Post Mortem

Maďaři mě opět nezklamali a natočili kvalitní duchařskou záležitost, kterou vybavili parádní pochmurně- tíživou atmosférou. Ocenil jsem, že tvůrci nevsadili na prvoplánové lekačky a místo toho přišli s uceleným příběhem, v němž postupně narůstalo jakési znepokojivé napětí. Posmrtné fotografie už dostaly svůj prostor v hororu "Ti druzí", Maďaři s nimi ale zašli ještě o krok dále a myslím, že se jim zadařilo. Na rozdíl od tzv. západních duchařských hororů nešlo o obvyklou skupinu paranormálních odborníků, jejíž členové vždy nejméně půl stopáže hledají, pak najdou, a pak litují, že našli. Umístění děje na uherský venkov těsně po skončení Velké války bylo z mého pohledu dobrým tahem a boj záhrobních navrátilců proti jen těžko pochopitelnému protivníkovi byl morbidně osvěžující (pokud takové slovní spojení vůbec dává smysl). Bavil jsem se výborně, jen v závěru jsem začal mít pocit, že to tvůrci zapíchli nějak moc rychle. Myslím, že si příběh zasloužil propracovanější zakončení. A chudák Marcsa, takové naděje... / Poučení: Pozor na nestabilní podloží. (06.03.2022)

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.33 - MAĎARSKO - Začátek naprosto úžasný a atmosférický, jehož plusem rozhodně je i originální historické zasazení. Bohužel se to pak zvrtne do klasické duchařiny, kde nechybí nadmíra lekaček i pár klišé, které se pak v závěru zvrtne do částečně epického (závěr v domě) a částečně přehnaného (všechny levitace) rozuzlení, které bylo jasné docela rychle. Musí se tvůrcům nechat, že měli odvahu natáčet hororové scény i za dne (což dá vždycky větší práci) a že nemalý rozpočet využili jak jen to šlo, takže se to i zpracováním vymyká klasickým duchařinám, ale bohužel tu je z ní tolik prvků, že se to od ní ani výrazněji nevzdaluje. A ani scénář nepatří zrovna mezi ty lepší. Jinak to ale je filmařsky solidní práce, kde se dobře pracuje se zvukem i kompozicí záběru a taky se povedlo sehnat solidní herce, zvlášť ta malá holka svoji postavu ztvárnila perfektně. Takže mě horor z Maďarska spíš potěšil než ne. Silné 3* (03.01.2024)

Hneď ako vyšiel tento horor, tak som si ho chcel hned, ako to bude možne pozrieť. A to hlavne preto, že od Maďarov som ešte horor nevidel, jedine v nejakej koprodukcii. Tu sa toho chopili sami a tak som bol veľmi zvedavý, ako to cele dopadlo. Po príbehovej stránke, nič čo by ma odrovnalo. Veľa toho, čo bolo použité tu, tak som videl v mnoho filmoch , ale i tak aj snaha sa niekedy cení. Myslím si, že tak krutá stopaž je tu celkom zbytočná. Postačilo nanajvýš 90 minút a tak by sa aspoň trocha zamedzilo zbytočným scénam. Ale keďže toho času bolo veľa, tak musel byt nejak zaplnený a tak začali prichádzať hlúpe, naivne a čoraz viac i trápne sceny. napríklad tie tiene, akože sú prítomní duchovia zívalo lacnotou a lietajúce babky, už až trápnosťou. A to vobec takto nemuselo dopadnúť, lebo niekedy menej je viac. Fotenie nebožtíkov a poprípade nejaké to strašenie tu bolo celkom v pohode, ale s pribúdajúcimi minútami už film nevedel čím ma zaujať a tak prichádzali totálne absurdne sceny, škoda, že film nebol braný viac vážnejšie alebo aj bol, ale to som ja nepostrehol. Tak pekný pokus o ducharinu, ale nie celkom vyšiel tak, ako by si zaslúžil. A naozaj je to škoda, lebo potenciál tam bol veruže veľký. Silné 3*. (13.01.2022)

"Chceš s mrtvolou selfíčko? Boj se Boha, holčičko!" V kráteru po bombě, pod hromadou mrtvol, tam to žije! Zmrtvýchvstalý Tomás vs. vymírající vesnice, ustrnulá v minulém století, nepřívětivá a tmářská. Fotografova temná komora ještě temnější než obvykle, vývojka ostrá, s feferonkami a ustalovač nestálý, až neklidný, jako černé duše mrtvých. Všude klid, jen v komíně s tichým praskáním doutná stařena. Do noci se mihotají plameny řady pochodní a jejich odlesky tančí po tváři zádumčivé holčičky, něžně krásné dvanáctileté víly Anny s moudrýma očima stoleté vesnické vědmy. Mrtvých je zde víc než živých a vyhrávají na celé posmrtné čáře. Mrtví před objektivem fotografa, mrtvoly naskládané ve stodole jako polena, posléze tam tančící čardáš, (ne)mrtví snídající v klidu u stolu... Našlápnuto k pětihvězdnému rigor mortis. Pak Piros Zánkay vesničany změnil na papírové draky a Péter Bergendy svůj maďarský guláš neuhlídal a připálil. Co dodat? Szamár, lófasz, birkafej? Nem tudom. (06.07.2022)

Jak už tady zaznělo, tématicky se nejedná o nic zásadního. Fotograf, který prostřednictvím svého přístroje na něco přijde, tu byl mnohokrát. Hodně dělá prostředí maďarské vesnice, sychravá atmosféra a samozřewjmě herci. Ústřední tandem byl parádní. Co se týče strašení, tak tady jsem trochu na vážkách. V jednu chvíli se Bergendy blýskne fakt napínavou sekvencí, která dokáže slušně zahrát na nervy a v té druhé nechá po zdech plazit neumělé stíny či ukáže své zapálení pro levitaci, přičemž druhého je tady až moc. Navíc když se film přehoupl do druhé poloviny, napětí začalo ustupovat a  uječený závěr mě vyloženě nebavil. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak to je samotné focení mrtvých a jejich aranžování a celkově slušnou technickou stránku. Ale jinak je to jeden z těch filmů, který na chvilku zaujme, ale druhého dne vyšumí. 50% (01.01.2022)