Dva lidi v ZOO

Porevoluční Poledňáková už dávno není, co bývala, její tvorba šla hodně dolů. Dva lidi v Zoo ale ještě ujdou. Vždy jsem to bral jako televizní film, jinde jsem jej neviděl a v této „kategorii“ to vcelku jde. Není to už tak velká zábava jako její nejslavnější kusy. Tady mě alespoň bavilo atraktivní prostředí, samotná zvířata a rozverná dvojčata. Ze všeho se dalo ovšem vytěžit mnohem více. Příběh je slabý a humoru pomálu. Nakonec nechávám ale dvě slušné hvězdy. Také proto, že její další tvorba je ještě horší. Pokud chcete od ní dobré filmy, vraťte se raději ke klasikám z předrevoluční doby. (16.10.2022)

Jako dítě jsem tohle nenáviděl, tu divnou zápletku, děj skákací blechy, depresivní hudbu a tak nějak všechno. Ale jak mě postupně žere rez času přicházím filmu na chuť, protože je třeba ho brát s určitou nadsázkou. Tady nejde o dobrodružství dvou capartů, jde spíš o jakousi parodii, která využívá prostředí ZOO, skvělých herců a (dnes už mi nevadí) klasické hudby od pana Hapky. Po vypuštění děje, kdy jsem začal vnímat pouze dialogy jsem se neskutečně bavil. Mezi best of je opět Helča Růžičků, i přes malou roli je naprosto geniální, hlášky o kousání krajty do prdele, mytí slona s komentářem "Nešacuj mi, si snad celník?" a scéna s číčou mě utopila. Hned v závěsu jsou Krampol s dementním výrazem při pohledu na údajného syna, pak "El Cretino" v podvlíkačkách, kozičky Uršuly a další. Dva lidi v Zoo rozhodně nejsou neúspěchem Poledňákové, naopak mě momentálně baví víc než Tomáš Holý. (06.02.2012)

Komedie, co není vtipná, dětští hrdinové, kteří nejsou sympatičtí, herecké výkony jako z donucení. A přesto je to svým způsobem pěkný film. Jen se asi stavělo na špatných základech. Uspěchanost postav, potažmo celého filmu, ničemu nepomáhá a vůbec to neposunuje děj vtipně vpřed, ale v čele s herci jako pan Macháček ho spíš sráží dolů. Jako krátkometrážní groteska by uspěla, ale ne jako plnohodnotný film. (28.12.2023)

Mám zato, že M. Poledňáková tímto snímkem velice zdařile parodovala období vlády jedné strany a to v přelomovem roce 1989. Tehdy to již cenzurou projít mohlo. Celá ZOO a její problémy reprezentovali tehdejší Československo (viz nejrůznější hlášky). Jak již bylo v kometářích uvedeno, film vzniknul v čase, kdy měli lidé jiné priority a tak si nedovedl získat tolik přízně jako jiné režiséřčiny díla... Role dvojčat byla spíše na odlehčení (a myslím, že hráli dobře) a reprezentovali lidi, který celému problému budování komunismu nerozuměli anebo nechtěli rozumět, Monty stvárňoval disidenty, občany, kteří proti režimu bojovali. Ředitel jako i hlavní zootežka spodobovali tehdejší papaláše. A samotný otevřený závěr je jakoby jedna veliká otázka: Co nás čeká dál? Já mám tenhle film velice rád a to zvířectvo stojí také zato. (05.02.2013)

Film má nejaké chyby a chybičky, ale má aj svoje čaro. Prvý raz som ho ako dieťa videl v TV a odvtedy si ho vždy rád pozriem znovu. Trochu mi vadí nedokončená dejová linka s podvodmi pri predaji zvierat. Poledňáková nastolila vážnejšiu tému, ale rozhodla sa ju ukončiť trochu naivne - detsky. Plus, ako vidím z mnohých komentárov, málokto pochopil, že zvieratá v závere vypustil Monty. Či a ako to prispelo k vyriešeniu situácie v ZOO, nám už režisérka  neukázala. (25.07.2021)