Sans filtre
Triangle of Sadness
Trojuholník smútku
Triangle of Sadness
Triangle of Sadness
Režie:
Ruben ÖstlundScénář:
Ruben ÖstlundKamera:
Fredrik WenzelHrají:
Harris Dickinson, Charlbi Dean, Zlatko Burić, Woody Harrelson, Dolly De Leon, Vicki Berlin, Henrik Dorsin, Iris Berben, Jean-Christophe Folly (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Model Carl a jeho partnerka influencerka Yaya jsou pozváni na luxusní výletní plavbu. Společnost jim zde dělá opravdu vybraná smetánka. Je tu starý mládenec hledající životní lásku, výstřední ruský obchodník (Zlatko Buric) a celému mumraji vládne kapitán (Woody Harrelson), který je věčně pod parou. Když nečekaná událost zamíchá kartami, charaktery cestujících se ukáží v pravém světle. Dvojnásobný vítěz Zlaté palmy z festivalu v Cannes Ruben Östlund natočil břitce satirickou komedii o společenských rolích a opojné síle moci, která nenechá na žádném z pasažérů nit suchou. (Aerofilms)
(více)Recenze (598)
žijeme ve společnosti ()
Víc nechutný film už byl snad jen Saló aneb 120 dní sodomy. ()
Chápu v tom ty parodický prvky na společnost, ale jako celek mi to nedávalo moc smysl. Byl to spíš sled jednotlivejch skečů, než nějaký ucelený dílo. Komedický prvky fajn, ale buď to mělo končit nějak vážně a nebo zůstat čistě komedií. 86 % je podle mě přestřelený, očekávám výrazný pokles po větším počtu zhlédnutí. ()
To blití si mohli odpusit. Jasně asi bylo potřeba naplnit slova, že důležité jsou akorát první a poslední den plavby. Část třetí už byla opravdu výborná. Společenská satira bavila, analogie s kapitalismem fungovaly a message to teda nese. Ale provedení prostě není můj šálek, podobně jako zde zmiňovaný Parazit, kterého jsem fakt nemohl. ()
Od skvělého Formanovského konkurzu, přes mírnější Divoké historky až po burlesku na lodi, a DAMUáckým Survivorem na ostrově to vše drží pohromadě tak tak. Jako dětská Hra o trůny to nebylo špatné, ale velké divadlo to kromě bouře na moři není. ()
Po vzhliadnutí traileru som mal asi priveľké očakávania. Párkrát som sa dobre zasmial, ale inak jeden z tých filmov, kde mi boli snáď všetci nejak nesympatickí. ()
Ve varech jsem film nestihl, tak jsem udělal reparát teprve včera ve Slovenském domě, a musím říct, že jsem se dlouho ve "velkém kině" tak nebavil. Trojúhelník smutku má skvělý humor, živoucí postavy a skvělé expozice postav, a navíc tím vším prostupují aktuální společenská témata, aniž by si film hrál na nějakého plamenného kazatele. Takhle si představuju černou komedii a společenskou satiru. 9,5/10. ()
Smála jsem se od začátku do konce i ve chvílí, kdy nebylo zrovna vhodné se smát. Film mě několikrát zcela šokoval. Dávám nízké hodnocení jen kvůli tomu konci. Pokud mi ho někdo vysvětlí, dám 5 hvězd, protože dobrý film by měl mít hlavně dobrý konec (jakýkoliv konec, ale konec, tenhle film dle mého názoru neměl konec) takže budu ráda za objasnění. ()
Čekal jsem dost a zklamán jsem nebyl, každá třetina má své, v každé se najde jiná divácké skupina. Na tu stopáž to odsýpá, možná že některé postavy se daly víc rozvinout (kapitán, IT guy) ale i tak skvělé. ()
V životě mě tak nesral film, s jehož message souhlasím. ()
Film má kromě úžasných pasáží i některé problematičtější, kde logika děje pokulhává, ale celkově je to zjevení. Nedá se popsat, musí se vidět (ale protože je dlouhý, doporučuju sledovat v pohodlí). ()
Fuck your money, I am captain now. Nekompromisně naservírovaná sonda do života lidí co neřeší kolik a kde. Baví me jak je prosazovany Harris Dickinson, Woody je opět super, Zlatko Búric je úžasnej a Charlbi Dean je fakt škoda. Adept na film roku a rozhodně jedna z nezapomenutelných scén co jsem kdy v kině viděl. Naprostá jízda 9/10 ()
