Výbuch

Prekvapivo vyborny mix roznych filmovych zanrov,aj ked nie kazdemu to sadne,no na mna to urobilo dojem,najvacsim plusom a tahakom bola herecka Katherine Langford,ktora bola skvela,blazon ako sa patri,ale v dobrom slova zmysle a ta jej pekna tvaricka,juuuuuuuj,takze nemozem si pomoct,ale dam plne hodnotenie a basta...:-) (25.10.2020)

Zpočátku jsem měl dojem, že sleduji film, který bych mohl vcelku vysoko hodnotit, s postupem času se ale ukázalo, že je sympaticky cynická hlavní hrdinka spíše jen pozérkou, směsice žánrů taky dvakrát nepomohla a v závěru došlo i na patos a pravé americké hodnoty, takže jsem musel oželet i třetí hvězdičku, s níž jsem už téměř najisto počítal. (04.07.2021)

Středoškolská (skoro) romance, v níž (za nezjištěných) příčin) vybuchují (skoro) maturanti. A v popředí stojí jedna vnadná blondýnka, co by ráda podnikla jeden pořádný (roz)krok do své dospělosti. Brian Duffield je znám svými scenáristickými zakázkami, ovšem výlet do oblasti režie učinil až s tímto kouskem, který by klidně mohl zapadnout mezi sérii Nezvratný osud. Kdyby se mu ale chtělo. A jelikož se mu nechce, hlavně absentuje jakákoliv sestavená teze, co má za následek katastrofické řídnutí řad omladiny, tudíž je zvolen jiný směr i přístup. Komediální romance, prvky scifi i hororu, to není žádné novum. Nicméně se dá na tomto mixu žánrů vystavět solidní podívaná, která má inteligentní až bizarní nástin. A hlavně vnadná Katherine Langford v titulní roli exceluje. Pravda, hraje středoškolačku a ve skutečnosti už není náctiletá, rozhodně však umí podržet svého režiséra. Z jeho režie je víceméně cítit začátečnická neobroušenost i nezkušenost, film v žádném případě nedisponuje závratným tempem a speciálními efekty, co by si zasloužily superlativy, rozhodně však byl podán patřičný důkaz o tom, že koexistence nesourodých žánrů ma v sobě kus neotřelosti a vzácné tolerance. Tak snad se duo Katherine Langford a Brian Duffield ještě (nesexuálně) spojí i napříště a ukojí diváky svérázným dílkem. 8/10 (14.12.2020)

Sociální výpověď o zmatenosti současné dospívající generace v současném světě? Děsí je život kolem tak moc, že z toho až pocitově vybuchují? Filmová exkurze do mysli dospívající mládeže na základě románu Aarona Starmera, který smíchal fantasy motiv s milostnou etudou, ukazující především jaké nebezpečí může číhat v tomto věkovém rozhraní. Zvýšený tlak ve škole, sexuální dospívání, problémy s vrstevníky, sociální sítě. To způsobuje uzavírání se do sebe, kde se tlak kumuluje do takové fáze, že dotyčný sakrálně vybuchne. Jen je to ve snímku prezentováno takovým způsobem, že je divák naprosto zmaten nad tím, co se to vlastně děje a proč. Ve školní třídě prostě exploduje dívka, ze které zbudou jen krvavé stříkance na spolužácích a místo ní zůstane na židličce kaluž krve a to všechno zcela bez vysvětlení. No, tady to chce hodně přemýšlet nad danou situací. Tragický realismus coby portrét hlavní hrdinky ztělesňuje její ztrátu a zoufalství, které se samozřejmě snaží kompenzovat drogami a alkoholem. Realita všedních dnů mnohé mládeže vedoucí jen k neporozumění ze strany rodičů a vůbec celého okolí. Je tu jisté morální varování ve víru hlubokých nepochopitelných záhad, což právě vlivem neznalosti působí snad jako metafora temné sociální satiry. Snímek atmosféricky vyznívá spíše nudně a svým způsobem dost zmateně. Je tak prezentován život mládeže v normálním nebo obyčejném spektru? Nebo v tom je právě ta zmatečnost v duši jednotlivce, které ani rodiče nedokáží prohlédnout, vedoucí k celistvým problémům? Máme tu tak pátrání po příčinách zoufalství soustředíc se převážně na následky. Je jednoduché přijít o život a to bez ohledu jakým způsobem. Onen výbuch je jen neutrálním zpodobněním dané vážnosti. (14.01.2022)

Mal som predstavu, že dostanem cynickú zábavu o vybuchujúcich stredoškolákoch, ale tá rýchlo prehrala svoj boj s citlivou (či skôr chápavou) sondážou do emocionálneho života mládeže (ak sa dá nazvať citlivým prístup s pozadím kamarátov a spolužiakov miznúcich v gejzíroch krvi). Autor (či už filmu alebo predlohy - kniha od Aarona Starmera) sa zrejme potreboval vyrovnať s touto fázou života a vytvoril na pozadí bizarného nápadu stredoškolský film (knihu) v tom najlepšom slova zmysle, v hlavnej úlohe s tými, čo ešte málo kalkulujú, no o to viac cítia - a svojim citom veria. Všetko to okolo slúži len k riešeniu základnej mládežníckej otázky - Čo so životom ? - teda otázky, ktorú tí, čo už viacej kalkulujú a menej cítia, respektíve svojim citom menej veria a menej sa nimi riadia (rozumej: dospelí) už nikdy potom nepociťujú tak pálčivo. Ja osobne som pochybnosti ohľadom tejto otázky uspokojivo nevyriešil dodnes - a preto ma tento príbeh o úprimnosti, nevinnosti, irónií a láske, o ich skaze a predovšetkým o prchavých, vzácnych okamihoch, ktoré môžu byť v ktoromkoľvek okamihu posledné, hlboko zasiahol. O to viac, že som čakal cynickú zábavu o vybuchujúcich stredoškolákoch. A pre úplnosť nutno doložiť, že línia explodujúcich tiel bola absolútne nezvládnutá, bez vývoja a bez nápadu - okrem samotného nápadu. Iba zábavné pozadie, respektíve prostriedok pre srdcervúci príbeh o mladej láske a strate, komentovaný s citom a humorom a fenomenálne odzbrojujúco zahraný. To u mňa jednoznačne víťazí, hoci sa takému žánru s ohľadom na svoju precitlivelosť voči mladosti vyhýbam. Práve preto - že bez tej absurdne lákavej premisy a menu Briana Duffielda, ktorého scenáre sa mi náramne pozdávajú, by som sa k SPONTANEOUS a k tej emocionálnej búrke, určenej zrejme úplne iným ročníkom, asi len tak nedostal... (27.03.2021)