Můj svět

Komiksový film o komiksoch avšak úplne inak ako všetky doterajšie komiksové adaptácie. Zároveň pre mňa aj jeden z najlepších a najoriginálnejších príbehov aké som mal možnosť vidieť. Spôsob, akým tento film prevracia naruby nielen pravidlá a poetiku komiksových políčok, ale zároveň aj médiami a hollywoodskou mainstreamovou produkciou masírovanú predstavu o americkom sne a ideálnom spôsobe života je miestami tak presvedčívý, až ma desil. Najsilnejší je práve v momentoch, kedy som sa pristihol, že nepríjemnú situáciu odohrávajúcu sa vo filme by som rád transformoval na spomínané zažité a bezpečné vysnívané škatuľky happy-cukríkových nereálností - vtedy mi ukázal ako sám miestami až strojovo príjmam za samozrejmé tieto zažité konvencie. K tomu si pridajte perkfektný výkon Paula Giamattiho v úlohe Harveyho Pekara, dokonale hravú formu smerom ku komiksovej štylizácii a skvelý, pohodový soundtrack. Výsledok vás nemôže sklamať. (06.03.2005)

Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, jen jméno - Paul Giamatti, chlapík z Bokovky - ten smutný, zas se opakuju, ale byl tam tak úžasný a byl takový i tady. Jeho Harvey tvoří komiksy, jak je všední, tak je neobyčejný, máte pocit, že ho lze potkat denně, ale že zároveň i se svými kamarády a jejich "diagnozami" musel snad odněkud spadnout, a přes svoji vnitřní melancholii má pud sebezáchovy, který ho zdvihne ode dna, má komiksy - svou psychoterapii, má ženu........."Vím, že nakonec tu válku stejně prohraju, ale dobrý je na tý cestě vyhrát pár bitev". Fajn film. (30.01.2006)

Svět komiksu nezahrnuje jen ty obecně známé postavy a symboly popkultury, jako jsou superhrdinové v podání Batmana, Spidermana nebo Supermana. Podobné tituly sice na objem jednoznačně vítězí, ale téměř od počátku existoval proud alternativního komiksu, který chtěl reflektovat skutečný svět a jeho skutečné problémy a představoval nekomerční, ale o to zajímavější část malonákladové komiksové produkce. Jedním z hrdinů a symbolů téhle nezávislé tvorby je právě chlápek jménem Harvey Pekar, který je všechno, jenom ne idolem žen a superhrdinou. Místo s padouchy a nestvůrami bojuje se svými mindráky, pohodlností, smůlou a bohužel také s rakovinou. Film se odehrává v tragikomické poloze a má autobiografické rysy, protože v něm autor scénáře popisuje vlastně své životní osudy. Jen málokdy můžu říct, že bych měl takový pocit sounáležitosti s filmovým hrdinou, protože už jen vstup do jeho pracovny ve mě vzbuzuje pocit malého vítězství, že je na téhle planetě aspoň jeden člověk, který je větší bordelář než já. Můj svět je malý film, který nenabízí šokující zvraty a bombastické efekty, ale je hluboce lidský a sympatický. Celkový dojem: 75 %. (18.11.2010)

Jako usoplené mládě jsem kreslila komiksy, mými spolužáky oblíbené sci-fi krváky, a svět výtvarna mi zůstal blízký dodnes. Chválím tedy vizuální stránku filmu a vůbec celkově neotřelé provedení "Mého světa", kombinující životopisný film s dokumentem, do toho zajímavé obrázky a komiksové vsuvky. Jako další klad lze přihodit herecký výkon Paula Giamattiho, na padnutí na zadek a oslavné výkřiky to sice nebylo, ale na druhou stranu scénář nedával kdovíjaký prostor pro excelování. Obyčejný lidský příběh je paradoxně největší slabinou filmu, místy melancholický, místy groteskní, ponejvíce však všedně nudný, jak už to obvykle v životě chodí. Pro příznivce nezávislých snímků asi hotový ráj, já jsem ovšem pouhá povrchní pipka, od kinematografie očekávám, že mi přinese pořádné emoce: napětí, strach, smích nebo dojetí, úžas nad nepoznanými světy - nic z toho mi tenhle film nenabídnul. No jo, zase jsem usnula a v tomto případě by se mi to nejspíš stalo i v dopoledních hodinách, natož v noci. 58% za to zajímavé, vymazlené zpracování a P. Giamattiho. (01.04.2010)

Ok, chápu. Ano, prolínání nudného a nezáživného života s komiksovými okénky a skutečným autorem komkisů je inovativní. Ano, nemusí být člověk superman, aby mohl žít nějaký život, ale hlavně svůj život. Beru to. Ale nemám rád komiksy, nemám rád ubrečené a neustále si zoufající lidi, a i když je Giamatti fajn, tady prostě žel nemá co hrát. Jako - chce to nějaký konflikt, chce to nějaké směřování, jinak je to jen sled více či méně, spíše méně, zajímavých scének. Natočit něco o obyčejném člověkovi jistě jde, ale musí se to vzít za správný, narativní konec. Tohle mne prostě nezaujalo, nechci, děkuji. (13.05.2016)