"Všichni jsme si rovni." Úžasná komedie, která je dokonalou satirou na dnešní společnost. Přesně jsou zde ukázáné společenské role, které na sebe člověk přebírá a nerovnocennost, která vznikne za normální, ale i vyhrocenné situace. Každá postava představuje určitý společenský problém, takže nemáte vlastně vůbec komu fandit, ale to filmu ještě přidává. Dialogy, kamera, soundtrack i herci fungují na jedničku a určitě se v průběhu několikrát pobavíte. A konec je za mě úplná bomba! ()
In den Wolken! ()
Top 2022 ()
Ak Hitchcock bol majstrom hrozy (napatia), Spielberg je majstrom unikovej komercnej zabavy, ci Tarantino majstrom postmodernych konverzaciek, tak Ostlund je potom bezpochyby majstrom trapno-tragikomickych, ale pravdivych zivotnych situacii. Hromadna "grcacka" a "quote" prestrelka Harrelsona s Buricom (herecky majstrovske posedenie, podobne typu Pacino/DeNiro z Heatu, alebo Langella/Ganz z Unknownu) na milionarskej jachte v prostrednej tretine je absolutne brilantnou filmarcinou. "Modelovy" uvod a takmer az absurdny, survival zaver su ku skode hodnotenia o triedu slabsie. Ale i tak vynikajuca sonda do stareho znameho vedomia , ze "luza" potrebuje "smotanku" a opacne. Na jachte jedno a na ostrove druhe... PS: Z vedomia toho, ako drasticky sa muselo utopit to placuce "baby" na veceri po prepadnuti piratmi, ma poriadne zamrazilo, i ked je to len film. ()
Skončila 1. kapitola a v necelé 26. minutě sem měl jedinou chuť , a to vypnout telku . Nicméně po shlédnutí celého díla musim uznat , že pan Ostlund má tedy nezaměnitelný rukopis . A že to člověka nakonec úplně vtáhne . Je to mé seznámení s tímto tvůrcem a zapůsobilo to na mě asi tak podobně , jako když sem se poprvé potkal s panem Warmerdamem a to s jeho Borgmanem. ()
Jednou si dole, jednou nahoře a pokud jsi dost ochotný, pak si i v ponorce... Královská zábava, pokud na ni máte dost mozkových buněk a sílu v žaludku... ()
technicky dokonale. namet nevyuzity,,scenar absurdny . su tam casti a momenty ,ktore su tak zabavne a prepracovane. ale cim dalej ku koncu je to brak. ()
Související novinky
Autor Trojúhelníku smutku verbuje Keanu Reevese
Ruben Östlund v současnosti patří mezi nejsledovanější evropské filmové autory. Svým snímkem Trojúhelník smutku, za nějž získal několik oscarových nominací i Zlatou palmu z hlavní soutěže festivalu v… (více)
95. Ceny Akademie - nominace
V úterý 24. ledna proběhlo vyhlášení kompletních nominací pro 95. ročník předávání cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS), během něhož herci Allison Williams a Riz Ahmed oznámili, jaké… (více)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Ke konci roku opět nastal čas na pravidelnou bilanci toho nejlepšího, co na poli kinematografie letos vzniklo. Vybraní uživatelé se v předchozím příspěvku již podělili o svá osobní doporučení na… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)
