• Sandiego
    ***

    Kachyňa sice držel ideologii na uzdě, neubránil se však hrozbě barvotiskového sociálního kýče, jehož přímočarost je těžké omluvit tím, že jde o "rodinný film" - zvláště ve srovnání s řadou dalších Kachyňových děl, v němž se působivě vyhnul oběma pólům. Ale i tak má poetické ztvárnění každodenního života v Podkrkonoší předminulého století něco do sebe a především výkon Marie Brožové v bohatě odstíněné roli babičky si zaslouží pozornost.(20.2.2016)

  • Martin741
    ***

    Tak takyto normalizacny priemer beriem, Kachynova Laska 1973 ma teda nijka neoslovila, toto je vyrazne lepsie. Pribeh mladeho dievcata na pozadi neprijemne drsneho postavenia robotnikov kdesi v 19. storoci. Hausńerova odviedla slusny herecky vykon a Smeral /Smesny Pan, Kladivo na Carodejnice, Cintamani a Podvodnik/ tiez, hoci po roku 1969 uz nic dobre a zapamataniahodne nenatocil. 59 %(22.8.2017)

  • blackrain
    ***

    Pavlívnka byla naivní a nezkušená prostá dívka. Do jejího života krutě zasáhla hospodářská krize, která měla za následek Svárovskou stávku. Stávka byla četníky a vojáky krvavě potlačena. Jednou z obětí byla i tato mladá dívka. Kachyňa opět nešetří svou poetikou, kterou podtrhují hrátky s kamerou a neustále se opakující hudební motiv. Ten je velmi vtíravý.(30.1.2012)

  • HonzaBez
    ****

    Opakující se hudební motiv trubky (jehož autorem není nikdo jiný než Zdeněk Liška) je to první, co si z tohoto snímku odnáším. Dost přemýšlím proč má tento film tak relativní nízké hodnocení. Po filmařské stránce mu lze totiž jen stěží co vytknout. Úžasná je zejména kamera, která místy doslova kouzlí. Ale i herecké výkony (jak půvabné Brigitě Hausnerové, tak zachmuřené Marie Brožové) stojí za zapamatování. Za vše patrně může ideologicky podbarvený námět o jedné dělnické stávce a jedné úplně zbytečné lidské oběti. Ale přijde mi trošku smutné, že lidé nedokáží oddělit tzv. "zrno od plev". Je jasné, že v oné polovině sedmdesátých let (v době vrcholící normalizace), šlo jen těžko odmítnout námět, který přišel někde od soudruhů shora. O to více je obdivuhodné, jak se Kachyňovi podařilo ten vlastní syrový námět přetavit v tak příjemně poetický film. Ve finále tak člověk nesleduje šedivý svět chudých dělníků, ale sluncem zalitý svět dospívající dívky. A hlavně proto jistě stojí se na tento snímek podívat.(25.4.2017)

  • fragre
    ****

    Takové pochopení pro citový a pocitový svět dospívajícího děvčete by jeden čekal spíše u ženy než u muže, ale panu Kachyňovi to šlo vždy. Kouzlo tohoto filmu prýští z toho spojení citovosti a čistého erotismu s baladičností, s tím neustálým připomínáním blížící se Smrti (všechna ta znamení, která se ukazují babičce, všechny ty Pavlínčiny vojenské sny). To je vlastně přímo archetypální motiv, který najdeme v mnoha lidových a kramářských písních - Smrt, která zkosí lásku a život mladé dívky (i E. A. Poe k tomu napsal své). To vše na pozadí dobových sociálních bojů, zde vylíčených střídmě a věrohodně, zvláště když vezmeme v potaz dobu vzniku filmu. A kamera i hudba k tomu dodávají občas až pohádkové kouzlo.(10.12.2014)

  • - Natáčelo se také v Desné. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

  • - Filmovanie prebiehalo v okolí Svárova a Tanvaldu, v Jizerských horách, Zlatých Olešniciach, Veľkých Hámroch a Albrechticiach. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace