Reklama

Reklama

Žena od vedle

  • Francie La Femme d'à côté (více)

Obsahy(1)

Madame Jouve vypráví příběh Mathildy a Bernarda, který žil šťastně se svou ženou Arlette a jejich synem Thomasem. Jednoho dne se přestěhovala do sousedství dvojice Mathilde a Phillippe Bachardovi. Bernard a Mathilde prožili před lety vášnivý vztah...a ten znovu ožívá. (oficiální text distributora)

Videa (1)

Trailer

Recenze (58)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Stejně jako v předchozích režisérových filmech o destruktivní lásce dospělých lidí i zde kulminují emoce do překvapivého finále. Bouřlivý vztah je vyprávěn bez zbytečného patosu a citového vydírání, Truffaut totiž užil jako (byť nespolehlivého) vypravěče ženu, která celý případ sleduje, aniž by do něj byla osobně zainteresovaná... Celý film je snímán v dlouhých polocelcích, ve kterých gradující napětí nenápadně narůstá a tragédie bublá pod zdánlivě idylickým povrchem. Občas film vzbuzuje pocit, jakoby Truffaut natočil volnou variaci na Představuji vám Pamelu, film, který natáčí režisér jeho Americké noci. Zdánlivě jednoduchý "harlekýnový" příběh je ale vyprávěn velmi chytře a promyšleně, především skrze silné (a výborně zahrané) postavy, od ústředních hrdinů až po jejich partnery a známé. S Americkou nocí jej spojuje řada témat, ať už je to hrdinka (jíž si manžel vzal i po naznačeném pokusu o sebevraždu z nešťastného předešlého manželství, ale ona mu proti své vůli nedokáže jeho obětavost a důvěru oplatit), nebo některé záběry (pokřikování postav na sebe po ránu z oken proti sobě postavených domů, případně letecký záběr v závěru filmu). Ale jde tu najít i motivy z Julese a Jima, Deníku Adély H. i z doinelovské série (vynikající vtípek s pošťákem, nervozita při odjezdu do práce, obsazené telefony), nehledě na takřka povinnou cestu postav do kina a spojení příběhu hrdinů s filmem, který právě sledovali... Hrdinů, kteří nedokázali žít ani spolu, ani odděleně. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Já filmy FrancqiseTruffauta docela nerad komentuju. Mě přijde, že se ten kluk točí furt dokola kolem jednoho tématu jako pes kolem svýho ocasu a kdo už nějaký to Franqoisovo dílo na téma "láska po Truffautsku" tak ho konec snad ani nemůže nějak překvapit. Jasně filmařský dobrý, herecky taky, gradace láskošílneství rovněž, ale já bych do toho příběhu víc zapojil i vedlejší postavy (Arlette a Phillippe ) ať to není dějové tak čitelný a je tam trošku dusna. Jasně na Truffauta se nesahá, ale já mu ten tří hvězdičkovej pohlavek prostě dát musím i když z Fanny Ardant bych se asi taky zbláznil, kdyby si na mě dala záležet a ještě mě uvařila kus žvance jako bonus. ()

Reklama

EdaS 

všechny recenze uživatele

Brilantní studie sebedestruktivní lásky dvou milenců, kteří nedokázali být ani spolu, ani bez sebe. Už úvodní záběry naznačují blížící se tragédii, ke které se skrz jednoduchý, ale rafinovaně podaný příběh prokousáváme. Truffaut se na oba hlavní hrdiny dívá s odstupem, nehodnotí jejich jednání, jen zaznamenává. Fascinující drama s výtečnou dvojící Fanny Ardant - Gérard Depardieu. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Ani spolu, ani bez sebe.“ Truffaut ve svém předposledním filmu výstižně pojmenoval jeho věčné téma (sebe)zničující lásky. Také Žena od vedle přepjatostí hrdinů připomíná román z 19. století a také ona je něčím mnohem víc. Hrdinové jsou tragičtí, ale režisérův přístup oplývá uctivou nadsázkou. Ty nejvyhrocenější momenty (milování v autě, souboj na zahradě) nás nutí sledovat skrze sklo. Zdůrazňuje tím náš voyerismus i vlastní odstup a tenkou bariéru bourá až během nejodvážnější erotické scény na samém konci. Zde už není co ztratit, jak vyplyne s hořkosladkou pointou. Ačkoliv není ani jedné postavě nadržováno a oba herečtí představitelé své role pojali s nesmírnou intenzitou, nadobyčejné zalíbení kamery v křivkách a předně ve tváři Fanny Ardant nelze přehlédnout. Pochopit ano (režisérovo okouzlení přetrvalo i mimo rámec filmu – Ardantová mu počala dceru). Možná právě z toho důvodu mi byla z dvojice milenců bližší Mathilda. Při její prosté chůzi okolo tenisových kurtů jsem sotva dýchal. Ano, asi jako čtenářka románu z 19. století. Ještě jednou, naposledy, děkuji, žes mne jí učinil, Françoisi. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, mm13, sportovec ()

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

Notně triviálně vystavěný příběh o jednom spletitém vztahu a dvojici milenců, jejichž největším problémem bylo, že se nedokázali vypořádat se svou vzájemnou minulostí a naopak opět zabředli při opětovném a předem jasném pokusu o lásku v přítomnosti. Na místech, kde by divák čekal jemné náznaky, je Truffaut neskutečně doslovný (scéna s navrátilcem z Nové Kaledonie) a ať už scénář odkazuje k jeho minulým režijním počinům jak chce, je to v tomto případě naprosto zbytečné, protože odkazy nikam dále nevedou. Ze snímku, od kterého by člověk čekal zralost a vybroušenou chuť dobrého vína, se vyklubal nemastný a neslaný výtvor, který zase jednou pojednává o destruktivní moci lásky. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (3)

  • K napsání filmu Truffauta údajně inspirovaly dvě věci: 1. spatření Gerarda Depardie a Fanny Ardant sedící bok po boku během předávání filmových cen Césarů; 2. slavná píseň Édith Piaf L'hymne à L'amour. (Matty)

Reklama

Reklama