8/10 | Östlundovu tvorbu jsem donedávna vůbec neznal (hanba mi:-)), což - jak se po zhlédnutí filmu ukázalo - byla velká chyba, protože hned s premiérovým kusem z jeho nikterak obsáhlé celovečerní filmografie (takže dohnat postupně zbylé resty nebude až tak velký problém) se v mém případě dostavil zásah do středu terče, protože tahle satirická černá komedie o tom, jak příjemné to je, když je člověk "nahoře", jak nepohodlné to je, když je naopak "dole" a jak málo stačí k tomu, aby se situace rychle a dramaticky otočila, svou sociologickou sondu do života, respektive soužití, smetánky a plebsu podává pro diváka velice zábavnou a (pro plebs jako já:-)) přístupnou formou, aniž by ztratila něco ze své výpovědní hodnoty (právě naopak). | První kompletně anglicky mluvený Östlundův film je zahájen krátkým prologem z prostředí profesionálního modelingu, během něhož dojde řeč, mimo jiné, na titulní geometrický útvar a vysvětlení jeho smyslu a který na malé ploše svou výmluvnou zkratkou o povrchnosti, konformismu, mamonu a oportunismu navodí u diváka patřičnou náladu pro nadcházející události, kterých bude svědkem. Poté již následuje samotná hlavní příběhová linka v podobě tříaktové struktury děje, která Östlundovi dovoluje postupně střídat perspektivu a nahlížet na sociálně kritická témata typu genderových a třídních rolí, zkoumání nejrůznějších politických směrů, případně názorových stereotypů a společenského postavení bohatých a chudých, od jednotlivců až po celé skupiny. | Jednoznačný vrchol celého filmu a Östlundovy snahy o vykreslení, jak tragikomický je celý hodnotový konstrukt současného civilizovaného světa, založený na penězích a požitkářství a jak lehce se mohou, do té doby neotřesitelné, společenské hranice zbortit, pak představuje sekvence kapitánovy večeře. Ta je skvěle vypointovaná a vygradovaná (divák od počátku tuší, že se brzy "něco" stane a s každou další scénou jeho jistota, že to rozhodně nebude nic příjemného, roste), přičemž se v ní Östlundovi mistrovsky daří extrémně humorným způsobem zpodobnit průběžný motiv moci vs bezmoci (respektive nemoci:-)) v celé své všeříkající nahotě, aniž by při tom ovšem sklouzl k parodii. | Konec druhého aktu s výše uvedenou sekvencí by sám o sobě stačil ke skvělému filmu, přesto Östlund nepolevuje a pokračuje třetím aktem, ve kterém dojde opět ke změně pohledu a do popředí se dostává variace na televizní "trosečníkové" reality show s pozvolným náběhem na klasiku Lord of the Flies, která definitivně potvrzuje fakt, že je vlastně úplně jedno, kdo konkrétně je v ten který moment "nahoře" a kdo "dole", nebo jaký má ta která osoba charakter, nachází-li se ve své komfortní zóně, protože jakmile se člověk ocitne na druhé straně barikády, chová se poté úplně stejně, jako všichni ostatní v daném postavení. | Neméně silnou stránkou snímku je pak obsazení hlavních i vedlejších rolí. Dean, která letos náhle tragicky zemřela a film je tak jejím smutným, ale výborným, epitafem, Dickinson, jemuž postavy "hezounů" skvěle sedí a tady tomu není jinak, Harrelson, opět dokazující, že podobné role na pomezí šílenství a komedie zvládá s velkým přehledem, nebo Burić jako excentrický oligarcha, podnikající ve fekálním businessu:-), ti všichni (a nejen oni) podávají skvělé herecké výkony. | Jen je trochu škoda, že vztah titulní dvojice Dean a Dickinsona není ústředním motivem celého filmu a v průběhu děje je odsunut do pozadí ve prospěch širšího sociálně kritického měřítka, protože zejména na konci třetího aktu by dramatický potenciál milostného trojúhelníku z donucení a současně s výhodami násobně vzrostl. Úplný závěr filmu sice ponechává další osudy postav na interpretaci diváka, pointa je však jasná a je to skvělá pointa. Nicméně vůbec bych se nebránil případnému čtvrtému aktu, ve kterém by se jednotlivé role a třídy vrátily zpět na začátek (pochopitelně v doprovodu klingonského přísloví o pomstě, která nejlépe chutná za studena:-)), aneb kruh se uzavřel. Celkově ale jde o parádní zážitek, který naštěstí komplikovaná produkce filmu nikterak nepoznamenala. | PeZet () (méně) (více)