Jules a Jim

Velmi kvalitně a pěkně natočený film, jehož úspěch stojí zejména na vynikajících hereckých výkonech (hlavně Jeanne Moreau) a na poutavém tématu milostného trojúhelníku. Je vůbec možné milovat dva muže najednou? A mohou dva nejlepší přátelé milovat jednu ženu? Ikdyž mě přišel film místy méně atraktivní, tak díky perfektnímu závěru se to vše hned vyrovnalo. Zkrátka snímek, který se nese zejména v duchu lásky a všeho, co s ní souvisí. (29.03.2012)

(1001) -"Keep in mind that words can't have the same meaning across languages, because they're not of the same gender. Unlike in French, "war", "death" and "moon" are masculine in German, while "sun" and "love" are feminine. "Life" is neuter." Mám o sobě představu, že dokážu být hravá, ale tento film by mi to rozmluvil a ještě by mě snad donutil hravost odsuzovat. Příliš mužská optika na to, abych se v tom vůbec chtěla nějak orientovat. (03.04.2021)

Zajímalo by mě, komu došlo, že film sám vlastně prapůvodně vychází z Goethovy klasiky Spřízněni volbou. To, co z ní však zůstalo, kam byla zasazena a jak vážně interpretována, je samo o sobě zajímavým problémem. Tragika, která se změní ve všední, avšak rozhodně ne nudnou odlehčenost, a navíc ten životný vypravěčský komentář (doslova "opsáno" z Henri-Pierre Rochého). (29.04.2005)

Dobovka, která i po letech vyvolává dojem, jako kdyby se odehrávala tady a teď. Stylisticky brilantní, zprvu milá a hravá, postupně temnější. Po prudkém startu a velmi hbitém střídání partnerek i prostředí dochází k pomalému utahování šroubů a zpomalování tempa. Záběry jsou delší, jejich návaznost plynulejší, hudba poklidnější. Podstatná část druhé třetiny je komorním interiérovým dramatem, stále ovšem ozvláštňovaným odkazy k němému filmu, různými způsoby vměstnávání tří figur do jednoho záběru nebo nenuceným opakováním kruhového motivu (který je v druhé polovině častější než lineární pohyb). Právě v osudovém kruhu neustálého rozcházení a scházení tři hrdinové uvízli, což jim nedává kdovíkolik možností volby. Potřebuje-li ušetřit čas nebo nasměrovat naši pozornost, přenecháTruffaut slovo autorovi předlohy, k němuž se nikdy neobrací jen pro to, aby si ušetřil práci. Film je pro něj stále přednostně vizuálním médiem, pročež náš zrak zaměstnává také během "literárních" scén psaní nebo čtení dopisů. Knihy sehrají významnou úlohu v závěru filmu, kdy jejich pálení značí konec jisté éry a současně předznamenává, jak vinou spalující vášně skončí dvě z postav. Klasický milostný trojúhelník u Truffauta nabývá podoby dialogu dvou mužů (kteří by klidně mohli být cinefilové), do jejichž spontánního dialogu vstoupila žena (která by klidně mohla být filmem), čím spontánnost vzala za své. Propadnutí falešné iluzi, že jedině ona je to pravou, je připravilo o možnost žít plnohodnotné životy. Jakkoli úspěšní jsou ve svých vnitřních bojích nebo v zákopech první světové války, femme fatale porazit nedokáží. 85% Zajímavé komentáře: Marius, Ruut (09.04.2007)

Stavba děje je hodně monotónní. Nic nevyčnívá nad ostatní. Celý příběh je odvyprávěn strašně rychlým tempem, jež ještě více umocňuje povídání vypravěče. Možná by se dalo říct že je to celé dokonce až takové nemastné neslané. Nosné téma tohoto příběhu bylo taky použito neščetněkrát. No ale přes to všechno Jules a Jim dokáží udržet pozornost divákaa ž do konce. Nejde moc předvídat co se stane za chvíly a už vůbec ne jak to celé dopadne. Zajímavé nikoliv líbivé. (31.12.2006)