Una pura formalità
Une pure formalité
Jednoducho formalita
A Pure Formality
Režie:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Gérard Depardieu, Roman Polański, Sergio Rubini, Tano Cimarosa, Alberto Sironi, Massimo Vanni, Nicola Di Pinto, Timothy Martin, Paolo LombardiObsahy(2)
V tomto temném, kafkovském kriminálním thrilleru exceluje Gerard Depardieu v hlavní roli Onoffa, slavného spisovatele, z něhož se v poslední době stal samotář, který nevydal jedinou knihu. Jednou pozdě v noci je zadržen policisty, kteří ho přistihnou při zmateném pobíhání v dešti po francouzském venkově. Nemůže popadnout dech a zjevně trpí krátkodobou ztrátou paměti. V nedalekém lese došlo k vraždě a úřady se domnívají, že je do ní Onoff zapleten. Drží ho proto na zatuchlém, temném velitelském stanovišti, kde má vyčkat na příjezd inspektora (Roman Polanski), který je paradoxně fanouškem Onoffovy tvorby, a jenž má podezřelého vyslechnout a pokusit se z něj dostat pravdu. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (118)
Nejednou se člověk v noci probudí do tmy, zpocený a se zmatenými myšlenkami, a uvažuje o tom, zda to, co se mu v hlavě motá byl jen sen či je to prožitá vzpomínka. Nějak tak jsem se cítil na konci po zhlédnutí tohoto filmového díla. Dlouhý, předlouhý dialog mezi vyšetřovatelem a vyšetřovaným neměl konce, ale současně jakýmsi podivným způsobem mě, coby diváka, držel a provokoval mou narušenou trpělivost. Snad jsem chvílemi byl při sledování dialogů občas i nepozorný. Stále jsem čekal na stéblo, kterého bych se chytil a když nepřicházelo, čekal jsem s nadějí na konečné rozuzlení, ale ani to v konci nepřišlo. Po skončení filmu jsem měl pocit totálního zmatení mysli. Děkuji, ... ale příště už takové pocity ne. Až tak "náročný" filmový divák opravdu nejsem, abych oslavoval něco, co jsem jaksi, na rozdíl od jiných, nepochopil. Třeba mi pointu tady na ČSFD někdo pozornější svým komentářem vysvětlí. PS: nedovedu si představit sledovat tento film v titulcích, dokonce špatně přeložených. ()
Na malom priestore veľké divadlo. Strhujúca psychologická dáma, natočená a vyskladaná do celku nápaditým spôsobom. Ale zo všetkého najlepšie sú dialógy, taká slovná prestrelka medzi dvoma velikánmi, kde raz ťahal pílku jeden potom zase druhý. A to všetko bolo zabalené do príjemne upršanej a zmáčanej atmosféry v prostredí neútulnej policajnej stanice. Čo sa týka konca, tak som si nie istý, či som to pochopil - trošku zamotané rozmotanie pointy, ale aj keby nie, tak si myslím, že svet nespadne. Film má väčšie prednosti ako len nejaké jednoduché vysvetlenie na záver. 85/100 ()
Výborný film so silnou atmosférou a skvelými výkonmi G. Depardiea a R. Polanského. Zvlášť od režiséra Polanského som to nečakal. Jeho výkon v Plese upírov ma nijako zvlášť nepresvedčil, ale tu sa do filmu výborne hodil. Film je naozaj napínavý, takmer do poslednej chvíle neviete ktorá bije. Poniektorí krútia nechápavo hlavou i po skončení filmu, ale vysvetlenie je v skutočnosti jednoduchšie než sa zdá. Asi najviac utkvie v pamäti neopakovateľná atmosféra daždivej noci a výpovede G. Depardiea, ktoré sa každú chvíľu rozchádzajú. Morriconeho hudba to samozrejme všetko nádherne zvýrazňuje. Tornatore je pán režisér. Osobne by som privítal temnejší záver, ale i tak ide o silný film. 80%. ()
K filmu jsem se jako již po několikáté dostal přes soundtrack, který jsem si pořídil na vinylu. Hudba pecka, smyčce jak kráva, Morricone byl bůh. Film mě okamžitě vtáhnul do děje a já si začal užívat opravdu podivnou kafkovskou atmosféru, z které čiší dusná temnota a z každého záběru je cítit cosi absurdního a rozumu odporujícího, chvílemi jako bych opravdu sledoval Kafkův Zámek. Pointa, která na závěr přijde je jedna z nejlepších, které jsem kdy ve filmu viděl a je to přesně ten případ, kdy uvízne v hlavě a zůstane v ní. Potom si uvědomíte, že všechno vlastně dávalo smysl, různé symboly, náznaky, precizní práce s kamerou, která zaostřuje nebo oddaluje tváře a zásadní detaily a když píši tyto řádky úplně mě mrazí po těle. Kdyby mě někdo tuhle pointu vyzradil, zabiju ho! Tohle je totiž přesně ten důvod, proč sledovat filmy a nechávat se překvapovat naprosto nečekaným finálem, u kterého pochybuji, že by ho dokázal někdo odhadnout. Vidět na podruhé, je myslím povinností. Podíval jsem se na režiséra a ejhle, toť frajer, který natočil Nejvyšší nabídku, kde také nešetřil nečekaným zvratem. Budu muset nakoukat jeho filmografii, už jen názvy jeho filmů jako Maléna nebo Bio Ráj mám již dlouho v hledáčku. Každopádně tohle dílo je filmem, jehož dokonalost komplet oceníte až po jeho shlédnutí. Role Gérarda Depardieua jako spisovatele Onoffa a Romana Polanského coby Komisaře, to je zážitek sledovat a jejich herectví je snad i něco více než prvoligová špička. Hudba Ennia mě občas připomněla motiv z kultovní Věci, avšak jen náznakem, ale bylo to tam! Pěkný! Co mě ještě k celkové depresivní náladě hodně přispívalo byla noc, neustálý déšť, bouře a kapaní do hrnců na policejní stanici po celou dobu sledování snímku a v DTS zvuku jsem si připadal, jako bych byl přímo v oné místnosti, někde mezi Komisařem a Onoffem. BOMBA!!! ()
Divil som sa, prečo som o tomto filme v živote nepočul a dozvedel som sa o ňom náhodou a divím sa ešte viac po jeho zhliadnutí. Klasický napínavý komerčný triler a ešte možno omnoho viac na sobotné neskoré večery do komerčných staníc, kde by oslovil určite množstvo divákov. V priebehu filmu som rozmýšľal, akože chcú tvorcovia všetky tie nejasné motívy na konci všetky uspokojivo vysvetliť a ono sa im to nakoniec šikovnou fintou podarilo. Našťastie mi šokujúca pointa vopred nedošla, dostal som navyše mylnú informáciu o konci, takže o to viac som bol prekvapený. Možno viac psychologický film o jednej blúdiacej duši, ako krimi, ale nato musí prísť divák sám a na tento hustou atmosférou prešpikovaný film niekde natrafiť. Možno jedno pozretie nestačí. ()
Reklama