Martha

...uživatel MORION se mýlí - film je jedním ze zakladatelských činů postmoderní filmařiny - neústrojnost, přehnanost výkonů, "nepřesvědčivost" záběrů - jde o zpochybnění toho, co jsme byli zvyklí (a stále jsme) pokládat za "dobrý film". Je to snad lineárně odvyprávený vyrovnaný nyvý příběh a la Hollywood? A proč? Tahle úchylárna od Fassbindera mě z kompletu z Levných knih dostala vedle Třetí generace nejvíc. Neviděné záběry kamery byly to první, čeho jsem si po křeči Carstensen všiml. Carstensen pro Fassbindera natočila i děsivější zrůdy, ale její sebekarikatura zde je všeovládající. A usměvavý Peeping Tom / Franz Josef Sissi jí v děsivosti směle sekunduje... Německá hnusnost v bravurní vizionářské podobě. (16.03.2011)

Další skvělé drama, velikého psychologa. Fassbinder se tentokrát nevydává cestou realismu, ale právě naopak. Jeho postavy zde pronášejí něco, co by se působí jako nepřímá řeč dialogů uložených v něčím podvědomí. Jednotlivé repliky spíše shrnují postoje jednotlivých postav, než aby se snažili o realistický dojem. Herci pak kladou na tyto repliky až divadelní důraz. Špatně se to popisuje, pro pochopení je nutno vidět. Každopádně se jedná o skvělé drama o ženě, jejiíž submisivita a touha být ve všem zadobře jí táhne nejkratší cestou do pekel. (11.05.2009)

Jeden z nejlepších Fassbinderových filmů - taková je doprovodná odezva dostupné kritiky a publicistiky - je přeplněn novinkami všeho druhu, z nichž nejproslulejší je kruhový objezd Martina seznámení s budoucím sadistickým manželem. Dílo, které se plně odehrává v dobové současnosti data svého vzniku, se soustředí na okruh několika klíčových postav a jejich dramatu. Podivné konzumistické manýry prakticky všech prostředí, která film divákovi nabízí, vrcholí dobrou partií zdánlivě atraktivního lva salónů s dobrým hmotným zabezpečením. 19. století, které z MARTHY čouhá jako sláma z bot, si vybírá na 31leté mladé ženě svou hrůznou daň. Vybírajíc tak dlouho, až přebrala, platí ztrátou svobody. Mechanismus tohoto "sametového" zotročování je Fassbinderem zachycen do nejmenších podrobností a silně připomíná bojovná díla demokratické protifašistické mezi- i poválečné německé literatury. Divadelní obrazy - tak lze také vnímat jednotlivé scény díla - mrazí a gradují až k tragickému závěru. Při posuzování hereckých výkonů je nutno vzít v potaz specifickou německou hereckou školu, ale také brechtovskou Fassbinderovu inspiraci. Pak teprve plně doceníme dílo, které lze považovat za jeden z posledních výběžků velké filmové vlny evropské kinematografie hraného filmu šedesátých let minulého století. (19.02.2012)

Môj druhý Fassbinderov film, takže ešte nemám s čím porovnávať. Veľmi jemne a presne psychologicky rozpitvané postavy, ktoré sú mierne preexponované, majú rovnaké túžby ako my, reálni ľudia (dôraz je kladený na tie zvrátené) a chovajú sa podľa pravidiel, ktoré im boli zafixované nesprávnou výchovou, čo je aj základné posolstvo filmu. Množstvo výjavov a dialógov dostáva v priebehu deja svoj význam. Fassbinder často používa zábery postáv v zrkadle interiéru domu, ktorý nikdy nevidíme zvonka, aby sme sa viac vcítili do Marthinej kože. Martha vystrieda teror zo strany matky iba novou formou a to manželom, ktorého si vybrala sama, čím dostáva jej psychologický profil nový, menej súcitiaci význam zo strany diváka. Mačka, o ktorú sa začala starať, predstavuje túžbu po chýbajúcom dieťati. Záverečný záber zatváracieho sa výťahu symbolizuje klaustrofóbnosť prostredia, v ktorom svojim spôsobom dobrovolne žije ako vo väzení. Veľmi kvalitný, zároveň ale veľmi nepríjemný film. (01.11.2012)

Přepsáno v lednu 2020. Film Martha je televizní adaptací povídky amerického spisovatele temných a kriminálních příběhů Cornella Woolriche. Rainer Werner Fassbinder se škodolibou dychtivostí a sarkastickým tónem, flirtující s drsnou polohou černého humoru, opět dráždí zdání ctihodné spořádanosti. Sadismus, masochismus, přehnaně přísná puritánská cudnost a traumatizované nevědomí z dětského formování osobnosti jsou skrytá nebezpečenství partnerských i rodinných vztahů. Zlo přijalo úspěšnou podobu a své sadistické choutky uspokojuje pouze v soukromí, masochismus poslušně přijímá svou roli a neváhá vylepšovat své vzdělání. Hlavní postavou skrytého temna a kritiky morálního pokrytectví je Martha Salomon, rozená Heyer (pozoruhodná Margit Carstensen), žena s první sexuální zkušeností teprve v jejích třiceti letech. Její životní rozhodování je uspořádáno nekritickým zbožněním otce a neurovnaným vztahem s matkou, rozervanou manželstvím. Již v této fázi se objevují skryté neřesti ve vztazích mezi mužem a ženou. Katolické kořeny přijímají utrpení s přesvědčivou vírou a pokorou. Hlavní mužskou postavou je Helmut Salomon (dobrý Karlheinz Böhm), Marthin manžel. Charismaticky úspěšná tvář stavebního inženýra je velmi pečlivě udržovanou maskou společenského vystupování, ale k uspokojení zvrhlého nitra potřebuje absolutní intimní nadvládu. Z dalších rolí: Marthina kamarádka v mírnějším vystřízlivění ze stavu manželského Marianne (Barbara Valentin), zdání úniku a chvilkový Marthin kolega z práce Kaiser (Peter Chatel), Marthina nevyrovnaná matka se slabostí k alkoholu a ve stále žárlivém postavení vůči dceři (Gisela Fackeldey), Marthin nečekaně umírající otec (Adrian Hoven), Marthina kolegyně knihovnické práce Erna (Ortrud Beginnen), provozovatel knihovny opatství Ottobeurenu Meister (Wolfgang Schenck), Helmutův bratr a vážený lékař Herbert (Günter Lamprecht), či jeho novomanželka a Marthina kamarádka Ilse (Ingrid Caven). Televizní film Martha je další provokací zuřivého exhibicionisty Fassbindera, a to především díky sarkastickému pojetí. Společenská ctihodnost se zde drolí pod útočným náporem a na kolenou pláče svou utajovanou bolest. Mimochodem, i sám autor povídky skončil na vozíku, byť ze zcela jiného důvodu. (24.11.2009)