Vzpomínky na Itálii

Film má báječnou atmosféru italského venkova a působí v psychologii postav autenticky trochu schématicky, ale o to srozumitelněji. Pro mě nejsilnějším momentem agresivně-katarzní scéna, ve které se potvrzuje stálá pravda o potřebě odreagování emocí, které se dekády skladují a škodí. Je v něm drama i legrace a celkový dojem je kompletně letní, takže doporučuji. (07.08.2020)

Nie je to také dobré ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Neeson by si zaslúžil podstatne lepší film. Lenže posledných 20 minút to vyťahuje z vody podpriemeru. Až zamrzí, že sa film neniesol v podobnom duchu. Inak sa jedná o typickú žánrovku, kde si musí mladík vykričať nejaké veci s otcom, zamilovať sa a rozhodnúť sa uzatvoriť jednu životnú kapitolu, aby začal druhú. Prostredie Toskánska nádherné. Až máte chuť všetko nechať tak a ísť tam. Korona, nekorona. A potom tých posledných 20 minút. Inak keby ste film nevideli, tak sa nič nestane. Ja si myslím, že na neho pomerne rýchlo zabudnem. Čo je v rámci potenciálu, ktorý film mal škoda. Slabé 3* (08.08.2020)

Je Micheál Richardson dobrý herec? Podľa mňa slabý priemer a tak on tento film ťahá dolu, pretože v situáciách, kde má byť akože emočný vyznieva trochu nedôveryhodne. A pritom tento film pripravil svojím scenárom dokonalú pôdu - je to predsa len Neesonov syn a obaja prežili tragický odchod manželky/matky Natashy Richardson. Film má podľa mňa lepšiu prvú polovicu, v tej druhej sa už len vezie a prináša očakávaný záver. (18.08.2020)

Vzpomínky na Itálii jsou opravdu mile natočený film, který v sobě v přiměřených dávkách mísí komické a dramatické prvky. Vedle nádherných italských scenérií a jižanské atmosféry nabízí film obstojné herecké výkony, které sice v několika málo momentech působí poněkud strojeně, po většinu stopáže jsou však vesměs civilní, k čemuž určitě přispěla i skutečnost, že se v případě dvou hlavních postav jedná o otce se synem i mimo plátno. Musím se přiznat, že chvílemi byla v kině vyšší koncentrace cibule - a to zejména ve scénách spojených s matkou, protože jsem si v ten moment vždy představil tragicky zesnulou Natashu Richardson. I když jde dějově o veskrz tuctový film, jenž nemá v rámci žánru moc čím překvapit, tak se na něj pěkně dívalo a musím říct, že se D'Arcymu jeho dlouhometrážní prvotina vcelku podařila ukočírovat. Plusové body za sympaticky napsanou postavu s tváří Lindsay Duncan a miniepizodky s fretkou a dělníky. Slabší čtyři hvězdičky! (06.08.2020)

Made in Italy se pro mě stal překvapivě velice příjemným filmovým zážitkem. Ano, je to sice velmi nenáročná, přímočará a předvídatelná romantika od začátku až do konce, nic z toho mi ovšem nebránilo tomu, abych si celý tento film užil. Samozřejmě, a toho si byli jistě vědomi i sami tvůrci, tu nejzásadnější a nejvýraznější roli zde sehrává uhrančivé prostředí Toskánska, kterému musí podlehnout snad opravdu každý, ta krajina, ty domy, to je prostě úchvatně působivé a opakuji, tvůrci toho využili na 100% a já jim to v tomto případě jenom schvaluji. Zápletka pak sice nedisponuje naprosto ničím novým, překvapivým, či neobvyklým, na druhou stranu se vší tou tuctovostí je zde naloženo snad nejlépe, jak jen to šlo, film tak nabízí jak jemný nádech fungujícího humoru, tak i emočně přesvědčivého dramatu, v čele nicméně ale přeci jen stojí ona romantika, ovšem i ona působí skutečně mile a hlavně nestrojeně a nenaivně. Atmosféru pak zařídilo zmiňované dech beroucí prostředí, no a nemalou zásluhu na mém pozitivním dojmu z celého filmu pak mají i veškerý herci, na čele s akčním bardem Liamem Neesonem, který si sem od všeho toho střílení na chvíli odskočil a nebylo to odskočení vůbec marné, nicméně i ostatní tu působí vážně příjemně a sympaticky, takže i když se zkrátka nejedná o žádný přelomový žánrový přírůstek, tak já si ho užil opravdu nečekaně hodně, a prostě se jedná o fakt příjemnou záležitost. (21.06.2022)