Tenkrát v Číně

Jet jede a akční scény patří k tomu nejlepšímu, co lze na trhu najít, ale Hark není zrovna režijní eso a ta hromada "uchcaného" a především nudného dějového balastu mu podráží nohy. Razantně zkrácený Director`s Cut musí být nejméně o třídu lepší. Samozřejmě v případě, že v něm místo scenáristického hnoje zabírají místo Jetovy pěsti. (28.07.2009)

Čím chce být Tenkrát v Číně? Dobovou freskou s asijskou dávkou komediálnosti a i jen tak mimochodem akčním příběhem jednoho mistra bojových umění? Pulzování mezi těmito dvěma póly mi dělalo docela problém, i když to není nic nového. Dobývání Číny západními obchodními společnostmi je určitě zajímavé téma, ale raději bych viděl Jet-Liho se všemi svými bojovými prvky z jeho tehdejších HG filmů. Toho jsem se dočkal až v poslední třetině, kde to všichni přítomní rozbalí ve velkém a divák může jen tiše sledovat a doufat, že jednou bude umět aspoň zlomek jejich schopností. Jak koukám na zdejší hodnocení, přijde mi, že lidé hodně dávají jen na závěr (žebříky, loď) a zapomínají na předešlých 100 minut filmu, v kterých se toho moc nestalo (snad jedině ukázka nějaké speciální asijské textilie, která schne rychlostí světla:)) (06.02.2011)

Kdo chce pochopit poněkud křehkou psýché čínského národa musí vidět Tenkrát v Číně. Film je mezi etnickými Číňany velmi populární, řekl bych, že je to jejich srdcový film, něco jako Pelíšky pro Čechy, Cinema Paradiso pro Italy apod. Podle mého v kostce ukazuje pohled většiny Číňanů na vlastní dějiny, v nichž se často vidí jako oběti. Tento film je víc než jen akčňák: bojová umění jsou neodmyslitelnou součástí čínské kultury (většina moderních čínkých reformátorů a revolucionářů byli členové triád a cvičili kung-fu), akční scény jsou doplňkem příběhu, ne naopak, jak tomu v kung-fu filmech bývá. Jak už jsem řekl, film se zabývá „velkými“ historickými tématy, které jsou ve filmu (nutně) nahrazeny zkratkami a metaforami pro zahraniční útlak (vymáháni exteritoriality, přemrštěné reparace, trestné výpravy atd.), které působí dost teatrálně. To ale celkem ladí s celkovou hyperboličností filmu, takže výsledný efekt diváka neruší. Tenkrát v Číně je film v první řadě zábavný, poučný element je ale v době globalizace potřeba vidět taky. Biografie Huang Feihonga, historické předlohy pro film, si leze přečíst na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Wong_Fei-hung (26.06.2011)

Očakával som niečo na spôsob Vtedy na Západe alebo Vtedy v Amerike, ale nedočkal som sa. Dokonca som ani nebol schopný film dopozerať. Som presvedčený, že človek musí byť zaujatým fanúšikom tohto štýlu filmov na to, aby bez úhony prečkal nekonečnú nudu, občas spestrovanú nejakým hlúpučkým vtipom, ktorý rozosmeje nanajvýš dedinčana z čínskeho zapadákova. A bojové umenie Jet-Liho? No dobre, je to mimoriadne schopný herec, ale dve a štvrť hodinový film nedokáže utiahnuť ani on. (27.02.2015)

Musím říct, že zatím mě nejvíc dostal druhý díl, který jsem viděl vlastně jako první. Ty souboje mi tam přišly nejlepší. Jenže tady je ta scéna se žebříky a ta se zdá skoro neuvěřitelná. Tohle jsou scény, pro které se chcete na hongkongské filmy dívat. Jet Li je zde naprosto úchvatný, ale i tak mi přijde film moc roztahaný. (19.02.2016)