Stroj času

Po celou dobu mne sužovala palčivá otázka, co kdyby si toho krvesaje prodlužujícícho život přiložil k přirození ? ... No jo no, byl by to jinej filmovej žánr, já vím, ale já se prostě nemohl téhle obsedantní myšlenky zbavit.. nu a jinak byl tenhle raný Toro takový malý skoro až horor pro celou rodinu. Vysát Jesus Gris svou vnučku, nu to by byla jiná, škoda, moje sadistické choutky zas jednou nebyly plně uspokojeny a ani Perlmanova mladá držka to nevytrhla. (20.10.2013)

Del Torova celovečerní prvotina může mít kladů kolik chce (a že jich pár rozhodně má). Může být sebezajímavější (což je), originální (místy by se o tom dalo i uvažovat), dobře zahraná a plná fanouškovského nadšení (Blade Runner pasáž je výborná). Ovšem v mých očích z toho dobrý film stejně nikdy nebude. Kvůli tempu. Cronos na mě působí jako jistojistá uspávačka jíž nemůže konkurovat ani noční přenos schůze poslanecké sněmovny, natož nějaké to počítání stovek oveček. PS: Bonusy na speciální edici zajímavější samotného filmu. (29.05.2008)

Výborný rozjezd v duchu atmosféricky magických devadestákových horrorů, na nichž jsem vyrostl a kteréžto mám hodně rád. Někde ve druhé třetině to sice trochu zvolní, ale pointa a příjemně dojemný závěr to zase napraví. Ve svém žánru velmi zajímavá a zvláštní záležitost. Plusem filmu zcela určitě je silně komorní styl vyprávění, silný příběh, dobře vykreslené postavy, povedené masky, žádní dementní puberťáci (oni tam totiž nejsou vůbec žádní, ejchuchu, hola hola!!!) a v neposlední řadě uchvacující hudba. Prostě velmi povedený zářez, dokazující, že i horrorově poněkud chudá devadesátá léta dokázala vyplodit zajímavé kousky. I když pravda, tohle asi každému nesedne, na druhou stranu, své fandy si to určitě najde. Rád se mezi ně zařadím. (24.01.2012)

Melancholický príbeh človeka ktorý nájdením zvláštneho prístroja vysávajúceho krv sa mení na niečo zvláštne, neľudské, inak vnímajúce svet s prílišnou precitlivelosťou na svetlo a chuťou na ľudskú krv. Veľmi zaujímavým prvkom už tak dosť originálneho príbehu je vnučka spevádzajúca svojho meniaceho sa deda... Film opäť zaujme tou atmosférou ktorou oplýva každý mexický film Guilma del Tora (El Espinazo del Diablo, El Laberinto del Fauno) po ktorej v hollywoodskych filmoch tohto tvorcu nie je ani stopy (Mimic, Blade II, Hellboy). (03.06.2007)

Přijde mi, jako by Toro svojí plnokrevnou prvotinou vzdal hold všem svým oblíbencům. Tajemný příběh o nesmrtelném alchymistovi jako by vypadl z Gordonova šuplíku, krásné kulisy a výprava připomínají to nejlepší z Argenta a druhá polovina dá okatě vzpomenout na Raimiho DARKMANA. To vše však Toro podává s už jasně čitelným vlastním rukopisem ( oldschoolový look, fascinace hmyzem ), jehož originalita se naplno projevila v geniálním EL LABERINTO DEL FAUNO. (10.12.2007)