Žena od vedle

Notně triviálně vystavěný příběh o jednom spletitém vztahu a dvojici milenců, jejichž největším problémem bylo, že se nedokázali vypořádat se svou vzájemnou minulostí a naopak opět zabředli při opětovném a předem jasném pokusu o lásku v přítomnosti. Na místech, kde by divák čekal jemné náznaky, je Truffaut neskutečně doslovný (scéna s navrátilcem z Nové Kaledonie) a ať už scénář odkazuje k jeho minulým režijním počinům jak chce, je to v tomto případě naprosto zbytečné, protože odkazy nikam dále nevedou. Ze snímku, od kterého by člověk čekal zralost a vybroušenou chuť dobrého vína, se vyklubal nemastný a neslaný výtvor, který zase jednou pojednává o destruktivní moci lásky. (14.11.2005)

Když se láska změní v sebedestruktivní posedlost, tak balancování na téměř nulové hranici mezi zkázou a spásou je vyčerpávajícím utrpením. Kdo nezažil, nemůže pochopit. Vysvětlit natož pomoci nedokáže nikdo. Ani čas už nehojí a ani řešení „sejde z očí, sejde z mysli“ nezabírá. Pak zbývá jen jediné východisko... Truffaut opět prokázal svůj mistrovský um ve vyprávění. Svému oblíbenému tématu komplikovaného, extrémního milostného vztahu se věnuje subtilně, bez žádných spektáklů a výsledek je výrazně pronikavý a citelně reálný. (26.09.2011)

To je prvýkrát, čo mi nevadil Truffautov analytický prístup ani akademický odstup pri charakterizácii postáv, neprekážala tá jeho prílišná dôslednosť, schopnosť vyjadriť sa v geniálnych skratkách, umenie vtesnať do jedinej scény aj zo tri-štyri informácie - a z toho plynúca neschopnosť bezprostredne sa im priblížiť... Pretože tento príbeh si z môjho pohľadu ani nežiadal aby som sa s jeho hrdinami stotožňoval - neboli mi sympatickí, nerozumel som im, ale práve vďaka tomu, že mi tieto polohy nikto nevnucoval, iba sa postaral aby som o nich mal čo najviac informácií, tak to vo výsledku zafungovalo nad všetky očakávania! ...teším sa na ďalšie filmy od tohto režiséra, teším sa na návraty - veď to sa predsa pozná, keď s niekým stojí za to komunikovať, prehodnocovať svoje postoje, obohacovať predstavy a očakávania. (19.03.2007)

Ačkoli si myslím, že to je veskrze dobrý film, subjektivně mě bohužel příliš neoslovil. Obsazení mi bylo nesympatické (Gérarda Depardieu jsem nikdy moc nemusel a Fanny Ardant mi prostě jen přijde pro svou roli nehezká; ani zbytek obsazení mě nijak neoslovil a připomněl mi filmy Woodyho Allena ze stejné éry, které jsou podobně obsazené samými ošklivými herci v příšerných účesech, brýlích i kostýmech) a námět mi obecně přijde velmi banální. Při sledování snímku jsem tak trochu netrpělivě vyhlížel závěr, který ve mně nakonec ani v podstatě nevyvolal žádné emoce - těžko litovat postavy, k nimž si člověk v předchozích minutách sympatie nenašel. (17.06.2018)

François Truffaut je jedným z najlepších režisérov, aký kedy žil. Ani jeden film nemá iný ako červený a škoda, že ich natočil "len" 25, kým predčasne odišiel. Má veľký cit pre drámy, hlavne tie vzťahové, a tú tragickosť dokázal stále zobraziť tak, že ju divák cíti osobne. Depardieu hrá svoj štandard, čo je u neho vždy špička, Fanny Ardant hrá presne to, čo má, femme fatale s nádychom Romea a Júlie - a prenieslo sa jej to aj do osobného života, keď práve na tomto natáčaní sa dala dokopy s režisérom Truffautom. Film je štúdiou obsedantnej lásky, ktorá môže niekoho aj nudiť, záver ale prinesie vyústenie, ktoré dáva odpoveď na to, že posadnutosť nie je už láska. (12.10.2023)