Scény z manželského života

Tato látka vyžaduje naprosto přesné a bezchybné herectví. Jessica Chastain je dokonalá, jásal jsem, když jsem se dozvěděl, že hraje v nové verzi Bergmanovy klasiky. U Oscara Isaaka jsem si tolik jistý nebyl, na druhou stranu jsou sehraní díky A most violent year. Mýlil jsem se v něm, podal rovněž přesvědčivý výkon. Sledování doporučuji ale bez jediného záchvěvu či náznaku únavy, je třeba se na seriál postavený na dialozích velmi soustředit. (26.01.2022)

Zcela rovnocenný soupeř Bergmanova originálu. Chytře cituje a zároveň aktualizuje citovou dynamiku páru, problematizuje mužské a ženské role, prohazuje motivace a klíčové citáty. Výsledkem je úplně nový, pro současnost relevantnější pohled na manželství. Dřív bylo opouštět příliš složité, dnes příliš snadné. Konstelace se mění, temný dům uprostřed noci zůstává. Chastain a Isaac jsou absolutně strhující dvojice. A Levi vytvořil dusný, významy a valéry přetékající mikrokosmos, o kterém se můžete bavit jak dlouho chcete. Nakonec vždycky skončíte u toho, že mluvíte o sobě. Velmi bergmanovské. (27.11.2021)

Ako je možné, že zo zdrvujúcej švédskej klasiky sa spraví takáto vyčačkaná manželská etúda? Aj keď sú herecké výkony nadpriemerné, to imrvére chcem ťa nechcem ťa ma úplne unudilo k smrti. A je absolútne neospravedlniteľné ako doslova roztrieskali postavu Miry, ktorá bola vrcholne odporná. Viem, že sa snažia emancipovať ženy ako najviac vedia, že sa snažia ukázať, že ich pocity sú rovnako dôležité ako pocity mužské, a že zničiť manželstvo neverou zvládnu rovnako bravúrne ako muži. A to je dobré. Taktiež viem, že sa snažili vymeniť gendrové role, no ako celok zabudli na to, že aby som páru fandila, musím mať aspoň trocha rada obe postavy. A hneď po tom, čo čerstvo rozídená, z práce vyhodená, životom zničená Mira Jonathanovi skoro rozbije hlavu, prejdeme do ďalšej epizódy, kde sú Jonathan s Mirou zase spolu?! Tak už keď meníme tie gendrové role, tak prosím vás Mira je Big Red Flag a radšej sa jej oblúkom vyhýbajte! Koniec minisérie pre mňa absolútne nestráviteľná záležitosť, z ktorej sa vyparila akákoľvek radosť z toho, že sa dali dokopy. Proste mi tam bezpodmienečne chýba ten krásny švédsky výsmech nad nevyspytateľnosťou života, kde sa hlavní protagonisti zasmejú nad iróniou osudu, že napriek všetkému sú stále spolu. (12.10.2021)

Já místní nadšení bohužel až tak nesdílím. Ač na mě minisérie už od námětu působila slibně, tak všechna ta zajímavá témata, která otevírá (manželství, láska, vášeň ve vztazích, věrnost, samota) se mě vlastně emočně nedotkla. Jo, byly tam rozhodně slibné momenty, ale většinu času se klouže na povrchu a scénář prostě není nejsilnější. To jediné, co bylo vyloženě excelentní, jsou oba herecké výkony, jinak jsem tentokrát od HBO čekal trochu víc. (22.01.2022)

Mira si Jonathana utvořila k obrazu svému, s Polim by se jí něco takového nepovedlo, alespoň takový pocit jsem měl z té jedné scény. Jonathan však není bez viny, očividně mu to tolik nevadí, má sice své vzdorovité momenty, ale nakonec podlehne i tam, kde bych to už opravdu nečekal... a klidně ublíží jiným. Pouze úvodní rozhovor navodí dojem, že jsou role obráceny. Už tam je cítit, že věci nejsou v pořádku. Proto nemám žádný problém s první "scénou", pozvolna vtahuje do děje, seznamuje a vrcholí návštěvou nemocnice. Zajímavý je zvolený styl vyprávění, kdy nejprve vidíme štáb a zákulisí natáčení (vyjma poslední scény, ve které je to naopak), což působí mimo jiné až jako ujištění, že je to přeci jenom film, není. Celé je to těžce reálné, pro mnoho lidí jistě velmi osobní, fantasticky napsané a především zahrané. To potvrdí hned druhá scéna a první ostřejší výměna názoru, vůbec nejlepší část, což neznamená, že by dál už nebylo nic. Jessica Chastain a Oscar Isaac jsou opravdu sehraní, každý moment, každou emoci jsem jim věřil. Hagai Levi umí pozvolna budovat atmosféru, není to pouze odlehčení přítomností štábu, které dokáže z přetrvávající deprese vytrhnout, ale třeba detailní záběry na okolí domu, nejlepší možný odchod z každé scény a samozřejmě odkaz. Kamera však umí i v interiéru, ať už jsou to široké statické záběry na pokoje, nebo detailnější ve vypjatějších momentech. K tomu všemu minimalistická hudba, působící občas až monotónním dojmem, tak jako vztah obou hlavních představitelů. Totiž to, co je ve druhé scéně, má prakticky ve čtvrté své opakování, Mira a Jonathan se svým způsobem nikam neposouvají, ale přesto... Nemohou být spolu, ani bez sebe, z poslední scény také nejsem úplně nadšený, ovšem říct, že by to takhle být nemohlo, nemůžu, protože jednoduše mohlo, je! 85% (13.09.2023)