Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pro někoho dítě, pro jiného už žena… Ale rozhodně příliš mladá na umírání. Albrechtice u Jablonce. Šestnáctiletá Pavlínka Linková (B. Hausnerová) žije s babičkou Barborou (M. Brožová), zdejší porodní bábou, která ji po smrti dívčiných rodičů vychovala. Půvabná dívka zažívá první milostné vzplanutí k mladému dělníkovi z textilky v nedalekém Svárově Pavlu Žákovi (M. Kleis). Ve stycích s Pavlem jí však babička všemožně brání. Jednak jako porodní bába dobře ví, co se může stát, jednak si sama dobře pamatuje svá dávná dobrodružství. Láska si ovšem nedá poroučet, zejména ne od ustarané babičky. Jsou tu však i jiné překážky. Svárovští textiláci totiž chystají stávku a demonstraci proti propouštění a snižování mezd, ředitel továrny zase chystá ráznou odpověď. Píše se totiž rok 1870 a nic netušící Pavlínka se ocitne uprostřed událostí, které vejdou do dějin… Film Karla Kachyni vznikl na motivy románu Svárov spisovatele Alfréda Technika. Odehrává se na pozadí skutečné stávky v obci Svárov (dnes součást města Velké Hamry), kterou 31. března 1870 krvavě potlačilo četnictvo a armáda. (Česká televize)

(více)

Recenze (33)

fragre 

všechny recenze uživatele

Takové pochopení pro citový a pocitový svět dospívajícího děvčete by jeden čekal spíše u ženy než u muže, ale panu Kachyňovi to šlo vždy. Kouzlo tohoto filmu prýští z toho spojení citovosti a čistého erotismu s baladičností, s tím neustálým připomínáním blížící se Smrti (všechna ta znamení, která se ukazují babičce, všechny ty Pavlínčiny vojenské sny). To je vlastně přímo archetypální motiv, který najdeme v mnoha lidových a kramářských písních - Smrt, která zkosí lásku a život mladé dívky (i E. A. Poe k tomu napsal své). To vše na pozadí dobových sociálních bojů, zde vylíčených střídmě a věrohodně, zvláště když vezmeme v potaz dobu vzniku filmu. A kamera i hudba k tomu dodávají občas až pohádkové kouzlo. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Nechápu, jak se někdo může stydět za to, že viděl dobrý film, kterým Pavlínka je. A nestydí se za většinu shlédnutých kravin, co se dávají a točí stále. Ponechávám stranou charaktery postav, ale tahle událost se fakticky stala, v roce 1870, na území dnešní ČR. Jeden z těch filmů, které nevlastním, ale rád bych ho měl. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Kolikrát se musím vysmát oficiálním textům distributora, tak jako tady. Tak abych to uvedl na pravou míru. Pavlínka je příběh podle skutečné události a Karel Kachyňa filmu vtiskl svoji poetiku, lyriku a křehkost, přesně tak, jak to umí jen on. Ve filmu se dívka jmenuje tak, jako podle skutečnosti Pavlína Linková a ne žádná Bernerová, jak to tvrdí ten blbec distributor (navíc ještě prozradí tragický závěr filmu). Pavla prožívá první milostné vzplanutí na pozadí událostí, kdy v druhé polovině 19. století byli dělníci vykořisťováni majitelem textilní továrny. Ale žádná ideologie ani oslava komunistů se nekoná, takhle to tady tenkrát fungovalo a Kachyňa se mistrně vyhnul nějakým poplatným politickým žvástům. Místo toho natočil překrásný film z těžké doby, kdy lidé i přes všechny strasti měli svoje radosti. A o tom to je, distributor by se měl na ten film aspoň podívat, než začne psát takové hovadiny. Poetiku podtrhuje Liškova hudba, ta nádherná křídlovka je balzám na uši a dotváří s kamerou Josefa Pávka nerozdělitelný celek. Záběry na krásu Jizerských hor a snové sekvence Pavlínky magicky čarují. Miluju tyhle Kachyňovi filmy. ()

roswelll 

všechny recenze uživatele

Pan Kachyňa velice citlivým způsobem zachytil život prosté dívky, která měla milé a krásné srdce. Měla ráda děti a lásku dávala najevo všem, kolem sebe. Bohužel ani velice ostražitá babička v podání vynikající paní Brožové nezabránila chvíli, kdy chránila svou lásku při stávce a zasáhla ji kulka ozbrojené jednotky. Velice krásný, i když smutný film ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Tak takyto normalizacny priemer beriem, Kachynova Laska 1973 ma teda nijka neoslovila, toto je vyrazne lepsie. Pribeh mladeho dievcata na pozadi neprijemne drsneho postavenia robotnikov kdesi v 19. storoci. Hausńerova odviedla slusny herecky vykon a Smeral /Smesny Pan, Kladivo na Carodejnice, Cintamani a Podvodnik/ tiez, hoci po roku 1969 uz nic dobre a zapamataniahodne nenatocil. 59 % ()

Galerie (4)

Zajímavosti (2)

  • Filmovanie prebiehalo v okolí Svárova a Tanvaldu, v Jizerských horách, Zlatých Olešniciach, Veľkých Hámroch a Albrechticiach. (dyfur)
  • Natáčelo se také v Desné. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama