilles, zajisté by něco takového hravě expertně definoval rhizomatickým idiomem „Byla to tak obří pičovina, až to zas tolik nebolelo.“ Docela bych chtěl vidět výraz Červenáka po závěrečných titulcích. Čiže mi pošli selfíčko, Ďuro, a dúfam, že Ťa toto k päťke neinšpiruje! (05.05.2021)