• WANDRWALL
    ***

    O vyhynutí Podskaláků se točí filmy těžko, proto je tenhle ojedinělý, a žádný další režisér si už na podobnou látku netroufl.(25.9.2010)

  • Vesecký
    ***

    Taková milá limonádka podepřená výborným hereckým obsazením Vojta - Pištěk - Nedošinská a s jednou z nejhezčích hereček prvního desetileté českého zvukového filmu Jiřinou Steimarovou. Sice jsem zpočátku usínal, film jsem znal z dřívějška, ale s vědomím, že scénáristé nenechají domek starému domácímu Čermákovi sebrat, jsem dokoukal. Na druhou stranu, bylo tam opravdu dost věcí, které se v životě nepřiházejí. No, na dobu svého vzniku - leckterá slečink v kině si poplakala...(29.1.2020)

  • Skuby47
    ****

    Pamětnický snímek z období okupace je napůl drama, napůl komedie. Dramatickou stránku představuje osud nezdárného syna Václava, kterou humorem vyvažuje jako otec Jaroslav Vojta a s ním trio Pištěk, Fiala a Nedošínská. Naivní duo Steimarová, Dohnal obohacují film o romantickou složku. Máme z toho období mnohem kvalitnější komedie, ale díky tomu, že tato se do programu televize dostává jen velmi zřídka, potěší i dnešní diváky včetně mne.(27.1.2016)

  • Morloth
    **

    Klasické schéma protektorátních filmů dodrženo. To, že jsou sem vloženy vlastenecké prvky je sic odvážné a jistě chválihodné, ale kvalitu snímku to neudělá.(22.6.2010)

  • Marthos
    ****

    Ať to v Čechách jak chce chodí, Podskalák vlasti své nikterak se neodrodí. Heslo starých Podskaláků, původních obyvatelů této rázovité osady, rozkládající se mezi dvěma pražskými mosty za Štítkovskými mlýny, měl na paměti s největší pravděpodobností také Jan Sviták, režisér a jeden z nejvlivnějších mužů protektorátního filmu, který se patrně pod vlivem neradostných událostí rozhodl vrátit ke starým tradicím a k zaniklému pražskému řemeslu. Podskaláci, to byli většinou lidé nemajetní, ale upřímní a neobyčejně houževnatí; většina z nich se záhy přimkla k těžkým a nesnadným podmínkám těsného soužití s řekou. Voraři, ledaři, rybáři, převozníci i obchodníci s dřevem. A právě o nich a o jejich životech, obyčejných i pozoruhodných, vypráví Svitákův film, jediný svého druhu. Vedlejší dějová linie, přinášející divákům žádaný romantický pel mládí a nešťastné lásky, nachází svůj protipól ve výrazných vlasteneckých reminiscencích; už úvodní flashback, tedy návštěva vyšehradského Slavína s hroby Němcové, Sládka a Čecha, doprovázená nezaměnitelnými tóny Smetanovy Vltavy, vzbuzuje silné emoce a naznačuje leccos o zakázaných možnostech českých filmařů v nelehkém období nacistické okupace. Na vrub úspěchu připadají také herecké výkony – za všechny stačí připomenout alespoň Antonii Nedošínskou a Theodora Pištěka, jenž za svou parádní roli bodrého voraře obdržel prestižní Národní cenu, která v jistém smyslu skládá hold mimořádnému hereckému umění tohoto velikána, kráčejícího s neobyčejnou vitalitou přes dvě dekády ve službách české kinematografie. Genius loci, mizející opar jedné z nejvýraznějších kapitol v dějinách města pražského, zůstává úsměvnou i tesknou vzpomínkou, vzdávající tímto filmem skromnou poctu lidem z Podskalí.(24.2.2009)

  • - V roce uvedení filmu se Theodor Pištěk objevil v dalších 13 filmech. (M.B)

  • - Za svou roli dostal Theodor Pištěk Národní cenu. (M.B)