Dívka s mušlí

„Co z tebe bude?“ - „Buchta.“ - „Co?!“ - „Buchta. To říká máma.“ Na režisérovi Jiřím Svobodovi mě příjemně překvapuje jedna věc; viděl jsem od něj doposud 4 filmy a každý mi přijde úplně jiný. To, co všechny spojuje, je společný převládající žánr, drama. A také kvalita, se kterou na tom byly také všechny podobně, Dívka s mušlí rozhodně není výjimkou. Na úvod je třeba říct, že film je takřka konstantní depresí. Těch pár záchvěvů něčeho pozitivního vždy velmi rychle zmizí, jako by to bylo něco nepatřičného. Snové (a tolik vypovídající) Venduliny představy spolu s výbornou Hapkovou hudbou tomu jen napomáhají. Stejně jako herecké výkony většiny zúčastněných. S Vendulinou matkou snad ani nejde soucítit, jen jí opovrhovat, s dcerou je to už kapánek těžší. Na jednu stranu ji člověk upřímně lituje a chápe, na druhou kroutí hlavou nad tou umíněností a možná krásnou, ale zcela naivní, sebezničující představou. A pak přijde konec a člověk si jen posteskne nad tím, že tuší, jak by to asi pokračovalo dál. Hodnotím slušnými 4*. (08.02.2018)

Příběh jak vystřižený z pořadu Pošta pro Tebe. Na někoho, kdo zažil podobnou situaci, ať už přímo v dětském domově, nebo v rozvrácené rodinně, musí film působit ještě silněji. Ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu. Naprosto reálný obraz řešení sociálních problému v rodinně v 80tých letech. Lhostejnost a nezodpovědnost se zde prolíná s pravým opakem, ovšem bez jakýchkoli reálných možností. Velmi silná a autentická atmosféra. (30.09.2012)

Nepříjemně drsný masakr dětský dušičky. Moc nechybělo a moje oči navštivily slzy. Sílu příběhu ještě zvýraznila skvělým hereckým výkonem Dita Kaplanová v roli Vendulky a hudba Petra Hapky. Nebýt těch "vzpomínkových" prolínaček nevahál bych s pěti hvězdičkama. Už dlouho se mě nestalo aby mě nějaký film seřezal jak kus slámy. (25.05.2010)

Naši českí bratia to v žánri detského filmu vždy vedeli, i keď tu už máme predsa len vyspelejšie dieťa. Prvá polovica je socialistická depka ako vyšitá, u našich južných susedov ju nazývali gulášovým socializmom, polovica druhá je skôr melancholická, čo podtrhuje aj Hapkova hudba a záver pripomína magický realizmus. Pre mladších divákov bude Dívka s mušlí len ťažko stráviteľný pohľad do doby, do ktorej by sa rozhodne podľa vizuálu snímky nechceli prepadnúť a pre tých starších aj istým spôsobom nostalgická spomienka na vlastné detstvo. Ale vo väčšine prípadov šťastnejšie než to Vendulino. (12.02.2019)

Na svoju dobu silný príbeh o matke - alkoholičke dáva hneď otázku - ako je možné, že silný socialistický systém "splodil" i takú osobnosť, ktorá nezapadá do škatuliek komunistickej strany ... Celkový dojem trošku kazia niektoré prehrávané výkony hercov. Avšak Vendula Brabcová to zahral na jednotku ! (20.08.2007)